|
|
Management při obtížné intubaci v přednemocniční neodkladné péči
SKLENKOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá tématem managementu obtížné intubace v přednemocniční neodkladné péči. V souvislosti s obtížnou intubací je zde řešena i problematika obtížného zajištění dýchacích cest a vypořádání se s takto nesnadně řešitelnými situacemi.V rámci prozatímní legislativy není zdravotnický záchranář podle vyhlášky č. 55/2011 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, kompetentní k provádění samotné endotracheální intubace. Vyjma situace krajní nouze. (29) Navzdory tomu je ale povinný veškeré postupy znát a tyto výkony ovládat a to hlavně v urgentních situacích, kdy musí být lékaři nápomocen. Cílem této práce bylo zmapovat možnosti řešení obtížné intubace v přednemocniční neodkladné péči se zaměřením na kompetence zdravotnického záchranáře. V průběhu zpracování výzkumné části jsem ale dospěla k názoru, že s přihlédnutím na prozatímní legislativu a postoj záchranářů k tomuto tématu bude vhodnější zmapovat zkušenosti a vědomosti zdravotnických záchranářů týkající se managementu obtížné intubace a obtížného zajištění dýchacích cest. V teoretické části jsem se snažila přiblížit problematiku obtížné intubace a s tou samozřejmě i zajištění dýchacích cest. Součástí postupu řešení obtížné intubace, která sice není v kompetencích zdravotnického záchranáře, je právě i využití alternativních pomůcek, které by měl každý zdravotnický záchranář ovládat. Výzkum byl řešen kvalitativní metodou a to formou strukturovaného rozhovoru. Rozhovor probíhal se zdravotnickými záchranáři, kteří byli náhodně vybráni v různých oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výzkumný soubor tvořilo třináct respondentů různého pohlaví, věku a délky praxe. Respondentům bylo položeno 11 otázek, které zjišťovaly, jaký postoj zaujímají zdravotničtí záchranáři k problematice obtížného zajištění dýchacích cest. Otázky se týkaly zkušeností s těmito stavy, jejich možnostmi řešení a zároveň prověřovaly všeobecné znalosti o tom, zda jsou zdravotničtí záchranáři teoreticky připraveni na řešení obtížné intubace a obtížného zajištění dýchacích cest v přednemocniční neodkladné péči. Při zpracování dat z výzkumu jsem dospěla k závěru, že přístup zdravotnických záchranářů k problematice obtížného zajištění dýchacích cest není tak zodpovědný, jak by měl. Ačkoliv se zdravotničtí záchranáři setkali s obtížným zajištěním dýchacích cest, většinou to byli právě lékaři, kteří tyto stavy řešili. Ve většině názorů se zdravotničtí záchranáři shodli, že si prozatím s využitím laryngeální masky vystačí, popřípadě si na místo zavolají lékaře. Pokud by ale nebyl lékař v dosahu, nelze s jistotou říci, zda by dané situace dokázali zvládat sami, neboť jejich teoretické znalosti tomu ne vždy odpovídaly. Jako pozitivní výsledek svého výzkumu shledávám zjištění, že by se většina zdravotnických záchranářů nebránila dalšímu jak praktickému tak teoretickému vzdělávání v tomto směru a že jsou i jedinci, kteří se soukromě vzdělávají v této problematice. Bakalářská práce může být přínosná studentům oboru zdravotnický záchranář a také odborným zdravotnickým pracovníkům pro ucelení informací z oblasti zajištění dýchacích cest. Součástí bakalářské práce je rovněž DVD-ROM doplněný o video přílohy.
