|
|
Podporované zaměstnávání u osob s duševní poruchou
BAČOVČINOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá tématem Podporovaného zaměstnávání u osob s duševní poruchou. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jakým způsobem probíhá tato možnost pracovního uplatnění u lidí, kteří mají diagnostikované duševní onemocnění. Jedním z dílčích cílů bylo zjistit, kde klienti, ale i pracovníci spatřují překážky v projektu podporovaného zaměstnávání. Překážky jsou nejčastěji na straně zaměstnavatele a jsou způsobeny strachem z neznámého. Druhým dílčím cílem bylo zjistit, jak stigmatizace osob s duševní poruchou ovlivňuje jejich postavení na otevřeném trhu práce. Bakalářské práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části je bakalářská práce zaměřena na jednotlivé duševní poruchy a také na téma sociální práce a zaměstnávání u osob s duševním onemocněním. Praktická část měla za cíl odpovědět HVO: Jak probíhá podporované zaměstnávání u osob s duševní poruchou? DVO1: Jak se stigmatizace osob s duševní poruchou projevuje přímo na pracovišti. A na DVO2Jakou roli hraje pracovní konzultant v projektu Podporovaného zaměstnávání ze strany klientů? Z výsledků vyplývá, že projekt Podporovaného zaměstnávání je pro osoby s duševní poruchou velmi důležitý a bez odborné pomoci pracovních konzultantů jsou jejich šance na uplatnění se na otevřeném trhu práce velmi malé. Klienti i pracovníci jako velkou výhodu Podporovaného zaměstnávání spařují ve finančním příspěvku, který je vždy jako hlavní součást těchto projektů Jedním z faktorů, který návrat do zaměstnání komplikuje je stigmatizace. Z rozhovorů s klienty i pracovníky jsem se dozvěděla, že se stigmatizací na pracovišti nebo při hledání práce se již všichni setkali. Podporované zaměstnávání může být chápáno jako jednou ze složek boje proti stigmatizaci osob se zdravotním postižením. Bakalářská práce bude sloužit jako zpětná vazba pro organizaci, ale i jako nástroj pro srovnání v poskytování služby Podporovaného zaměstnávání v jiných organizacích. Bakalářská práce by mohla pomoci v rozhodování zaměstnavatelům, kteří zvažují, zda přijmout osobu s duševním onemocněním.
|
|
|
Tranzitní program
FLEISCHHANSOVÁ, Pavla
Autorka zaměřila práci na období přechodu ze školy do práce u lidí s mentálním postižením. Současný stav popisuje základní terminologické vymezení pojmu mentální postižení. Kvantitativní hodnocení zachycuje rozdělení a charakteristiku jednotlivých stupňů mentálního postižení. Následuje popis jednotlivých znaků a příčin vzniku postižení. Pro teoretickou vyváženost práce jsou posuzovány schopnosti lidí s mentálním postižením i z kvalitativního hlediska struktury osobnosti. Jsou popsána specifika v psychických funkcích: vnímání, paměť, myšlení, pozornost, emotivita a volní vlastnosti. V práci jsou zmíněny dokumenty ovlivňující práva lidí s mentálním postižením a je kladen důraz na právo na vzdělání a na pracovní uplatnění. Možnosti výchovy a vzdělání osob s mentálním postižením jsou sledovány dle věku a v rámci české vzdělávací soustavy. Možnosti pracovního uplatnění mladých lidí s mentálním postižením jsou upraveny zákonem o zaměstnanosti a také mají svůj vliv specifické sociální programy: podporované zaměstnávání a tranzitní program, které dávají podporu lidem s mentálním postižením při naplňování práva na pracovní uplatnění a při začleňování se do běžné společnosti. Cílem práce je popis metody tranzitní program a vymezení podpůrných faktorů ovlivňujících míru inkluzivity do pracovního prostředí. Pro zodpovězení stanovených výzkumných otázek autorka zvolila kvalitativní výzkum. Kvalitativní výzkum je realizován pomocí případové studie. Metody pro získání dat autorka zvolila zúčastněné pozorování, analýzu dokumentů a problémově zaměřený rozhovor pomocí návodu s rodiči mladých lidí s mentálním postižením, kteří využili či využívají službu tranzitní program. Průběh programu a plnění stanovených cílů je ovlivněno osobností uživatele, jeho přirozeným sociálním okolím, školou a pedagogy, zaměstnavatelem a pracovním prostředím a také osobností konzultanta a kvalitou jeho práce s uživatelem. Autorka vnímá tranzitní program jako specifický program legislativně vymezené sociální služby sociální rehabilitace, který má v otevřené občanské společnosti své platné místo.
|
|
|
Podporované zaměstnávání pro znevýhodněné skupiny osob na trhu práce v Jindřichově Hradci
MRÁZOVÁ, Ivana
Tématem mé práce je podporované zaměstnávání pro znevýhodněné skupiny osob. Cílem práce bylo zhodnocení kvality služeb podporovaného zaměstnávání poskytované o.s. MESADA v Jindřichově Hradci a návrh sociotechnických doporučení na jejich zlepšení. V teoretické části je popsána historie podporovaného zaměstnávání, vymezeny znevýhodněné skupiny osob, definovány znaky, standardy a celý proces podporovaného zaměstnávání. V poslední části jsou zmíněny projekty o.s.MESADA. Praktická část je věnována výzkumu. Při vytváření závěrů jsem vycházela z kvantitativního výzkumu, který probíhal formou dotazníkového šetření u uživatelů služby podporovaného zaměstnávání v o.s.MESADA Jindřichův Hradec v době od listopadu 2007 do konce února 2008. Dále byla použita metoda analýzy dokumentů. Statistická data jsem získala z údajů ČSÚ a statistických údajů MPSV. Stanovené hypotézy, zda uživatele považují službu za kvalitní a zda tato služba odpovídá jejich potřebám, byly potvrzeny. Výsledky výzkumu a návrh sociotechnických opatření na jejich zlepšení by mohly posloužit ke zkvalitnění služby podporovaného zaměstnávání nejen v o.s.MESADA Jindřichův Hradec, ale i v jejích dalších pobočkách v jihočeském kraji.
|
|
| |
|
|
Podporované zaměstnávání v Kraji Vysočina
HORÁKOVÁ, Jana
Práce obsahuje teoretické i praktické zpracování problematiky podporovaného zaměstnávání. Je zaměřena na oblast Kraje Vysočina. Obsahově je členěna do dvou hlavních částí. V první (teoretické) části je definováno podporované zaměstnávání, jeho znaky, principy a jsou zde popsány všechny fáze procesu podporované zaměstnávání. Dále popisuje zařízení, která poskytují podporované zaměstnávání v Kraji Vysočina. Druhá (praktická) část se věnuje kvantitativnímu výzkumu, který byl realizován prostřednictvím dotazníkového šetření.Respondenti byli uživatelé, kteří přestali využívat službu podporované zaměstnávání. Výzkum byl zaměřen především na zjišťování v oblasti využívání služby podporovaného zaměstnávání a na její efektivnost. Byl prováděn u uživatelů dvou zařízení, která poskytují podporované zaměstnávání v Kraji Vysočina, v Týmu podpory v zaměstnávávní v Pelhřimově a v Halvíčkově Brodě.
|
host ::
RSS.