|
|
Hodnocení EKG v přednemocniční péči
GROSSMANN, Matyáš
V bakalářské práci se zabýváme problematikou hodnocení elektrokardiografu (dále jen EKG) v přednemocniční péči zdravotnickým záchranářem. Tato práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá definicí zdravotnického záchranáře a jeho kompetencí, přístrojovou technikou a anatomií převodního systému srdečního. Dále popisuje způsoby hodnocení EKG, druhy arytmií a jejich léčbu v přednemocniční péči. Hlavním cílem práce bylo zmapovat schopnosti zdravotnických záchranářů a interpretovat křivky záznamu EKG. Praktická část bakalářské práce byla zpracována kvantitativním výzkumným šetřením provedeným formou nestandardizovaných dotazníků. Výzkumný soubor tvořilo 51 zdravotnických záchranářů z Jihočeského kraje. Výzkum byl uskutečněn v období od března do dubna roku 2023 a účast v něm byla zcela dobrovolná. Získaná data byla následně analyzována a zpracována do grafů, které jsem následně doplnil komentářem. Znalosti v interpretaci křivek EKG byly zmapovány sérií 24 otázek, ve kterých mohli respondenti získat celkem 35 bodů. Vysoké znalosti respondentů dokládá skutečnost, že tři čtvrtiny respondentů dosáhly 80 nebo více procent správných odpovědí. Ve výzkumné části byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza předpokládala, že znalosti v interpretaci křivek EKG jsou ovlivněny délkou praxe. Nejvyšší skóre měli respondenti pracující na zdravotnické záchranné službě 0-3 roky (medián 93 %). Nicméně výsledek Kruskalova-Walissova testu neodhalil mezi čtyřmi srovnávanými skupinami žádný statisticky významný rozdíl (p = 0,51). Druhá hypotéza předpokládala, že znalosti v interpretaci křivek EKG jsou ovlivněny typem předchozího pracoviště. V hodnocení a interpretaci EKG byli nejzdatnější respondenti, kteří před nástupem na zdravotnickou záchrannou službu pracovali na oddělení urgentního příjmu (medián 96 %). Ani zde Kruskalův-Walissův test neodhalil mezi čtyřmi srovnávanými skupinami žádný statisticky významný rozdíl (p = 0,31). Získané výsledky práce, mohou posloužit jako zdroj informací k případné realizaci vzdělávacího semináře pro zdravotnické záchranáře.
|
|
|
Úmrtí a paliativní péče v přednemocniční péči
NOVOTNÝ, Jan
Bakalářská práce s názvem Úmrtí a paliativní péče v přednemocniční péči referuje o interakci smrti a úmrtí pacientů se zdravotnickými záchranáři. Dále tato práce seznamuje s lékařským oborem paliativní péče, který slouží jako významný faktor v péči o pacienty v poslední fázi jejich bytí. Tématika smrti je nadčasové téma, které je neustále aktuální. V souladu s tématem práce byly vymezeny čtyři výzkumné cíle, zjistit postoj zdravotnického záchranáře k umírání pacientů v přednemocniční péči, zjistit jaké možnosti využívá zdravotnický záchranář k vyrovnání se s úmrtím pacientů v přednemocniční péči, zjistit jaké komunikační techniky používají záchranáři s umírajícím a jejich příbuznými, či pouze s kolemjdoucím v přednemocniční péči. Poslední výzkumný cíl byl zjistit jakými znalostmi disponuje zdravotnický záchranář v oblasti paliativní péče během přednemocniční péče. Tato práce je rozdělena do dvou na sebe navazujících části. První, teoretická část reflektuje vnímání smrti z dob středověku až po přítomnost, vědní obor Thanatologii a jeho podskupiny. Kapitolou se dotkne eutanázie a popisuje komunikaci, paliativní péči a její specifika. Druhá, praktická část využila kvalitativní výzkumné šetření provedením polostrukturovaného rozhovoru k zisku dat. Rozhovor probíhal se záchranáři z oblastního střediska Jindřichův Hradec. Za pomoci otevřeného kódování a následné kategorizace byla tato data analyzována a interpretována technikou tzv. ,,vyložených karet". Z odpovědí respondentů vyplynul jasný závěr. Dle analýzy všichni záchranáři vnímají smrt jako nevyhnutelnou, přirozenou skutečnost, kdy tuto skupinu rozdělil fakt vyrovnání se v průběhu praxe. Další zjištění promítlo účelnost debriefingu ve službě jako vhodného činitele po psychicky náročném výjezdu. Stran komunikace si záchranáři nebyli jisti v užití vhodných metod, které by mohli použít, což pramení z absence dotyčných seminářů. Povědomí o termínu paliativní péče bylo z obecného hlediska dostačující, avšak nedostačující pro následné upřesnění terapie. Problém nastal ve spolupráci s mobilní hospicovou péčí, či ambulancí bolesti, která není oficiálně vymezena a funguje na bázi doporučení.