|
|
|
Problematika umírání a smrti z pohledu pracovníků zdravotnické záchranné služby
MALČICOVÁ, Jana
V této bakalářské práci je předkládána tematizace umírání a smrti z pohledu pracovníků zdravotnických záchranných služeb. Teoretická část zahrnuje nejen otázky umírání a smrti, ale také etiku v přednemocniční neodkladné péči. Podrobně jsou zde také popsány činnosti zdravotnické záchranné služby a některé metody psychologické intervence. Samostatnou kapitolu v teoretické části tvoří problematika stresu, posttraumatické stresové poruchy a syndromu vyhoření. Praktickou částí práce je kvalitativní výzkum prováděný metodou polostrukturovaného rozhovoru s 8 pracovníky zdravotnické záchranné služby. Respondenti byli vybráni z Jihočeského, Jihomoravského a Středočeského kraje; jeden respondent je zaměstnancem zdravotnické záchranné služby v zahraničí (Rakousko). Cílem výzkumu bylo zjistit, jakým způsobem se pracovníci zdravotnických záchranných služeb vyrovnávají s krizovými situacemi jako je právě umírání a smrt pacienta, do jaké míry jsou ovlivněni touto profesí a také zjistit míru připravenosti budoucích pracovníků zdravotnické záchranné služby na toto povolání. Smyslem této bakalářské práce bylo poukázat na nezbytnost psychologické intervence u zaměstnanců zdravotnických záchranných služeb, která v České republice ještě stále není standardem.
|
|
|
Crush syndrom v přednemocniční neodkladné péči
JENDŘEJASOVÁ, Tereza
Problematika Crush syndromu v přednemocniční péči není téma, kde by příliš často byly přinášeny nové poznatky z výzkumů odborníků. To, co je o Crush syndromu v současné době známé a dostupné se nezměnilo již desítky let. Z části je to způsobeno tím, jak složité je určit v přednemocniční neodkladné péči, zda jde opravdu o Crush syndrom nebo ještě o hypovolemický šok s následkem poškození ledvin. V České republice nemáme velká zemětřesení, naštěstí ani velké sesuvy půdy a přesto se, čas od času, takový případ vyskytne. Právě proto je v současné době stále více žádoucí, aby zdravotničtí záchranáři byli na takové výjezdy dostatečně teoreticky připraveni. Cílem práce bylo zmapovat a porovnat teoretické znalosti zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského a Středočeského kraje včetně schopnosti využití těchto znalostí v praxi. V práci bylo použito kvantitativně kvalitativního výzkumu. Kvantitativní část výzkumu zmapovala pomocí anonymních strukturovaných dotazníků teoretickou znalost v problematice Crush syndromu u zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského a Středočeského kraje. Výsledky kvantitativní části výzkumu prokázaly znalosti v problematice Crush syndromu jako velmi dobrou v obou krajích a tím se také povedlo verifikovat hypotézu. Kvalitativní část výzkumu zmapovala pomocí strukturovaných rozhovorů se třemi respondenty ze Středočeského a třemi respondenty z Jihočeského kraje praktické propojení teoretických znalostí přímo v terénu u klienta s rozvíjejícím se Crush syndromem, které byly vyhodnoceny také jako dostačující k poskytování kvalitní přednemocniční neodkladné péče. Z výsledků práce je tak patrné, že zdravotničtí záchranáři Jihočeského i Středočeského kraje jsou dostatečně teoreticky znalí problematiky poskytování kvalitní přednemocniční péče u klientů s rozvíjejícím se Crush syndromem.
|
|
|
Přístup zdravotnické záchranné služby k ošetření klientů z rozdílných kultur
TREŠLOVÁ, Zuzana
V současné době žije v České republice velmi pestrá etnická populace a ve všech zdravotnických zařízení, od praktických lékařů po nemocniční zařízení se setkáváme s cizinci. Tato bakalářská práce stručně shrnuje teorii multikulturního ošetřovatelství a specifika ošetřování vybraných skupin cizinců. Cílem práce bylo zmapovat četnost výjezdů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje k pacientům/klientům z rozdílných kultur a zároveň zjistit, jak zdravotničtí záchranáři ze Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje k těmto pacientům/klientům přistupují. Obsahem teoretické části je charakteristika záchranné služby, popsán je také obor zdravotnický záchranář, jeho kompetence i pracovní náplň. V další části se práce věnuje multikulturní péči. Nejprve je stručně popsána multikulturní péče a vysvětleny pojmy s tímto tématem související. Dále je probírána multikulturní komunikace a její formy, poté jsou rozebírána specifika péče o pacienty cizince, zde konkrétně o romské, vietnamské a ukrajinské obyvatelstvo. Na konec je krátce zmíněn systém zdravotní péče o cizince a zdravotní stav migrantů v České republice. Druhá část, praktická, je věnována výzkumu, který probíhal metodou kvantitativní, a to formou dotazníků. Z výsledků vyplývá, že se zdravotničtí záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje orientují v zásadních rozdílech v odlišnosti kultur, první hypotéza se tedy potvrdila. Zdravotničtí záchranáři se dle výzkumu dostatečně dorozumí anglickým nebo německým jazykem, ale současně uvádějí, že častým problémem při ošetřování klienta/cizince je jazyková bariéra. Toto tvrzení však nikdy nepřesáhlo více jak polovinu výsledků, proto tuto hypotézu nemohu potvrdit, ale ani vyvrátit. Záchranáři pracující na zdravotnické záchranné službě nepotřebují znát multikulturní ošetřovatelství do hloubky. Důležité je ovládat alespoň jeden světový jazyk a pokud je to možné, mít auto vybaveno komunikačními kartami.
