Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Strukturně funkční charakteristika průduchů jmelí bílého (Viscum album L.) a jeho hostitele lípy (Tilia sp.)
Bělíček, Dominik
Tato diplomová práce se zabývá srovnáním morfologie průduchů poloparazita jmelí bílého (Viscum album L.) a jeho hostitele lípy (Tilia sp.) v kontextu fyziologických parametrů jako jsou vodní potenciál, průduchová vodivost a fotosyntéza, a to za účelem pochopení vztahu mezi těmito dvěma druhy. Výzkum byl uskutečněn na Ústředním hřbitově v Brně. Zde bylo vybráno 10 napadených a 10 nenapadených lip. Během léta roku 2022 byly odebrány lakové otisky z listů lip a jmelí a následně změřeny odpovídající fyziologické parametry. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že napadení jmelím nemá jak na morfologii průduchů lip, tak na fyziologické parametry téměř žádný významný vliv. Dále bylo dokázáno, že má jmelí více menších průduchů, než má lípa. Ukázalo se, že ač má jmelí vyšší průduchovou vodivost, rychlost fotosyntézy je stejná pro oba druhy, efektivita využití vody jmelí je tedy mnohem nižší. Potvrdilo se, že jmelí má jako poloparazit mnohem menší vodní potenciál než hostitel. Ač tyto informace pomáhají chápat tento vzájemný vztah, vytváří prostor pro další zkoumání chování obou druhů.
Reakce sazenic břízy bělokoré (Betula pendula Roth.) na stres suchem
Orlovský, Vít
Klimatické změny s jejich zrychlující se intenzitou představují primární faktor, na který musí lesní i městské porosty reagovat. Obzvláště častěji se opakující periody sucha spolu se stoupající průměrnou roční teplotou, hlavně v městské zástavbě, představují výrazný rostlinný stresor. Jelikož bříza bělokorá (Betula Pendula Roth) je často používanou dřevinou v městských výsadbách, cílem této práce bylo zhodnocení fyziologických reakcí sazenic břízy bělokoré po dokončeném vývinu listů na stres suchem. Při hodnocení reakce sazenic na stres se potvrdil předpoklad, že s narůstající suchem dochází k poklesu vodního potenciálu. Vlivem stresu suchem jsme zaznamenali pokles vodního potenciálu měřeného v poledne o 86 % oproti počátku experimentu. Sedmnácti denní sucho způsobilo také pokles rychlosti fotosyntézy a průduchové vodivosti o 96 %. Sazenice břízy tedy na stres suchem reagovali velmi citlivě se snahou zabránit snížení vodního potenciálu. Při srovnání variability reakcí jednotlivých sazenic byla u fyziologických parametrů prokázána jejich značná odlišnost v reakci na stres suchem. Například u rychlosti fotosyntézy dosáhl variační koeficient u stresovaných sazenic na konci experimentu hodnoty 97 %. Reflektanční index PRI, který nepřímo charakterizuje obsah karotenoidů, vykazoval variační koeficient dokonce 306 %. Všechny tyto informace nám poskytují jasné důkazy o schopnosti jednotlivých sazenic břízy reagovat na stres suchem odlišným způsobem. Na základně našich měření a následných výsledků můžeme konstatovat, že variabilita sadebního materiálu břízy bělokoré je schopna reagovat na požadavky, které s sebou nese předpokládaná klimatické změna.
