|
|
Internet a mezinárodní právo soukromé
Vágnerová, Alena ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkami mezinárodního práva soukromého spojenými se vznikem internetu a jeho využitím k obchodování. Jelikož je internet novým médiem, přináší jeho využití k obchodování nové situace, které musí právo řešit. Je otázkou, zda je lze úspěšně vyřešit přizpůsobením stávající právní úpravy, či si internet vynutí úpravu novou. V práci jsou nejdříve popsány specifické charakteristiky internetu, jako jsou nízké náklady oslovení uživatelů bez ohledu na jejich geografické umístění, či možnost prodeje zboží v digitalizované podobě, a jejich právní důsledky. Následně se zabývá principy, ze kterých vychází odlišný přístup států angloamerické a kontinetální právní kultury k určování pravomoci soudů a porovnává jejich flexibilitu. Zkoumá pravidla určování příslušnosti soudů stanovená v Nařízení Brusel I ve vztahu k elektronickému obchodu a zejména spotřebitelským smlouvám. Tato pevně daná pravidla směřující k předvídatelnosti určení státu fóra se v době internetu setkávájí s obtížemi, které se snaží překlenout autonomní výklad Evropského soudního dvora. V další části práce popisuje, jak se s nástupem internetu vyrovnaly soudy Spojených států, kde široká diskreční pravomoc umožňuje flexibilně reagovat na technologický vývoj, a jak se vyvíjela judikatura týkající se výkonu jurisdikce ve...
|
|
|
Internet a mezinárodní právo soukromé
Vágnerová, Alena ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkami mezinárodního práva soukromého spojenými se vznikem internetu a jeho využitím k obchodování. Jelikož je internet novým médiem, přináší jeho využití k obchodování nové situace, které musí právo řešit. Je otázkou, zda je lze úspěšně vyřešit přizpůsobením stávající právní úpravy, či si internet vynutí úpravu novou. V práci jsou nejdříve popsány specifické charakteristiky internetu, jako jsou nízké náklady oslovení uživatelů bez ohledu na jejich geografické umístění, či možnost prodeje zboží v digitalizované podobě, a jejich právní důsledky. Následně se zabývá principy, ze kterých vychází odlišný přístup států angloamerické a kontinetální právní kultury k určování pravomoci soudů a porovnává jejich flexibilitu. Zkoumá pravidla určování příslušnosti soudů stanovená v Nařízení Brusel I ve vztahu k elektronickému obchodu a zejména spotřebitelským smlouvám. Tato pevně daná pravidla směřující k předvídatelnosti určení státu fóra se v době internetu setkávájí s obtížemi, které se snaží překlenout autonomní výklad Evropského soudního dvora. V další části práce popisuje, jak se s nástupem internetu vyrovnaly soudy Spojených států, kde široká diskreční pravomoc umožňuje flexibilně reagovat na technologický vývoj, a jak se vyvíjela judikatura týkající se výkonu jurisdikce ve...
|
host ::
RSS.