|
|
Ekologická výchova z hlediska psychického vývoje jedince
NEBESKÁ, Martina
NEBESKÁ, M. Ekologická výchova z hlediska psychického vývoje jedince. Práce se zabývá ekologickou výchovou z hlediska psychického vývoje jedince. Nejprve se věnuje vnímání zvířat v historickém kontextu, charakterizuje ekologickou výchovu, její metody, systém a seznamuje s činností Centra ekologické výchovy OFČR. Navazuje popis jednotlivých vývojových období dětí předškolního věku, mladšího školního věku, dospívání a jejich zvláštností, na jejichž základě jsou sestaveny výukové programy v závěrečné části práce
|
|
|
Motorické schopnosti dětí ve věku 6 -7 let v Českých Budějovicích\\
KUNCOVÁ, Pavla
Cílem diplomové práce je zjistit úroveň motorických schopností 6-7 letých dětí. Výzkum probíhal ve druhé třídě na Základní škole Kubatova v Českých Budějovicích. Celkový soubor měl rozsah 42 žáků. Mým úkolem bylo porovnat úroveň jejich výkonových i koordinačních schopností s předpokládanou úrovní, vymezit jejich vzájemné vztahy, porovnat chlapce a děvčata, porovnat sportovní a nesportovní třídu.
|
|
|
Význam anamnézy v ošetřovatelské péči u dětí v jednotlivých vývojových obdobích
KUBIŠOVÁ, Pavla
Bakalářská práce byla vypracována na téma {\clqq}Význam anamnézy v ošetřovatelské péči u dětí v jednotlivých vývojových obdobích.`` Ošetřovatelská dokumentace, v našem případě ošetřovatelská anamnéza, je důležitou součástí pro poskytování ošetřovatelské péče. Sestra musí nejprve nemocného poznat a zjistit informace, aby mohla stanovit nejdůležitější problémy a rozhodnout se pro správnou cestu poskytnutí ošetřovatelské péče. Neméně důležitý je postup a zásady při sběru těchto informací. Stanoveny byly dva cíle a dvě výzkumné otázky. První cíl bakalářské práce se zaměřil na rozdíly získávání ošetřovatelské anamnézy u dětí v různých vývojových obdobích. Druhým cílem práce bylo navrhnout ošetřovatelskou dokumentaci pro sběr anamnézy u dětí v jednotlivých vývojových obdobích. Výzkumná otázka číslo jedna se dotazuje, zda existují rozdíly sběru dat u dětských pacientů v jednotlivých vývojových obdobích. Výzkumná otázka číslo dvě řeší, jaké metody používají sestry ke sběru ošetřovatelské anamnézy u dětí v jednotlivých vývojových obdobích. Šetření bylo prováděno kvalitativním způsobem pomocí nestandardizovaného rozhovoru, analýza dat a pozorování. Výzkumným vzorkem byly sestry, pracující na dětském oddělení nemocnice ve Strakonicích a Písku. Šetření bylo provedeno během dvou týdnů. Šetřením se zjistilo, že sestry na jednotlivých dětských odděleních vybraných nemocnic při shromažďování anamnestických údajů v jednotlivých dětských obdobích postupují rozdílně. Z této výzkumné otázky vyplývá výsledná hypotéza číslo jedna: {\clqq}Získávání anamnestických údajů u dětí je u jednotlivých sester rozdílné``. Hypotéza číslo tři: {\clqq}Podklady pro získávání anamnézy u dětí nejsou ve všech zdravotnických zařízeních stejné.`` Druhou výzkumnou otázkou jsme zjistily, že se u všech dětí ve vývojových obdobích zjišťují antropometrické hodnoty. Dále některé sestry nedodržují zásady vedení rozhovoru a ne všechny sestry používají správné metody při sběru informací. Z výzkumné otázky číslo dvě vyplývají tři hypotézy: Hypotéza číslo dvě: {\clqq}Při odběru anamnestických dat sestry nepostupují dle pravidel vedení rozhovoru s klientem.`` Hypotéza číslo čtyři: {\clqq}Sestry při odběru anamnézy u dětí vždy zjišťují antropometrické znaky dle jednotlivých vývojových obdobích.`` Z tohoto vyplývá že, první stanovený cíl byl splněn a druhý stanovený cíl se podařilo také splnit. V souvislosti se zjištěnými poznatky bychom doporučily navržení dokumentace pro sběr anamnézy pro dětská oddělení nemocnic, která by byla stejná nejlépe celoplošně pro všechny nemocnice v České republice. Důležitá by byla její jednoduchost a přehlednost, která by napomohla k usnadnění práce sester na oddělení. Následně, aby dokumentace usnadnila určení ošetřovatelských diagnóz a tím napomohla k poskytování kvalitní ošetřovatelské péče pro uspokojení potřeb klienta. Rovněž by bylo vhodné uspořádat semináře zaměřené na toto téma pro jednotlivé nemocnice v České republice a zde problémy s anamnestickou dokumentací řešit.