|
|
|
Problémové chování pacienta v přednemocniční péči
DUŠKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá problémovým chováním pacienta v přednemocniční péči, dotazováni byli zdravotničtí záchranáři Jihočeského kraje. Teoretická část popisuje různé příčiny a projevy problémové komunikace, podrobněji se věnuje alkoholu a návykovým látkám, které jsou nejčastější příčinou agresivního chování, a také uvádí legislativní oporu týkající se práce zdravotnického záchranáře. Praktická část zjišťuje, kolik zdravotnických záchranářů se setkalo s problémovým chováním pacienta v přednemocniční péči, respektive s agresivním chováním, zda se na takové chování cítí připraveni, jestli by o další vzdělání v tomto směru měli zájem a zda cítí dostatečnou oporu v legislativě.
|
|
|
Využití kapnometrie v přednemocniční péči
CIMICKÝ, Vít
První polovina teoretické části práce je zaměřená na fyziologii dýchání a vliv oxidu uhličitého v lidském organismu. Druhá polovina teoretické části se zaměřuje na definování pojmu kapnometrie, jakým způsobem je měřená a také na stavy u kterých je využívána. U konkrétních stavů je popsáno, z jakého důvodu se využívá a jaké má limitace. V praktické části je výzkumné šetření a výsledky, které z něho vzešli. Šetření bylo realizováno pomocí polostrukturovaného rozhovoru obsahujícího jedenáct otázek. Na rozhovor v dubnu 2022 přistoupilo šest nelékařských zdravotnických pracovníků, kteří zastupují různé pozice u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Cílem výzkumu bylo zmapovat četnost a pravidelnost využití kapnometrie v přednemocniční neodkladné péči. Výzkum zodpověděl všechny výzkumné otázky. Objektivně byl cíl práce naplněn jen částečně, a to na základě malého množství získaných dat. Tato data jsou však velmi podobná a podložená opakujícími se argumenty. Z analýzy výsledků vyšla nízká četnost a vysoká mírá nepravidelnosti využití kapnometrie v přednemocniční péči. Hlavním důvodem je nízký a nepravidelný výskyt stavů vyžadujících měření kapnometrie
|
|
|
První ošetření novorozence po porodu v přednemocniční péči
KOFROŇOVÁ, Erika
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetření novorozence po porodu v přednemocniční péči. Pro vypracování bakalářské práce byly stanoveny celkem čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak se záchranáři připravují v oblasti péče o novorozence. Druhým cílem bylo zaznamenat, jakým způsobem záchranáři zvládají situaci v péči o novorozence v terénu po psychické stránce. Třetím cílem bylo zjistit postup ošetření novorozence záchranáři v přednemocniční péči a čtvrtým cílem bylo vyzkoumat postup pro ošetřování nedonošeného novorozence. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je rozdělena na pět hlavních částí. První kapitola se zabývá právní definicí zdravotnické záchranné služby, přednemocniční neodkladné péče a profese zdravotnického záchranáře. Dále se zabývá kompetencemi zdravotnického záchranáře a možnostmi vzdělávání. Ve druhé kapitole je přiblížena problematika porodu, která se zabývá klasifikací porodů, jeho průběhem a dále pak jednotlivými porodními dobami a je doplněna průběhem porodu a ošetřováním novorozence ve zdravotnickém zařízení. Třetí kapitola se věnuje porodu v přednemocniční péči. Ve čtvrté kapitole jsou rozebrány jednotlivé komplikace, jež mohou u porodu nastat. V poslední kapitole je popsána péče o patologického novorozence a průběh resuscitace. V druhé části bakalářské práce bylo využito kvalitativní výzkumné šetření. Výzkumný soubor tvořilo osm zdravotnických záchranářů, kteří se s novorozencem po porodu alespoň jedenkrát setkali. Pro výzkumnou část práce byly zvoleny čtyři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývala tím, jak se záchranáři připravují v oblasti péče o novorozence. Druhá výzkumná otázka se věnovala tomu, jak je ošetření novorozence pro záchranáře stresující. Třetí výzkumná otázka se zaměřila na postup ošetření novorozence. Poslední výzkumná otázka se soustředila na postup ošetření u nedonošeného novorozence. Tato práce poukazuje na důležitost vzdělávání záchranářů a provádění definovaného postupu při ošetřování novorozence v PNP, pro provedení nejdůležitějších intervencí z důvodu správné adaptace novorozence na nové prostředí.
