|
|
Režim dne dítěte předškolního věku po příchodu z MŠ domů, a to z pohledu rodičů.
VESELÁ, Veronika
Bakalářská práce na téma "Režim dne dítěte předškolního věku po příchodu z mateřské školy domů, a to z pohledu rodičů" se v teoretické části zabývá v obecné rovině specifiky a potřebami dítěte předškolního věku. V užším pojetí rozebírá režim dne, rituály a aktuální změny životního stylu. Cílem práce bylo zmapovat režim dne dětí z pohledů rodičů, zda mají potřebný pravidelný denní řád, jak vypadá a co ho ovlivňuje. Pro splnění vytyčeného cíle bylo využito kvalitativního výzkumného šetření, konkrétně metody polostrukturovaného rozhovoru. Všechny rozhovory s rodiči byly absolvovány v jižních Čechách. Z uskutečněných rozhovorů vyplývá, že se rodiče o režim snaží, ale dětem chybí přítomnost prarodičů, každodenní hry s otci, nadměrně sledují televizi a navštěvují větší počet zájmových kroužků.
|
|
|
Adaptace dětí předškolního věku na škole v přírodě
NOVÁKOVÁ, Ivana
Cílem této práce je zjistit, jak probíhá adaptace dětí předškolního věku při pobytu na škole v přírodě. Diagnostikovat vzniklé potíže, které mohou nastat a ovlivňovat chování dětí. Zaměřit se na to, jak těmto problémům předcházet, či je alespoň eliminovat. Teoretická část představuje prostředí školy v přírodě s vymezením hlavního přínosu tohoto typu zařízení. Další část je věnována stručné charakteristice předškolního období a jeho vývojovým specifikům. Závěr je zaměřen na adaptační proces, jeho formy, potíže a činitele, kteří jej ovlivňují. V praktické části bylo provedeno výzkumné šetření pro určení nejčastějších potíží adaptace při delším pobytu mimo domov, stanovení jak jim předcházet, či je alespoň eliminovat. Použita byla metoda rozhovoru a analýza záznamů pořízených z téměř ročního pozorování dětí na škole v přírodě.
|
|
|
Potřeby žen s gestačním diabetem mellitus
MALÁTOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce je zaměřená na potřeby žen s gestačním diabetem mellitus. Výzkumné šetření proběhlo v nemocnici v Českých Budějovicích na oddělení rizikového těhotenství a v gynekologické ordinaci Dr. Výborné v Českých Budějovicích. Metoda výzkumu byla kvalitativní. Byla prováděna formou rozhovorů s ženami na oddělení rizikového těhotenství s diagnostikovaným gestačním diabetem mellitus a v gynekologické ordinaci, poté zpracována do krátkých kazuistik. V bakalářské práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaké jsou potřeby žen s gestačním diabetem mellitus. Druhým cílem bylo zjistit, jak ženy s gestačním diabetem dbají na dodržování diet. Třetím cílem bylo zjistit, jaké mají informace ženy s gestačním diabetem. Na základě těchto cílů byli stanoveny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se týkala potřeb těhotných žen s gestačním diabetem mellitus. Druhá výzkumná otázka se týkala vhodného stravování žen s gestačním diabetem mellitus. Třetí výzkumná otázka se týkala informovanosti žen s gestačním diabetem mellitus. Jedním z cílů bylo zjistit, jaké jsou potřeby žen s gestačním diabetem. Všechny tři ženy odpověděly, že potřeba výživy. Potřeba spánku byla u všech žen přibližně stejná, spí 8-9 hodin denně. Potřeba pohybu je pro paní Janu velmi důležitá, paní Petra se raději kvůli nepříznivému gynekologickému nálezu většímu pohybu vyhýbá a paní Ivana dává přednost rodinným procházkám v přírodě. Dalším z cílů bylo zjistit, jak paní Jana, paní Petra a paní Ivana dodržují dietní režim. Na otázku, jak změnily ženy své stravovací návyky, odpověděla paní Petra, že měla problém s omezením cukrů, ale po pár dnech si zvykla a pije většinou vodu a neslazené čaje. Paní Jana s tím problém neměla, má malé děti, kterým vařila lehká jídla a konzumovala je také. Své stravovací návyky moc upravovat nemusela, pouze vynechala některé druhy ovoce. Paní Ivana se změnou jídelníčku problém neměla, už před diagnózou gestačního diabetu jedla hodně zeleniny a drůbežího masa, sladké jen zřídka. Třetí cíl zjistit jaká je informovanost žen s gestačním diabetem, byl splněn. Na otázku jaké dostávají nejčastěji ženy informace, se všechny tři ženy shodly. V prvním případě paní Janě podávala informace lékařka na oddělení a poté porodní asistentka. Paní Petře nejprve podávala informace lékařka v gynekologické ordinaci současně s porodní asistentkou a hned poté byla předána do péče diabetologa kam chodila každý měsíc na kontroly. Paní Petře diabetolog podal informace o vhodném stravování a rozložení stravy během dne. Paní Ivana dostala první informace i praktické rady od paní doktorky v gynekologické ordinaci, poté byla předána do péče diabetologa, kde dostala kromě informací i letáky o vhodném složení potravin a vhodné skladbě jídelníčku při léčbě diabetu.