Vplyv veku na prieduchovú vodivosť a fotosyntézu dubu letného
Beňová, Eva
S přibývajícím věkem se snižuje vitalita stromu. Ekofyziologické parametry – fotosyntéza, křivky závislosti fotosyntézy na koncentraci CO2 (A-Ci křivky) a na světle, fluorescence chlorofylu, průduchová vodivost a vodný potenciál nám podávají informace o fyziologické vitalitě rostlin. V bakalářské práci byly zmíněné parametry použity na posouzení vlivu věku dubu letního (Quercus robur) na průduchovou vodivost a fotosyntézu. Byly mezi sobou porovnávány dvě věkové skupiny stromů, v první měly stromy více jak 600 let, v druhé byly stromy, jejichž věk byl méně než 30 let. Gazometrické měření ukázalo na nižší celkovou intenzitu fotosyntézy starých stromů. Pomoci A-Ci křivek, byly určeny biochemické limity Vcmax, Jmax a Rd (maximální karboxylace enzymu Rubisco, maximální rychlost transportu elektronů a denní dýchání; v daném pořadí), které se mezi starými a mladými stromy nelišily. Fluorescence chlorofylu nám sloužila k určení maximálního kvantového výtěžku v noci (Fv/Fm) a za různých intenzit osvětlení (Fvˈ/Fmˈ), přičemž nebyly detekovány rozdíly ve světelné části fotosyntézy mezi starými a mladými stromy. V čem se ale mladé od starých stromů lišily, byla průduchová vodivost, která byla při nelimitujícím obsahu vody v půdě nižší starých stromů než u mladých. Následkem toho byla u nich nižší i intercelulární koncentrace CO2, co vedlo k nižší koncentrace CO2 na místech karboxylace a celkově k nižší intenzitě fotosyntézy. Na druhou stranu v létě, za mírného přísušku, měly staré stromy lepší přístup k půdní vodě, co indikovalo vyšší hodnoty vodního potenciálu. Díky tomu, měly staré stromy v létě podobnou maximální průduchovou vodivost jako mladé stromy; minimální průduchová vodivost v noci a při maximálních evapotranspiračních požadavcích byla ale u starých stromů vyšší než u mladých. Výsledky naznačují, že jedním z hlavních důvodů chřadnutí stromů ve vysokém věku je regulace průduchové vodivosti a tím i optimalizace schopnosti regulovat asimilaci uhlíku a transpiraci.
Regulation of stomatal development by environmental conditions and physiological processes in the leaf
VRÁBLOVÁ, Martina
Práce se zabývá vývojem průduchů u vyšších rostlin a jeho regulací podmínkami prostředí (světlem, koncentrací CO2) a fyziologickými procesy v listech. Výzkum vycházel z předpokladu, že vývoj průduchů může být regulován signály pocházejícím jak z vnějšího prostředí, tak z vnitřního prostředí listu, a že signál může být přenášen z děložních do pravých listů. Transgenerační efekt ve vývoji průduchů byl také studován. Pro sledování vztahů mezi prostředím, vývojem průduchů, funkcí průduchů a fyziologií listu byly využity metody molekulární biologie a rostlinné fyziologie.
Vybrané ekofyziologické parametry stromů použitých při rekultivacích degradovaných půd v Etiopii
Velanová, Jana
Ekofyziologické parametry, jako je fluorescence chlorofylu a průduchová vodivost, poskytují kvantitativní informace, díky kterým se dá posoudit míra působení stresových faktorů na fyziologické procesy probíhající v rostlinách. V této bakalářské práci byly zmíněné parametry použity pro zjištění aktuální fyziologické vitality 18 druhů dvouletých dřevin rostoucích na degradovaných půdách v Etiopii. Při měření fluorescence chlorofylu byla stanovena hodnota kvantového výtěžku fluorescence při plné sluneční radiaci (QY) a poměr mezi variabilní a maximální fluorescencí (Fv/Fm), který byl měřen v podmínkách bez přístupu slunečního záření. Pro stanovení průduchové vodivosti -- gs, byl použit porometr. Vysoké hodnoty gs a parametrů fluorescence byly zjištěny u druhů Sesbania bispinosa a Acacia saligna. Tyto dřeviny můžeme z fyziologického hlediska považovat za nejméně zatížené působením stresových faktorů. Nejnižších výsledků u všech studovaných parametrů dosáhl Podocarpus falcatus. Pomocí zmíněných parametrů byla zhodnocena aktuální fyziologická vitalita a tedy i míra působení stresových faktorů na jednotlivé taxony. Dřeviny byly dále posouzeny z hlediska využitelnosti a vhodnosti pro rekultivace půd. Doporučeno bylo pěstování domácích druhů bez invazního potenciálu a s vlastnostmi výhodnými pro protierozní opatření jako je Sesbania bispinosa a Acacia tortilis.
Vliv kvality fotosynteticky aktivní radiace na difúzní limitace fotosyntézy
NEUWIRTHOVÁ, Jitka
Mezofylová vodivost pro CO2 je jednou z klíčových difúzních limitací fotosyntézy. Jedná se o tok CO2 z podprůduchové dutiny do stromatu chloroplastů. Pomocí gazometrie jsem měřila A/Ci křivky, které jsem následně analyzovala. Souběžným měření gazometrických parametrů a diskriminace 13C uhlíku byla měřena hodnota mezofylové vodivosti. Měření probíhalo na slunečnici roční při ozáření modrou, červenou a zelenou složkou fotosynteticky aktivní radiace.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.