|
|
Pozdní následky protinádorové léčby pro nádory dětského věku
Zichová, Andrea ; Eckschlager, Tomáš (vedoucí práce) ; Kolenová, Alexandra (oponent) ; Tesařová, Petra (oponent)
Pozdní následky protinádorové léčby pro nádory dětského věku Abstrakt Cílem disertační práce bylo zmapovat aktuální poznatky týkající se pozdních následků se zaměřením na sekundární nádory a jejich rizikové faktory, zhodnotit jejich výskyt na Klinice dětské hematologie a onkologie 2.LF UK a FN Motol a zaměřit se na relativně časté, dosud v literatuře nepublikované, sporadické angiomyolipomy ledvin. Z celkového počtu 4059 přeživších léčených mezi lety 1975 až 2018 pro solidní nádor na Klinice dětské hematologie a onkologie 2.LF a FN Motol byl u 170 (4,2 %) diagnostikován alespoň jeden sekundární maligní nádor, 21 (0,5 % ze všech přeživších) z nich mělo nádorovou multiplicitu a u 34 (0,8 % ze všech přeživších) z nich se objevil sekundární maligní nádor a jeden nebo více sekundárních benigních nádorů. Mortalita mezi přeživšími se sekundárním maligním nádorem činila 38,2 % (65 pacientů; 1,6 % ze všech přeživších). Nejčastější byly karcinomy štítné žlázy (37; 19,2 %), nádory centrální nervové soustavy (25; 13 %) a sarkomy měkkých tkání (23; 11,9 %). U 119 přeživších (2,9 %) byl diagnostikován jeden či více sekundárních benigních nádorů (a zároveň žádný maligní). Z 1098 přeživších, kteří podstoupili mezi lety 2014 - 2019 ultrazvukové vyšetření ledvin v rámci dlouhodbého sledování po předchozí onkologické terapii,...
|
|
|
Kvalita života dětí po onkologické léčbě
LUNDÁKOVÁ, Magdaléna
Necelé jedno procento všech malignit tvoří nádorová onemocnění dětského věku. Zhruba 350 dětí a dospívajících postihne ročně v České republice zhoubné nádorové onemocnění. Nádorová onemocnění jsou po úrazech na druhém místě nejčastější příčinou úmrtí. Teoretická část obsahuje informace o nádorových onemocněních a léčbě. Dále práce seznamuje s termínem "kvalita života". V diplomové práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat kvalitu života dětí po onkologické léčbě. Druhým cílem bylo zjistit, jak se liší postoj k životu u dětí po onkologické léčbě ve srovnání s dětmi zdravými. V diplomové práci bylo využito kvantitativního výzkumu. Byl využit standardizovaný dotazník SF - 36 "o kvalitě života podmíněné zdravím" a sociodemografický dotazník WP 6 - sociodemografické údaje. Byly stanoveny tři hypotézy. H1: "Vyléčené děti si více váží svého zdraví než děti, které si neprošly onkologickou léčbou.". H2: "Děti po onkologické léčbě mají více problémů v oblasti kognitivních funkcí než děti, které si neprošly onkologickou léčbou." H3: "Děti po onkologické léčbě mají sami k sobě pozitivnější vztah než děti, které si neprošly onkologickou léčbou." Z výsledků výzkumného šetření vychází, že mladí přeživší, kteří byli léčeni v dětském věku z důvodu onkologického onemocnění, mají obdobně kvalitní život jako jejich zdraví vrstevníci. Tato diplomová práce by měla přiblížit kvalitu života dětí po onkologické léčbě. Diplomová práce by mohla být dále podkladem pro prezentaci na odborné konferenci.
|
|
|
Hodnocení motoriky u dětí po operaci tumoru v oblasti zadní jámy lební
Jirousková, Jitka ; Medunová, Kateřina (vedoucí práce) ; Jevič, Filip (oponent)
Cíl: Cílem práce bylo shrnout dostupné informace o krátkodobých i pozdních motorických následcích léčby tumoru zadní jámy lební u dětí a zjistit, zda existuje závislost mezi motorickým deficitem a postupem léčby. V návaznosti na již vzniklé studie na toto téma navrhnout možnosti testování dle vytipovaných oblastí motorického deficitu a tyto testy pak prověřit v praktické části diplomové práce. Metodika: Na základě rešerše literatury byly vybrány čtyři hlavní motorické deficity pacientů po léčbě tumoru v oblasti zadní jámy lební a to ataxie, balance, kondice a hrubá motorika. K testování ataxie byl vybrán test SARA, k testování kondice 6MWT, k testování balance PCTSIB a k testování hrubé motoriky BOT-2. Dále jsme dotazníkem PedsQL hodnotili kvalitu života pacientů z námi vybraného souboru. Experimentální skupina obsahovala devět jedinců, kteří absolvovali léčbu tumoru v oblasti zadní jámy lební před více než dvěma lety. Výsledky: U testů SARA (p=0,020) a 6MWT (p<0,0001) bylo prokázáno signifikantní snížení kondice a schopnosti taxe v porovnání s normami zdravé populace pro daný věk a pohlaví. Také byly naměřeny nižší výsledky v hrubě motorických schopnostech, testovaných pomocí BOT-2 (p=0,007). PCTSIB neprokázal změnu balančních schopností oproti normě. Rozdíl mezi pacienty, kteří podstoupili pouze...
|
host ::
RSS.