|
|
|
Možnosti tlumení bolesti v přednemocniční neodkladné péči
GUIDA, Mario
Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybral téma Možnosti tlumení bolesti v přednemocniční neodkladné péči, neboť bolest patří k nejčastějším příznakům pacientů, kteří jsou v péči Zdravotnické záchranné služby. Cílem bylo zmapovat možnosti tlumení bolesti v přednemocniční neodkladné péči v Jihočeském kraji. Druhým cílem bylo zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů Jihočeského kraje o možnostech tlumení bolesti v přednemocniční neodkladné péči. V teoretické části jsem se zaměřil na současnost Zdravotnické záchranné služby, vzdělávání a kompetence zdravotnických záchranářů. V další části jsem se věnoval různým typům bolesti, hodnocení a následné léčbě bolesti. V poslední teoretické části popisuji ošetřovatelský proces v přednemocniční neodkladné péči u pacienta s bolestí. Výzkum byl proveden pomocí kvantitativní metody, v dotazníkové formě polootevřených a uzavřených otázek. Dotazníky byly rozdány na oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Z výsledků vyplývá, že bolest se v přednemocniční péči tlumí dostatečně. Dále se potvrdilo, že zdravotničtí záchranáři znají možnosti tlumení bolesti a k tlumení bolesti využívají více farmakologických postupů. Také bylo zjištěno, že nefarmakologické postupy jsou využívány v menším rozsahu, než by mohly být. Jedna z hypotéz byla vyvrácena a dvě hypotézy se potvrdily. Z výsledků kvantitativního šetření vyplývá, že v užívání nefarmakologických metod je ještě poměrně velká rezerva. Zdravotničtí záchranáři by jich tak mohli více využívat, a to hlavně v posádkách RZP, nebo u stavů, které nevyžadují bezprostřední farmakologickou léčbu. Lepšímu povědomí o technikách nefarmakologické léčby by mohly pomoci výukové semináře na jednotlivých pracovištích. Pacientovi v přednemocniční neodkladné péči, který trpí bolestí různé intenzity, by se primárně mělo dostat profesionální pomoci kvalifikovanými záchranáři.
|
|
|
Problematika zajištění periferního cévního vstupu zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči
BRATRÁNEK, Pavel
V dnešní době je pro zdravotníky absolutní nezbytností znalost způsobu přístupu do cévního řečiště jak v oblasti přednemocniční péče, tak ve sféře zdravotnické péče. Cévní řečiště je ideální volbou v případech, kdy hlavní roli hraje čas nástupu účinku léku. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na problematiku týkající se zajišťování periferního cévního řečiště zdravotnickým záchranářem v přednemocniční neodkladné péči. Soustředil jsem se na zajišťování intravenózního přístupu a v současné době stále více diskutovaného intraoseálního vstupu. Nyní, kdy spousta zdravotnických záchranářů prahne po navyšování svých kompetencí, je třeba se zamyslet, zda opravdu znají a aplikují základní dovednosti při zajišťování periferního cévního řečiště. Cílem práce bylo zjistit, zda zdravotničtí záchranáři mají odpovídající teoretickou průpravu a znají zásady pro zajištění periferního žilního systému, zda tyto postupy v praxi také dodržují a zda existují rozdíly v problematice zajišťování cévního řečiště na vybraných oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje dané rozdílnou dojezdovou vzdáleností do nemocničního zařízení. Použitou metodou byl zvolen kvantitativní výzkum. Technikou sběru dat byl použit anonymní dotazník, který byl rozdán zdravotnickým záchranářům pracujícím na Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že zdravotničtí záchranáři nemají příliš hluboké znalosti v případě intravenózního vstupu, ale naopak u intraosseálního přístupu mají znalosti dobré. Vyplynulo také, že zdravotničtí záchranáři nedodržují předepsané postupy při intravenózní kanylaci a také, že ne všichni používají bezpečností pomůcky. Dalším výsledkem výzkumu je fakt, že zdravotničtí záchranáři sice teoreticky znají intraosseální kanylaci, ale nemají s ní dostatečné praktické zkušenosti. Posledním z nejdůležitějších výsledků výzkumu byl poznatek, že zdravotničtí záchranáři v Českých Budějovicích kanylují s menší frekvencí, než zdravotničtí záchranáři z ostatních oblastních středisek, kde již nejsou tak znatelné rozdíly. Na základě získaných dat si myslím, že výsledky výzkumu obsažené v bakalářské práci mohou být použity k prohloubení teoretických znalostí zdravotnických záchranářů v oblasti problematiky kanylace periferního cévního řečiště.
