|
|
Anorganicky vázaný Se a kmín kořenný (Carum carvi) v dietě pomalu rostoucích kuřat
Burian, Tomáš
Diplomová práce se zabývá anorganicky vázaným selenem a kmínem kořenným v dietě pomalu rostoucích kuřat. Práce je rozdělena na dvě části – část teoretickou a část praktickou. V rámci teoretické části je zpracována problematika týkající se anatomie trávicího traktu kura domácího, výživy a krmení pomalu rostoucích kuřat, dále se věnuje selenu ve výživě brojlerů, a nakonec kmínu kořennému (Carum Carvi) v dietách zvířat. Praktická část diplomové práce se pak zabývá pokusem, jež byl proveden na 144 pomalu rostoucích kohoutcích hybridního plemene Hubbard JA 57 A. Tito brojleři byli rozděleni na 4 skupiny podle přídavku složek do krmiva. První skupina (n=36) byla kontrolní a neměla žádné aditivum v dietě. Druhá skupina (n=36) měla v krmné směsi přídavek 0,4 mg/kg anorganicky vázaného selenu. Třetí skupina (n=36) měla selen doplněný o 1 % kmínu kořenného. Krmná dávka čtvrté skupiny (n=36)obsahovala pouze přídavek 1 % kmínu kořenného. Cílem bylo je zkoumat vliv anorganicky vázaného selenu a kmínu kořenného na spotřebu krmiva, konverzi krmiva, hmotnosti zvířat během výkrmu i na jeho konci, výtěžnost jatečně upraveného těla a jeho hlavních výsekových částí, obsahu selenu v krevní plazmě a v též biochemické parametry krve. Z uvedených výsledků je patrné, že vliv přidání selenu a kmínu kořenného do krmné směsi brojlerovým kuřatům, nebyl statisticky prokázán (P>0,05) ve spotřebě krmiva, konverzi krmiva, hmotnosti kuřat, jatečné výtěžnosti jatečně upraveného těla a hlavních výsekových částí a v biochemických parametrech krve. Naopak byl statisticky prokázán (P<0,05) vliv přídavku anorganického selenu na skupiny oproti skupinám bez tohoto přídavku.
|
|
|
Retence živin u drůbeže při zkrmování diet s podílem moučky z larev potemníka moučného
Kudlová, Lenka
Cílem diplomové práce je zjistit, vliv zařazení 20 a 50 g/kg moučky z larev potemníka moučného do diet pro drůbež na retenci živin, morfometrii trávicího traktu a viskozitu tráveniny. Dále bylo sledováno, jaký vliv má moučka z larev potemníka moučného na mikrobiologii tráveniny u nosnic a biochemické parametry krve brojlerů. Odebrané vzorky byly podrobeny laboratorním analýzám ke stanovení koeficientu bilanční stravitelnost, morfometrie trávicího traktu, viskozity tráveniny, mikrobiologie tráveniny a biochemické analýze krve. U brojlerů nebyly v retenci dusíkatých látek mezi skupinami zjištěny rozdíly (p > 0,05), naopak u nosnic byla zjištěna u kontrolní skupiny významně (p < 0,05) vyšší retence dusíkatých látek ve srovnání s pokusnými skupinami. V kontrolní skupině nosnic byla zjištěna (p < 0,05) nižší šířka a výška svalnatého žaludku, ale nejvyšší výška svaloviny ve srovnání s ostatními skupinami a v kontrolní skupině byl zjištěn (p < 0,05) delší tračník ve srovnání se skupinou nosnic přijímající v dietě 50 g/kg moučky z larev potemníka moučného. V délce klků mezi skupinami nebyly zjištěny rozdíly (p > 0,05). Ve viskozitě tráveniny brojlerů nebyly zjištěny rozdíly (p > 0,05) mezi porovnávanými skupinami, ale naopak u nosnic byla u skupiny se zařazením 50 g/kg moučky z larev potemníka moučného zjištěna (p < 0,05) nejvyšší hodnota viskozity tráveniny ve srovnání s ostatními skupinami. Mezi porovnávanými skupinami nebyly zjištěny rozdíly (p > 0,05) v mikrobiologii tráveniny nosnic. Významné rozdíly (p < 0,05) v biochemických parametrech krve byly zjištěny v koncentracích ALT, celkového bilirubinu, močoviny, kreatininu, glukózy a α-1 globulinu mezi kontrolní a pokusnými skupinami brojlerů.
|
host ::
RSS.