|
|
|
Podpora výchovy ke zdraví formou intervenčního pohybového programu pro děti předškolního věku.
SEBEROVÁ, Eva
Cílem mé bakalářské práce je vytvoření intervenčního pohybového programu podporující výchovu ke zdraví pro děti předškolního věku. Jako dílčí cíl jsem si stanovila ověření realizovatelnosti tohoto programu v praxi. Teoretická část mé práce obsahuje množství informací o významu pohybu v životě člověka, o psychomotorice a jejím vlivu na zdraví. V praktické části je rozpracován vytvořený pohybový program, který je postaven na bázi psychomotorických her a přizpůsoben věku dětí. Před i po jeho aplikaci byly další údaje získány metodou pozorování a metodou řízeného rozhovoru. Veškerá sebraná data byla zpracována a vyhodnocena. Výsledky potvrzují, že vytvořený pohybový program pozitivně přispívá k tvorbě podmínek pro tělesnou, duševní a společenskou pohodu dítěte a je v praxi realizovatelný.
|
|
|
Podpora zdravého životního stylu u dětí předškolního věku
JAHODOVÁ, Lucie
Jak již název prozrazuje, tématem práce je podporování zdravého životního stylu u dětí předškolního věku. V úvodu teoretické části práce je vymezena charakteristika předškolního období, a to především vývoj kognitivní a sociální. Dále jsou uvedena rizika, která ohrožují zdravý vývoj dítěte a způsobují potíže v dalším životě jedince. Také je zde uvedeno porovnání Rámcového vzdělávacího programu s Programem zdravé MŠ. Samostatný Program Zdravé mateřské školy je uveden na závěr teoretické části. V praktické části se práce zabývá porovnáním volné hry v mateřských školách pracující podle programu podporující zdraví a ve školách bez zaměření. Tyto informace jsou získávány pomocí metody pozorování a jejich následného zpracování.
|
|
|
Komplexní rehabilitační péče dětí předškolního věku, které absolvují ozdravné pobyty
KREJČÍ, Andrea
Komplexní rehabilitační péče dětí předškolního věku, které absolvují ozdravné pobyty, je péčí, jejímž hlavním úkolem a cílem je podpořit zdraví dítěte jako celek nebo, je-li narušeno, vrátit jej k normě. Dětské ozdravovny jsou zdravotnická zařízení, která poskytují dlouhodobou preventivní péči svým dětským klientům a svými komplexními léčebnými a rehabilitačními metodami, v celém průběhu ozdravného pobytu, se snaží o dosažení optimalizace zdravotního stavu dítěte a o eliminaci možných dopadů. Ozdravné pobyty doporučuje dětský lékař. Obecně se ozdravné pobyty poskytují dětem ve věku 3 až 15 let. Ozdravné pobyty jsou hrazeny všemi zdravotními pojišťovnami. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou současné možnosti využití nabídky ozdravných pobytů v ČR a jak je využívána nabídka pobytů specificky v horských klimatických podmínkách. Dále bylo cílem práce zjistit, které faktory ovlivňují skutečnost, že některé děti využívají ozdravné pobyty opakovaně. Pro získání potřebných dat ke stanovení cíle byla využita metoda dotazování a jako technika sběru dat byl použit písemný dotazník. K výzkumu byli vybráni rodiče či jiní rodinní příslušníci dětí předškolního věku, kteří se alespoň jedenkrát zúčastnili ozdravného pobytu společně se svým dítětem/dětmi. Výzkum byl prováděn v Dětské ozdravovně Javorník na Šumavě a proběhl v průběhu měsíců ledna a února 2007. Hypotéza, týkající se toho, že možnost využití nabídky ozdravných pobytů dětí předškolního věku ovlivňují především sociálně ekonomické faktory se nepotvrdila. Bylo totiž zjištěno, že důležitou roli v této problematice, kromě socioekonomických faktorů, zaujímá i revizní lékař. Druhá hypotéza, týkající se toho, že opakované využití nabídky ozdravných pobytů nesouvisí přímo s léčebným efektem předchozích pobytů se též nepotvrdila, neboť důvody, které vedou doprovod k rozhodnutí poslat dítě/děti na ozdravný pobyt opět, souvisí přímo s tím, že právě absolvovaný pobyt pomohl jejich dítěti/dětem zlepšit jeho zdravotní stav.