|
|
|
Vliv nezaměstnanosti na život člověka
KLIMENTOVÁ, Dana
Má bakalářská práce se zabývá vlivem nezaměstnanosti na lidský život. Cílem této práce je poukázat na negativní důsledky zapříčiněné nezaměstnaností. V teoretické části se práce věnuje definici práce, významu práce, různým pohledům na práci a jejímu vlivu na člověka. Dále se věnuje definici nezaměstnanosti, jejímu dělení a oblastem lidského života, které ovlivňuje, a strategií zvládání nezaměstnanosti a službami, prostřednictvím kterých má být nezaměstnaným poskytována pomoc. Empirická část se zabývá výzkumem, který má za cíl zjistit vliv změn způsobených ztrátou zaměstnání, významem práce pro člověka a tím, jak pociťují nezaměstnaní přístup úřadu práce a ostatních institucí vzhledem k jejich nepříznivé životní situaci. Zabývá se také tím, jak lidé bez zaměstnání pociťují vliv ekonomické recese na jejich nezaměstnanost.
|
|
|
Úloha sestry v zajišťování potřeby spánku u hospitalizovaných dětí
KADLEČKOVÁ, Aneta
Abstrakt Jednou z častých poruch ve vývoji dítěte jsou poruchy spánku. Tyto mají původ fyzický, ale mnohem častěji psychický. V diplomové práci jsme se zabývali úlohou sester při poskytování potřeby spánku u hospitalizovaných dětí. V teoretické části jsme se věnovali charakteristice spánku, poruchám spánku a potřebám dítěte, které se mohou projevit nejen u hospitalizovaných dětí na dětském oddělení. Dále jsme se zabývali fyziologii spánku, ale i faktory, které kvalitu spánku ovlivňují. K tomuto šetření jsem použila polostrukturovaný rozhovor, který jsem provedla na dětském oddělení v Nemocnici Tábor a.s a v Nemocnici České Budějovice a.s.. Rozhovor obsahoval 15 otázek, na které jednotlivé sestry odpovídaly. Sběr dat probíhal v dubnu roku 2012. Celkový počet zkoumaných sester byl 16. V souvislosti s tématem byly vytyčeny 2 cíle a 2 výzkumné otázky. Cílem bylo zjistit, co je důležité pro zajištění spánku u hospitalizovaného dítěte a zjistit, zda sestry zajišťují podmínky pro kvalitní spánek hospitalizovaného dítěte. Výzkumné otázky. zněly : ,,Jaké zásady považují sestry za důležité pro zajištění režimu spánku u hospitalizovaného dítěte´´? a druhá otázka zněla ?Jak sestry zajišťují podmínky pro kvalitní spánek hospitalizovaného dítěte´´? Z teoretické oblasti sestry neznají základní fyziologii spánku (REM, non REM). Z odpovědí sester vyplývá, že každá sestra má individuální názor na faktory, které zajišťují kvalitu spánku hospitalizovaného dítěte. Sestry zajišťují podmínky pro kvalitní spánek tak, že vytvoří klidné prostředí, chladnou místnost a pokud je nutné i jejich přítomnost u usínajících dětí. Výsledky diplomové práce jsou individuální. Na podkladě těchto zjištění pokládám za nutné vypracovat edukační materiál a seznámit dětské sestry s jeho obsahem.