|
|
|
Problematika tonutí dětí z pohledu přednemocniční neodkladné péče
SEDLÁČEK, David
Tonutí představuje zejména u dětí relativně častou příčinu smrti. Statistiky hovoří jasně. Utonutí dětí je druhou nejčastější příčinou úmrtí dětí v průmyslových zemích. Dobrá znalost problematiky tonutí dětí se proto v současné době jeví jako nejlepší možnost, jak lze tuto nepříznivou statistiku alespoň částečně minimalizovat. Musíme vždy ale pamatovat, že problematika tonutí má vzhledem k dětskému věku svá specifika. A právě ta se stala náplní této práce. Hlavním cílem práce bylo zmapovat znalosti prevence a poskytování první pomoci u dětí v souvislosti s tonutím nebo utonutím u dospělé a dětské laické veřejnosti a také u pracovníků zdravotnické záchranné služby. Byla zvolena kvantitativní metoda výzkumu formou anonymních dotazníků. Výzkumný soubor reprezentující laickou veřejnost byl tvořen zaměstnanci a studenty několika základních a středních škol v Českých Budějovicích. U pracovníků zdravotnické záchranné služby probíhal výzkum na oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Dotazník určený pro laickou veřejnost byl tvořen souborem 25 otázek, dotazník pro zaměstnance zdravotnické záchranné služby souborem 20 otázek. Výzkum potvrdil, že laická veřejnost zná obecné základy první pomoci, ale nemá dostatek znalostí o prevenci a poskytování první pomoci při tonutí nebo utonutí dětí. Prokázala se především neznalost zásad resuscitace dětí. Dále z výzkumu vyplývá, že u dětské laické veřejnosti se v závislosti na věku liší znalosti o prevenci a poskytování první pomoci při tonutí nebo utonutí dětí pouze minimálně. U zaměstnanců zdravotnické záchranné služby provedený výzkum prokázal, že jsou znalí prevence a poskytovaní první pomoci při tonutí nebo utonutí dětí dostatečně. Pro praxi ze získaných výsledků vyplývá potřeba zvýšit vzdělávání v problematice týkající se tonutí dětí u laické veřejnosti všech věkových skupin. V omezeném rozsahu by bylo školení z dané problematiky se zaměřením na přednemocniční neodkladnou péči vhodné i pro pracovníky zdravotnické záchranné služby. Nutnost znalosti prevence a první pomoci při tonutí nebo utonutí potvrzuje i ten fakt, že se i mezi laickou veřejností, u které byl výzkum realizován, našlo hned několik osob, které se s danou problematikou již osobně setkali.
|
|
|
Možnosti umělé plicní ventilace v přednemocniční neodkladné péči a anesteziologicko-resuscitačních odděleních
BINTEROVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjistit možnosti umělé plicní ventilace v přednemocniční neodkladné péči a anesteziologicko-resuscitačních odděleních metodou kvalitativního výzkumu. První část výzkumu byla zaměřena na zjištění způsobu využití, včetně nejužívanějších ventilačních režimů, a četnosti umělé plicní ventilace. Výzkumem bylo zjištěno, že v přednemocniční péči jsou využívány metody invazivní i neinvazivní ventilace a nejužívanější ventilační režimy v přednemocniční péči jsou IPPV , CPAP, a SIMV. V druhé části je výzkum zaměřen na možnosti umělé plicní ventilace na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a zjištění neužívanějších režimů. Jsou to IPPV, BIPAP, SIMV, APRV,PS a CPAP. Poslední část výzkumu se zabývá hlavně porovnáním možností umělé plicní ventilace na základnách zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje a Jihočeského kraje. Narazila jsem na velmi rozdílné názory na význam umělé plicní ventilace v přednemocniční neodkladné péči, nicméně ve výsledku se možnosti umělé plicní ventilace v jednotlivých krajích moc neliší.