|
|
|
Analgosedace dětského pacienta v přednemocniční neodkladné péči a dětský urgentní příjem
MRÁZ, Štěpán
Bakalářská práce se zabývá tématem Analgosedace dětského pacienta v přednemocniční neodkladné péči a dětský urgentní příjem. Obsahuje část teoretickou a praktickou. V teoretické části je zmíněno pár informací o přednemocniční neodkladné péči a urgentním příjmu. Dále se tato část zaměřuje zejména na specifika dětských pacientů, analgosedaci a v neposlední řadě resuscitaci dospělých a dětí. Pro praktickou část práce byl zvolen jeden cíl. Tímto cílem bylo zjistit připravenost urgentních příjmů na urgentní příjem dětských pacientů. Z tohoto cíle vyplynuly dvě výzkumné otázky. První otázka je formulována tímto způsobem: Jaká je vybavenost nemocnic pro urgentní příjem dětského pacienta? Výzkumná otázka 2: Jsou zdravotničtí pracovníci připraveni na dětského pacienta v rámci PNP a urgentního příjmu? Výzkum byl realizován kvalitativní metodou sběru dat formou polostrukturovaných rozhovorů, zahrnujících celkem 12 otázek. Výzkumným vzorkem se stalo 6 zdravotnických záchranářů zdravotnické záchranné služby a 6 zdravotnických pracovníků z urgentního příjmu. Data získaná výzkumem jsou rozdělena do 11 kategorií. Sumarizací získaných dat bylo zjištěno, že v rámci přednemocniční i nemocniční péče je vybavenost na vysoké úrovni, dětskému pacientovi je tedy možné poskytnout adekvátní pomoc. V rámci výzkumného šetření se také prokázal tento fakt. Zdravotničtí pracovníci se plně orientují v problematice dětského pacienta. Avšak shodli se, že by uvítali více školení a odborných nácviků zaměřených na děti.
|
|
|
Využití dýchacího systému Mapleson C v přednemocniční péči.
FILIP, Michal
Teoretická část popisuje fyziologii dýchacích cest člověka. Dále se zaměřuje na historii ventilace, neinvazivní plicní ventilaci a její základní ventilační režimy. Následuje zaměření na Maplesonovy systémy, jejich výhody i nevýhody, pak se zaměřuje na Mapleson C, který je prioritou pro tuto práci. Dále je návod k použití a v posledních kapitolách si řekneme akutní stavy v přednemocniční péči, kdy se dá Mapleson C využít a důležité zákony, které nám objasní, jestli tento systém může využít i zdravotnický záchranář nebo to nemá v kompetencích. Praktická část je zpracována pomocí kvantitativního dotazníku, který vyplnilo celkem 38 zdravotnických záchranářů a lékařů v jihočeském kraji. První cíl práce bylo zjistit informovanost o bezpečném používání tohoto systému. Druhý cíl bylo zjistit, jestli je použití Maplesona C zdravotnickým záchranářem v souladu se současnou legislativou. Výsledek bakalářské práce ukazuje, jak vysoká je informovanost o systému Mapleson C. Ukazuje jeho výhody, nevýhody a zdůvodňuje, proč se v praxi používá jen zřídka. Tato práce by mohla sloužit jako protokol k použití Maplesona C, který by byl k dispozici všem zdravotnickým záchranářům.