|
|
|
Problematika školní zralosti (se zřetelem na grafický projev)
HURDOVÁ, Lenka
Diplomová práce se zabývá problematikou školní zralosti se zřetelem na grafický projev. Je rozdělena do dvou částí. Teoretická část vymezuje pojem předškolní věk a školní zralost, zabývá se možnými příčinami školní nezralosti a jejich nápravou. Zvláštní zřetel je věnován kresebnému projevu dítěte v souvislosti se školní zralostí. Výzkumná část práce vychází z posuzování školní zralosti na základě grafického projevu dětí. Jsou posuzovány typické znaky a možné odlišnosti mezi grafickým projevem předškolních chlapců a dívek.
|
|
| |
|
|
Zpracování kinematického záznamu základních lokomočních pohybů ve věku 2-5 let\\
DANEŠOVÁ, Marie
Diplomová práce zkoumá pohybovou aktivitu dětí předškolního věku. Pohybová aktivita je pro naše zdraví nezbytná, ale její míra se s věkem dětí snižuje. Je vytvořena struktura pohybových činností u dětí v tomto období a rozebrán vztah dětí ke sportu. Nadále je teoreticky zkoumáno zjištění pohybové úrovně dítěte, jaké jsou vhodné aktivity pro jedince a čemu bychom se měli v tomto období vyvarovat. Z výsledků je zřejmé, jaké pohybové činnosti děti upřednostňují a o jaké není příliš velký zájem.
|
|
|
Rozvoj výtvarné tvořivosti dětí v rámci volného času (předškolní věk)
HLAVATÁ, Jana
Předškolní věk je velmi důležitým obdobím pro získávání základních doved-ností, poznatků, návyků a zkušeností. Utváří se i základy životního stylu a trávení volného času. Cílem mé diplomové práce je poukázat na důležitost výchovy k rozvoji tvořivosti dětí předškolního věku v rámci volného času. Specializuji se především na rozvoj výtvarné tvořivosti. Má práce je rozdělena na dvě části. Na část teoretickou, ve které se zaměřuji na výchovu a vzdělání dětí předškolního věku. Přibližuji estetickou výchovu, rozvoj tvořivost, fantazie a představivosti dítěte. Snažím se proniknout do světa jejich volného času, zájmů a výtvarné hry. Neopomenula jsem zmínit ani motivaci a neméně důležité prostředí, v kterém se činnost provádí. Dále popisuji obecné zákonitosti vývoje dítěte, jeho socializaci a temperament. Zmiňuji se i o osobnosti pedagoga, o jeho vztahu k dítěti, k výtvarnému umění a způsobu vedení činnosti. Stěžejní je pak druhá, praktická část, ve které všechny získané poznatky uplatňuji v praxi, ve výtvarném projektu O Vzduchu. Projekt by měl přispět k rozvíjení vztahu k přírodě a k bohatšímu citovému vnímání a prožívání. V projektu se snažím využívat prvky estetické, pohybové, literární i dramatické výchovy. V závěru uvádím své poznatky při realizaci projektu.
|
host ::
RSS.