|
|
|
Přednemocniční neodkladná péče o klienta s akutním infarktem myokardu v rámci zdravotnické záchranné služby
KALÁŠKOVÁ, Dana
Přednemocniční neodkladná péče o klienty s akutním infarktem myokardu v rámci zdravotnické záchranné služby je tématem, které jsem si vybrala záměrně. Jednak mě k tomu vedla vlastní a stále živá zkušenost s mým otcem, ale na druhé straně i skutečnost, že výjezdy zdravotnické záchranné služby k pacientům s bolestmi na hrudi jsou stále nejčastějšími indikacemi. Při současném životním stylu a způsobu života většiny našich obyvatel jde o aktuální téma. Pod termínem akutní koronární syndrom se rozumí všechny stavy spojené patofyziologicky s nestabilním plátem a na něj nasedající trombózou v koronární tepně. Mezi hlavní příznaky patří klidová bolest na hrudi nebo její ekvivalenty. Bakalářská práce byla zpracována kvantitativním způsobem, technikou dotazníků. Výzkumný soubor byl tvořen pracovníky Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Prvním cílem práce bylo zmapovat znalost pracovníků zdravotnické záchranné služby o akutním infarktu myokardu. Druhým cílem bylo zmapovat jejich názor na využití automatických externích defibrilátorů. ( AED ) Výsledky výzkumného šetření bylo prokázáno, že pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje jsou znalí doporučených postupů v přednemocniční péči o klienty s akutním infarktem myokardu, čímž se také povedlo potvrdit první hypotézu. Bohužel i druhou hypotézu se povedlo verifikovat, protože automatické externí defibrilátory stále nepatří mezi samozřejmou součást vybavení veřejných míst, a proto i jejich využití v praxi je minimální Chtěla bych prostřednictvím výsledků této práce, které budou zveřejněny v odborném časopise Rescue a Urgentní medicína apelovat na vedoucí pracovníky zdravotnických záchranných služeb k větší propagaci automatických externích defibrilátorů a také na samostatné ministerstvo zdravotnictví k rychlejšímu rozšiřování současné etapy AED v právním řádu České Republiky, kde není doposud upraven veřejný přístup k defibrilaci, což neřeší rozdíl mezi manuální a automatickou defibrilací.
|
|
|
Četnost a příčiny úrazů u dětí v přednemocniční neodkladné péči
MINAŘÍKOVÁ, Petra
Úrazy dětí jsou největším nepřítelem a nejčastější příčinou úmrtí dětí. Každému úrazu předchází určitá nebezpečná situace a vždy je možné jí zabránit. Zdravotnická záchranná služba poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči. Na základě teoretických znalostí i praktických zkušeností zdravotnického záchranáře v přednemocniční neodkladné péči byly stanoveny dva výzkumné cíle. Cílem č. 1 bylo zmapovat počet dětských úrazů na oblastním středisku České Budějovice v letech 2004 až 2008. Cílem č. 2 bylo zmapovat situace, při kterých dochází ke vzniku úrazů u dětí všech věkových kategorií. Byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza č. 1: {\clqq}Větší četnost úrazů je u dětí žijících ve městě než na vesnicích``, nebyla potvrzena. Hypotéza č. 2: {\clqq}Nejčastější příčinou úrazu u dětí do 6 let je pobyt v domácím prostředí při nepozornosti jejich rodičů``, byla potvrzena. Poslední stanovená hypotéza {\clqq}Nejčastějšími příčinami úrazů u dětí od 6 do 18 let jsou dopravní nehody a aktivní sporty``, byla potvrzena. Je efektivnější investovat do preventivních aktivit snižující počet a závažnost úrazů u dětí. Budeme-li se starat o prevenci úrazů, sníží se počet smrtelných úrazů.
|
host ::
RSS.