|
|
Epidemie koronaviru SARS-CoV-2 a její vliv na sociální služby v Jihočeském kraji
BOUŠKOVÁ, Naděžda
Předkládaná bakalářská práce se zabývá tématem pandemie SARS-CoV-2 v užším smyslu a zaměřuje se na zásahy a změny, které s sebou pandemie přinesla do prostředí sociálních služeb a kterým museli pracovníci v přímé péči čelit. Cílem práce je podrobná analýza těchto změn a jejich dopadů. K uskutečnění této analýzy byla použita kvalitativní metoda výzkumu za použití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Data z jednotlivých rozhovorů byla poté vyhodnocena a formou otevřeného kódování seskupena do devíti kategorií. Výzkum uskutečnění v rámci předkládané bakalářské práce potvrdil, že pandemie SARS-CoV-2 měla zásadní dopad na profesní i osobní život pracovníků v přímé péči. Pracovníci se museli vypořádat s fyzicky náročnou situací, ale zejména pak s konstantním stresem a neustálou obavou o zdraví své, svých blízkých, ale i uživatelů. Stěžejní význam bakalářské práce představuje především skutečnost, že analyzována byla skupina obyvatel, která v bezprecedentní situaci pečovala o nejvíce zranitelné osoby, a byla tak vystavena většímu tlaku. Výsledky bakalářské práce mohou být použity pro další výzkum, a to především v oblasti dopadů stresové zátěže na psychiku pracovníků, zejména z toho důvodu, že vysoké pracovní zatížení a dlouhotrvající stres si může začít vybírat svou daň v následujících týdnech a měsících. Výsledky předkládané práce mohou být zároveň stimulem a motivací pro zaměstnavatele v oboru sociálních služeb připravit pro pracovníky v přímé péči patřičné programy, které by jim pomohly s fyzickou i psychickou regenerací.
|
|
|
Agresivní chování osob s mentálním postižením v zařízeních sociální péče
ZEMANOVÁ, Martina
Agresivnímu chování lidí s mentálním postižením se v České republice věnuje stále málo pozornosti. Od roku 2007 dochází k významnému posunu v poskytování sociálních služeb. Služby se transformují a od restriktivních opatření se postupně přechází k podpůrným a preventivním postupům v přístupu ke klientům. První kapitola se věnuje charakteristice mentálního postižení. Druhá kapitola obecně popisuje sociální služby podle zákona 108/2006 Sb. o sociálních službách a vymezuje službu Domov pro osoby se zdravotním postižením. Ve třetí kapitole píši o problémovém chování, hlavně pak o agresi, jejích příčinách, průběhu, zvládání, prevenci a možnostech terapií. Čtvrtá kapitola popisuje význam komunikace jako prevence vzniku agrese. V páté kapitole se věnuji vzdělávání pracovníků v sociálních službách. Dalším tématem kapitoly je supervize jako pomoc a podpora pracovníkům při práci s lidmi s mentálním postižením a zvládání agresivního chování. V poslední kapitole teoretické části popisuji restriktivní opatření, což jsou následné postupy při zvládání agrese. Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu, metodou dotazování, využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek byli zaměstnanci v přímé péči, kteří zde pracují alespoň pět let. Rozhovory s vybranými respondenty probíhalo od prosince 2012 do února 2013. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké mají zaměstnanci povědomí o příčinách agresivního chování, o prevenci a restrikci. Ze zjištěných poznatků vyplývá, že všichni dotazovaní pracovníci se setkali s agresivním chováním člověka s mentálním postižením a vnímají ho jako problémové. Agresi popsali jako fyzické či slovní napadení druhé osoby nebo majetku. Projev agresivního chování je i autoagrese. Je nějaká možnost, jak agresivnímu chování předejít? Všichni respondenti se shodli na tom, že příčinou agresivního chování lidí s mentálním postižením jsou nenaplněné základní potřeby člověka. Co se týká úlohy pracovníků v prevenci agrese, všichni respondenti si myslí, že důležitou roli hrají terapie, zaměstnání klientů a vhodná komunikace, kterou je třeba individuálně přizpůsobit. Všichni respondenti vnímají jako prevenci i supervizi, která je přínosem v jejich práci. Stejně tak vzdělávání, které je pro ně ze zákona povinné. Co jsou restriktivní opatření? Všichni respondenti odpověděli, že jsou to prostředky, které omezují pohyb člověka. Také prokázali znalost jejich použití. Respondenti se v rozhovoru nezmínili o tom, že tyto opatření se mohou používat jen na dobu nezbytně nutnou. Tento údaj, je ale nutné uvést v zápisu o použití restriktivních opatření, který jak uvedli všichni dotazovaní, vyplnili. Proto si myslím, že ve své podstatě, tuto informaci znají. Další věc o které se nezmínili, byla informovat samotného klienta o tom, že proti němu bude použito restriktivní opatření. To přisuzuji možnému stresu při rozhovorech na toto téma. Celkově si dovolím tvrdit, že zaměstnanci znají problematiku agresivního chování u lidí s mentálním postižením. Stejně tak ví, co agresi vyvolává, jak jí lze předejít a jaké jsou následné postupy, pokud k agresivnímu chování u klienta dojde.
|
host ::
RSS.