|
|
|
Kvalita života u dětí v domovech pro děti ve věku od 10 - 18 let v Jihočeském kraji
BLÁHOVÁ, Věra
V bakalářské práci se pojednává o kvalitě života dětí ve věku 10 až 18 let v dětských domovech. K úkolům patřilo zjistit, jak děti v domovech nahlížejí na svoje zdraví, jak se zde cítí a co prožívají. Ústředními body práce tedy jsou: dítě, kvalita života a zdraví, rodina a potřeby. V teoretické části je charakterizováno dětské období ohraničené věkem 10 až 18 let, vymezen pojem rodina a typy dětských domovů. S tímto tématem souvisí pojem zdraví a kvalita života. Přiblíženy jsou potřeby a hodnoty, které jsou pro děti důležité. Praktická část se zabývá zpracováním výsledků z dotazníku z pěti zkoumaných dětských domovů, prostřednictvím standardizovaného dotazníku ComQOL 1997 - přeloženého do češtiny a upraveného pro české prostředí. Cílová skupina - pubescentní dívky a chlapci ve věku 10-14 let, adolescentní dívky a chlapci ve věku 15-18 let z vybraných dětských domovů: Dětský domov Zvíkovské Podhradí, Dětský domov Písek, Soukromý dětský domov Zbytniny - Koryto 32 s.r.o., Prachatice, Dětský domov a Školní jídelna, Boršov nad Vltavou, Dětský diagnostický ústav, dětský domov se školou, středisko výchovné péče, ZŠ a školní jídelna Homole. Cílem práce je zjistit, jaké mají děti v životě nejdůležitější hodnoty a jak se cítí zdravé. Z výzkumu vyplynulo, že pubescentní a adolescentní dívky (95 %) a pubescentní a adolescentní chlapci (90 %) preferují jako nejdůležitější hodnotu rodinu. Adolescenti se celkově cítí zdravěji (dívky 100% a chlapci 95%) než pubescenti (dívky 71% a chlapci 92%). Výsledky jsou zajímavou sondou do života dětí v ústavní výchově v Jihočeském kraji a ráda bych pokračovala ve výzkumu ve své diplomové práci.
|
|
|
Analýza potřebnosti sociální služby dům na půl cesty v regionu České Budějovice
MÜGLOVÁ, Petra
Analýza potřebnosti sociální služby dům na půl cesty v regionu České Budějovice?. Službu Dům na půl cesty využívají klienti od 18 do 26 let, kteří odcházejí z dětských domovů, výchovných ústavů, z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby a v rámci své práci jsem se zaměřila na klienty z dětských domovů. Cílem mé bakalářské práce je provedení monitoringu a následné prognózy vývoje sociální služby dům na půl cesty v regionu České Budějovice. Práce je členěna na dvě části. Část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou popsány možnosti náhradní rodinné a ústavní péče. Dále představuje rodinu, která je nezbytnou součástí vývoje osobnosti každého jedince a její vliv na budoucí život člověka. Také je zde popsán dům na půl cesty a služby poskytované uživatelům. Konkrétně jsou tam popsány Dům na půl cesty v Českých Budějovicích a v Českém Krumlově. V praktické části jsou vymezeny cíle práce a je zde popsán vlastní výzkum, včetně diskutování zjištěných výsledků s poznatky jiných autorů, které uvádí teoretická část. Vlastní výzkum byl proveden kvantitativně metodou dotazování-technikou rozhovoru s respondenty z dětských domovů a také metodou analýzy dokumentů-technikou sekundární analýzy dat a obsahové analýzy. Rozhovory byly provedeny ve třech dětských domovech. Jednalo se o Dětský domov Žíchovec, Dětský domov Boršov nad Vltavou a Dětský domov Horní Planá. Rozhovory všech dotazovaných byly zpracovány a následně shrnuty v závěrečné diskuzi. Výstupem výzkumného šetření je zjištění, že uživatelé Dětských domovů v regionu České Budějovice vnímají potřebnost sociální služby Dům na půl cesty jako potřebnou. Práce poslouží ke zmapování potřebnosti sociální služby dům na půl cesty v regionu České Budějovice a ke zjištění informovanosti o nabídce této služby. Dále práce poslouží ke zjištění zdrojů informovanosti o službě. Výsledky by mohly být použity ke zlepšení situace v oblasti sociálních služeb v regionu.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientů s chronickým srdečním selháním
GEGNEROVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá chronickým srdečním selháním, které se označuje jako stav, kdy srdce selhává jako pumpa. Onemocnění představuje medicínský, společenský i ekonomický problém. Využívá se mnoho diagnostických metod. Léčba je zaměřena na ovlivnění symptomů a na ovlivnění výskytu a progresi onemocnění. Do léčby patří režimová opatření, neodmyslitelná farmakoterapie a chirurgická a přístrojová léčba. Část práce je věnována roli sestry a potřebám pacientů. Ošetřovatelská péče je zaměřena na celkový stav pacienta. Kvalitní ošetřovatelskou péči sestra nemůže provádět bez komunikace, používá ji jako součást své profesionality. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů s chronickým srdečním selháním. Bakalářská práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Technika sběru dat byla získána pomocí polostrukturovaného rozhovoru s pacienty s chronickým srdečním selháním. Rozhovory byly zaznamenávány do kazuistik. Na základě kazuistik byla vytvořena kategorizace dat v tabulkách, jež obsahuje nejdůležitější výsledky. Zkoumaný soubor tvořilo 10 respondentů s chronickým srdečním selháním. Rozhovory byly získány od hospitalizovaných pacientů v Nemocnici České Budějovice a.s. Byly stanoveny 3 výzkumné otázky, které byly zodpovězeny. Z výsledků výzkumu byly získány poznatky, které poskytují informace týkající se specifických potřeb pacienta a omezení vzniklých v souvislosti s onemocněním. Tato bakalářská práce může být zdrojem informací nejen pro pacienty, kteří trpí chronickým srdečním selháním, ale i pro zdravotní sestry a studenty zdravotnických oborů. Díky získaným poznatkům může být ošetřovatelská péče poskytována kvalitněji a na profesionální úrovni.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u dětí se stomií tenkého a tlustého střeva
BARTYZALOVÁ, Martina
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku dětských pacientů se stomií. Stomie je vyvedení tenkého nebo tlustého střeva na povrch těla. Nejčastějšími indikacemi u ileostomií je odstranění tlustého střeva, vrozené vývojové vady a nekrotizující enterokolitida (NEC). Nejčastějšími důvody pro zavedení u kolostomií jsou také vývojové vady a Hirschsprungova choroba. Dětí se stomií v České republice mnoho není. Jsou to zejména novorozenci a kojenci, u kterých se jedná především o stomie dočasné. O takto nemocné děti se v domácím prostředí především starají rodiče. Rodiče jsou závislí na pomoci stomické sestry, která je edukuje a informuje o všem ohledně stomie. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat potřeby dětí se stomií tenkého a tlustého střeva a jaká jsou specifika ošetřovatelské péče. Práce byla také zaměřena na úlohu stomických sester pečující o děti se stomií. Byl použit kvalitativní výzkum s metodou dotazování a technikou rozhovoru s rodiči dětí se stomií a se stomickými sestrami, které již měly zkušenost ošetřovat takto nemocné děti. Bylo zkontaktováno celkem deset rodičů, z nichž se podařilo udělat rozhovor se šesti z nich. Stomických sester bylo kontaktováno čtrnáct, ale kvůli malým zkušenostem s ošetřováním dětí se stomií, byl udělán rozhovor pouze se třemi z nich. Respondenti pocházeli z různých měst České republiky. Co se týče specifik v ošetřovatelské péči, zajímali jsme se o tři oblasti ošetřovatelské péče. První oblastí byla péče o kůži, kdy bylo zjištěno, že rodiče dětí s ileostomií by měli věnovat zvýšenou pozornost v péči o kůži v okolí stomie. Je to proto, že ileostomie odvádí řídký a agresivní obsah, což způsobuje