|
|
|
Analgosedace dětského pacienta v přednemocniční péči
DUCHOŇOVÁ, Hana
Tématem této bakalářské práce je "Analgosedace dětského pacienta v přednemocniční péči". Cílem této práce je zmapování povědomí zdravotnických záchranářů jihočeského kraje s podáváním analgosedace dětským pacientům. V teoretické části je čtenář seznámen s charakteristikou věkového období dítěte a s farmakokinetickými odlišnostmi. Dále jsou v práci popsány druhy bolesti, na které navazuje kapitola hodnotících nástrojů bolesti a následně její terapie pomocí třístupňového analgetického žebříčku WHO. V poslední a nejrozsáhlejší kapitole jsou blíže nastíněny jednotlivé léky, konkrétně jejich skupina, způsob podání, dávkování, jejich využití a poznámky. Praktická část je si klade za cíl zjistit, zda mají zdravotničtí záchranáři jihočeského kraje povědomí s podáváním analgosedace dětským pacientům. Výzkum byl proveden kvantitativní metodou, konkrétně dotazníkovým šetřením v podobě elektronického dotazníku, který obsahoval 14 otázek, kde každá otázka měla pouze jednu správnou odpověď. Šetření se zúčastnilo celkem 40 respondentů, pracujících na postech zdravotnických záchranářů v jihočeském kraji. Výzkum ukázal orientovanost respondentů v této oblasti, protože výsledkem bylo 90 % správných odpovědí. Tím byla splněna hypotéza, kde byla předpokládána správnost odpovědí pouze na 80 %.
|
|
|
Kardiopulmonální resuscitace z pohledu výjezdové skupiny rychlé zdravotnické pomoci
PRAŽÁK, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá problematikou kardiopulmonální resuscitace, která je v přednemocniční péči řešena výjezdovými skupinami rychlé zdravotnické pomoci, jejíž neoddělitelnou součástí jsou zdravotničtí záchranáři. Ti musí být vybaveni dostatečnými znalostmi a zkušenostmi. Bez časné a efektivní pomoci těchto zdravotnických záchranářů, by u pacienta mohlo dojít k nezvratným změnám na zdravotním stavu, včetně úmrtí. Tato bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá historií kardiopulmonální resuscitace. Dále se zaobírá základní neodkladnou resuscitací dle guidelines 2015 Evropské rady pro resuscitaci, která je poskytována zejména laickými zachránci. Teoretická část také obsahuje rozšířenou základní resuscitaci dle guidelines 2015 Evropské rady pro resuscitaci, která míří především na odborné pracovníky ve zdravotnictví, zejména pak na zdravotnické záchranáře. Výzkumná část je tvořena na základě kvalitativního výzkumu na podkladě rozhovorů sestavujících se z 13 otázek, kdy výzkumný soubor tvoří skupina 12 zdravotnických záchranářů zaměstnaných vJihočeském kraji. Výzkumná část zahrnuje analýzu získaných dat a jejich vyhodnocení. Cíli práce je zmapovat povědomí zdravotnických záchranářů o nejnovějších doporučených postupech pro kardiopulmonální resuscitaci dle guidelines 2015 Evropské rady pro resuscitaci a dále zjistit, jakým způsobem nahlížejí zdravotničtí záchranáři na výjezdy k pacientům s náhlou zástavou oběhu.
|
|
|
Proveditelnost dříve vyslovených přání v praxi zdravotnické záchranné služby
Fajferová, Kristýna ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Hradcová, Dana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá proveditelností dříve vyslovených přání (DVP) v praxi zdravotnické záchranné služby. Zkoumá, jak na vzrůstající zájem o téma reagují dvě organizace - Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje a Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina. Jejím cílem je zjistit, za jakých podmínek se mohou ZZS stát funkčními aktéry v praxi při rozhodování na konci života pacientů a při situacích obsahujících DVP. Klade si za cíl také vytvořit soubor doporučení pro organizace, které by mohly pomoct při práci s dříve vyslovenými přáními v přednemocniční neodkladné péči (PNP). Empirická část této práce je tvořena formou případové studie, analyzuje organizační prostředky, dokumentaci a vnitřní předpisy. Dále je tvořena polostrukturovanými rozhovory s pracovníky organizace. Tyto informace jsou poté zařazeny do kategorií podstatných pro tento výzkum. Přínosem práce je analýza připravenosti organizací na práci s pacienty s DVP a definování oblastí střetu názorů - touchpoints. Významnými faktory, které byly identifikovány na základě zjištěných informací, které ovlivňují proveditelnost DVP v praxi zdravotnických záchranných služeb, jsou znalosti zdravotníků, jejich důvěra a vztah k organizaci, nástroje pro práci s DVP a zkušenosti. Na základě zjištěných informací byla popsána...
|
host ::
RSS.