Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hydronyma České Kanady
ŠOJSLOVÁ, Klára
Bakalářská práce se zabývá hydronymy oblasti České Kanady, konkrétně rybníky a vodními toky. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část se zaměřuje na základní poznatky z onomastiky, toponomastiky a hydronomastiky. Druhá, praktická část, se zabývá již konkrétními hydronymy. Na úvod jsou v práci uvedeny základní informace o dané lokalitě, tedy České Kanadě. Slovníková část je rozdělena na tekoucí a stojaté vody. Jednotlivá hesla jsou vyložena jak ze slovotvorného hlediska, tak významového. Nakonec jsou hydronyma klasifikována podle Šmilauerova sémantického třídiče. Každá slovníková část obsahuje shrnutí dat.
Biodiverzita zástupců čeledi Chironomidae v horských jezerech a tocích v období acidifikace a zotavování z acidifikace.
Černocká, Veronika ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem acidifikace na nejpočetnější skupinu makrozoobentosu horských stojatých a tekoucích vod - pakomáry (Chironomidae: Diptera). Diverzita pakomárů bývá spojována především s množstvím živin, koncentrací rozpuštěného kyslíku ve vodě, s teplotou, ale i se schopností přežít v podmínkách (např. při extrémních hodnotách pH), které nejsou vhodné pro jiné taxony. Také díky tomu se čeleď Chironomidae stala v mnoha společenstvech ovlivněných acidifikací dominantní skupinou makrozoobentosu. Mezi nejintenzivněji zkoumané lokality v Evropě, které byly zasažené acidifikací, patří tatranská a šumavská jezera. Vrchol acidifikace probíhal v 80. letech 20. století. Ukázalo se, že během acidifikace došlo ke změnám početnosti, ale i druhového složení pakomárů. Hlavním důvodem byla změna trofie jezer, kterou pakomáři odrážejí zřejmě více než změnu pH. Pokles počtu druhů nastal až poté, co hodnoty pH klesly pod 5. Pod touto hodnotou ovlivnila acidifikace pouze jejich relativní abundanci. Vliv na pakomáry má také nepochybně toxický efekt iontů Al/Al3+ . Ani v acidifikovaných tocích není pH hlavním faktorem ovlivňující faunu pakomárů. Ukázala se jím být změna potravní nabídky. Jelikož jsou potravní řetězce acidifikovaných toků založeny především na přísunu detritu, získaly výhodu druhy živící se...
Příspěvek k poznání vegetace sinic a řas vodních biotopů na Nepomucku
HAZUKOVÁ, Václava
The algological research was conducted in the surroundings of Nepomuk. In total, 9 fishponds and 2 streams were investigated over two years. Samples of net phytoplankton, periphyton and phytobenthos were collected in spring, summer and autumn. Moreover, various environmental variables were measured at each sampling site. Specimens were identified to the lowest taxonomic level possible and the relative abundance was assessed. Seasonal fluctuations and changes in the species composition among sampling sites were compared and discussed. The influence of environmental variables on changes in planktic and benthic assemblies was analysed. The list of species and the photodocumentation are presented.
Změny struktury společenstev makrozoobentosu v podélném profilu acidifikovaných potoků na Šumavě
PELTANOVÁ, Jana
Structural changes in macrozoobenthic communities and changes in chemistry in longitudinal profiles of two acidified streams in the Bohemian Forest (Czech Republic) were investigated in 2007. The progress in chemical recovery was evident in both streams, whereas zoobenthos recovery was obvious only in less acidified stream.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.