poškození kůže v okolí stomie. Důležitým specifikem byl také fakt, že rodiče používají běžnou dětskou kosmetiku, která je v literatuře považovaná za naprosto nevhodný prostředek pro hygienickou péči o děti se stomií. Je třeba také zmínit, že díky širokému sortimentu stomických pomůcek, je ošetřovatelská péče kvalitnější, než byla dříve. Co se týče stravování, bylo zjištěno, že novorozenci a kojenci by měli být vyživováni mateřským mlékem a u ileostomiků by měla být ještě stolice zahušťována přidáním nemléčné rýžové kaše. Třetí oblastí bylo vyprazdňování. Dětští stomici se specificky vyprazdňují pomocí stomických sáčků a systémů. Bylo zjištěno, že nejvhodnějším systémem pro děti se stomií je systém jednodílný. Druhým cílem bylo zmapovat potřeby dětských stomiků. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že stomie mají negativní dopad na kvalitu života jak dítěte, tak i rodiče. Stomie ovlivňuje život jak sociálně, tak především psychicky. Co se týče oblasti psychické, bylo zjištěno, že se nevyužívají služby psychologa. Také tomu napomáhá fakt, že jen jeden rodič ze šesti chodí na pravidelné konzultace ke stomické sestře, která by měla být největší oporou. Také bylo zjištěno, že každé dítě při ošetřování stomie plakalo. Ze sociální oblasti bylo zjištěno, že děti se stomií mohou být ve školkách a školách izolováni od ostatních dětí. Stomie také děti omezuje v různých sportovních a jiných aktivitách. Co se týče potřeb fyziologických, ty již byly zmíněny ve specifikách ošetřovatelské péče. Poslední cílem bylo zjistit, jakou úlohu hraje stomická sestra v péči o dětskou stomii. Bylo zjištěno, že edukace od stomické sestry je velice důležitá pro rodiče dítěte se stomií, ale jejich názory se neshodují. Některé sestry tvrdí, že edukují rodiče před a po operaci, ale zjistili jsme, že to tak není. Jen málo tázaných rodičů bylo edukováno před i po operaci.Na základě výsledků byl vytvořen manuál pro rodiče dětí se stomií tenkého a tlustého střeva. Ten by mohli rodiče využít k ošetřovatelské péči o dítě s nově zavedenou stomií.
|
|
|
Kvalita života u dětí v domovech pro děti ve věku od 10 - 18 let ve Zlínském kraji.
LIBROVÁ, Markéta
Bakalářská práce kvalita života u dětí v domovech pro děti ve věku od 10 - 18 let ve Zlínském kraji se v teoretické části zabývá rozdělením a charakteristikou cílové skupiny pubescenty a adolescenty. Popisuje potřeby obecně a následně základní potřeby dětí. Kvalitu života, zdraví a cirkadiánní rytmy s kvalitou života souvisejícími. Ústavní péči, do ní patřící dětský domov a dětský domov se školou. Krátce se zmiňuje o historii dětských domovů a domovech nacházejících se ve Zlínském kraji. Dále jsou v práci popsány rizika ústavní péče, deprivační syndrom a s ním související subdeprivace. Obecným cílem bakalářské práce bylo zjistit kvalitu života u dětí žijících v dětském domově. Specifickým cílem bakalářské práce bylo zjistit kvalitu života u těchto dětí ve vybraných oblastech kvality života. Jednalo se o oblast zdraví, spokojenosti a cirkadiánní typologie. Pro zjištění údajů byl použit upravený a přeložený standardizovaný dotazník Cummins (1997) ComQoL-S5 a také bylo vybráno několik otázek z dotazníku Cirkadiánní typologie CIT Harada, Krejčí (2010). Vzhledem k rozsáhlosti dotazníku byly pro hodnocení vybrány pouze některé oblasti života. Oblast zdraví, spokojenosti a cirkadiánní typologie podle kterých byla hodnocena kvalita života. Z výsledků výzkumu vyplývá, že kvalita života s ohledem na spokojenost se zdravím je stejná a pozitivní, jak u pubescentů tak u adolescentů. Oblast spokojenosti hodnotí děti ve věku 10 - 18 let pozitivně. Co se týče oblasti cirkadiánní typologie, pubescenti inklinují k večernímu typu.
|
host ::
RSS.