|
|
Paliativní péče v přednemocniční neodkladné péči
DOBOŠ, Štěpán
Bakalářská práce se zabývá tématem paliativní péče v kontextu zdravotnické záchranné služby. Základem paliativní péče je zkvalitnění péče o pacienty, u kterých již byla kurativní léčba vyměněna za léčbu paliativní. Téma je aktuální, neboť zdravotničtí záchranáři dnes stále častěji vyjíždějí k paliativním pacientům. Hlavním cílem práce je zjistit, jak zdravotničtí záchranáři rozeznávají potřeby paliativních pacientů. V práci se dále porovnává znalost záchranářů ohledně možností poskytování paliativní péče a je zjišťováno, zda se cítí být psychicky připraveni na výjezdy k paliativním pacientům. Výzkumné otázky jsou: "Jaké pracovníci zdravotnické záchranné služby rozeznávají potřeby paliativních pacientů?", "Jaké pracovníci zdravotnické záchranné služby znají možnosti poskytování paliativní péče?" a "Jak se pracovníci zdravotnické záchranné služby cítí být psychicky připraveni na výjezdy k paliativním pacientům?" Práce obsahuje teoretickou a empirickou část. Teoretická část definuje paliativní péči a rozděluje potřeby paliativních pacientů i druhy poskytování paliativní péče. Rozebírá možnosti poskytování paliativní péče v Jihočeském kraji a otázky konfrontace zdravotnické záchranné služby s paliativní medicínou. V empirické části je předloženo kvalitativní výzkumné šetření za využití polostrukturovaných rozhovorů s vybranými zdravotnickými záchranáři. Odpovědi na výzkumné otázky vycházejí ze zkušeností zdravotnických záchranářů s problematikou a reflektují jejich pohled na ni. Paliativní péče je jimi vnímána jako složité téma, které by mělo být lépe řešeno. Z hlediska srovnání s odbornou literaturou o fenoménu paliativní péče projevují zdravotničtí záchranáři dobrou znalost o možnostech jejího poskytování i o potřebách paliativních pacientů. Vypovídají, že po psychické stránce jsou připraveni na výjezdy k těmto pacientům, i když náročnějšími jsou výjezdy k pacientům dětským nebo mladším.
|
|
|
Život pacienta s ankylozující spondylitidou
ŠÍMOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá životem pacienta s ankylozující spondylitidou. Práce je členěna na část teoretickou a na část praktickou. Teoretická část představuje anatomii a fyziologii páteře, ankylozující spondylitidu, její diagnostiku a terapii. Dále byla věnována pozornost ošetřovatelské péči, komunikaci a potřebám v běžném denním životě u pacienta s ankylozující spondylitidou. Praktická část bakalářské byla provedena skrz kvalitativní výzkumné šetření, metodou dotazování, technikou individuálního polostruukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořilo 7 pacientů s ankylozující spondylitidou ve zdravotnickém zařízení. Pro bakalářskou práci byly zvoleny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, ve kterých oblastech běžných denních aktivit ovlivňuje pacienta ankylozující spondylitida. Druhým cílem bylo zjistit, jakou úlohu sehrává rodina nemocného v začlenění pacienta do běžných denních aktivit. Třetím cílem bylo zjistit, jak pacienti vnímají podporu sester v souvislosti s jejich onemocněním. V souladu s cíli byly stanoveny výzkumné otázky. Na základě výsledků bylo zjištěno, že pacienti s AS zvládají běžné denní činnosti samostatně, nebo jen s menší dopomocí. Pacienti využívají kompenzační pomůcky, které jim pomáhají zvládat lépe všední činnosti. Velký vliv na život pacienta má především léčba, přesto že využívají lázeňské léčby a denně cvičí. Z výzkumného šetření dále vyplynulo, že velkou roli v životě pacienta hraje podpora rodiny a přátel. Pacienti vyžadují od sestry ve spolupráci s lékařem větší množství informací o možnostech léčby, kompenzačních pomůckách, cvičení a sociální podpoře.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče o covid pozitivního pacienta
MARKOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o covid pozitivního pacienta. Onemocnění covid-19 je vysoce infekční respirační onemocnění, které je způsobeno koronavirem SARS-CoV-2 šířícím se vzduchem z člověka na člověka. První příznaky se mohou jevit jako obyčejné nachlazení ve formě kašle a rýmy. Při dušnosti a obtížném dýchání je nutná hospitalizace v nemocničním zařízení. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat problémy v péči o covid-19 pozitivního pacienta. Praktická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo sedm sester, které pečují či pečovaly o pacienty s onemocněním covid-19. Data byla sbírána pomocí vytvořeného polostrukturovaného rozhovoru. Pro sestry byly vytvořeny otázky, které byly zaměřeny na překážky, které sestry vnímaly v oblasti biologických, psychologických a sociálních potřeb covid pozitivních pacientů. Na základě zrealizovaných rozhovorů a sesbíraných dat byly výsledky zpracovány otevřeným kódováním do sedmi kategorií. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že v péči o covid pozitivního pacienta je v oblasti psychologických potřeb největší překážkou nedostatečná komunikace personálu s pacienty. V oblasti sociálních potřeb je nejvíce neuspokojena potřeba sociálního kontaktu pozitivních pacientů se svými blízkými. Samotná ošetřovatelská péče je velice specifická. U covid pozitivních pacientů je nutné dodržovat přísné zásady bariérové ošetřovatelské péče. Z oblasti biologických potřeb je dle zjištěných výsledků nejvíce nutná péče o dýchání a péče o dýchací cesty pacienta. Dle informantek je možné využít polohování, kdy pacient v pravidelných intervalech mění svou polohu a ulevuje si tak od dušnosti. Na základě těchto zjištěných výsledků je vytvořen podklad semináře pro zdravotnický personál pečující o pacienty s onemocněním covid-19. Seminář je zaměřen na péči o potřeby covid pozitivních pacientů.
|
|
|
Problematika péče o morbidně obézního pacienta na standardních lůžkách a jednotkách intenzivní péče.
KRÁL, Dominik
Bakalářská práce se zabývá problematikou péče o morbidně obézního pacienta na standardních lůžkách a jednotkách intenzivní péče. Práce je zaměřená na to, jakým způsobem sestry na standardních lůžkách a jednotkách intenzivní péče pečují o morbidně obézního pacienta. Teoretická část se skládá z charakteristiky obezity, vyšetřovacích metod, léčby a možnosti prevence vzniku obezity a vybraných aspektů v péči o morbidně obézního pacienta na standardních lůžkách a na jednotce intenzivní péče. Výzkumná část je zaměřena na překážky, které sestry vnímají při poskytování péče o morbidně obézního pacienta a na to, jakým způsobem sestry pečují o hygienu, pokožku, výživu, vylučování a duševní potřeby morbidně obézního pacienta. Cílem práce je: Zmapovat problematiku ošetřovatelské péče o morbidně obézního pacienta. Tato část byla zpracovaná formou kvalitativního výzkumného šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovorů se zúčastnilo pět sester ze standardního oddělení a čtyři sestry z jednotek intenzivní péče. Po získání potřebných informací byly informace zpracovány formou otevřeného kódování a vytvořením šesti kategorií. Z výsledků vyplývá, že o náročnosti péče rozhoduje mobilita, zdravotní stav pacienta a jeho spolupráce. Další překážky jsou proporce pacienta, nedostatek personálu a potřeba většího množství času na celkovou péči. Pro zdravotnický personál je péče náročnější po fyzické stránce při manipulaci s pacientem během hygieny, po vylučování a při polohování. Sestry pravidelně monitorují pokožku. Výživu pacienta konzultují s dietní sestrou. K zjištění duševních potřeb využívají rozhovor s pacientem. Ze získaných poznatků byla vytvořena brožura pro sestry, která je zaměřena na nejčastější problémy v péči o obézního pacienty, se kterými se sestry ve své praxi mohou setkat.
|
|
|
Volnočasové aktivity jako prostor k naplňování vybraných potřeb seniorů v rezidenčním zařízení
BLAŽKOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce je zjistit a popsat, jaké potřeby seniorů mohou být naplňovány skrze volnočasové aktivity v pobytovém zařízení a za jakých podmínek. Bakalářská práce se zabývá procesem stárnutí a stářím a změnami s ním spjatými a adaptací na stáří. Dále popisuje potřeby, jejichž saturace je v seniorském věku významná, neboť přispívá ke kvalitnímu životu seniora. Následující kapitola se věnuje specifikům volného času ve stáří. Dále se práce zaměřuje na domov pro seniory a adaptaci seniora na nové prostředí po přestěhování se do domova pro seniory. v neposlední řadě práce hovoří o aktivizačních činnostech v domově pro seniory. Jsou zde popsané druhy aktivizačních činností a potřeby, které je při daných činnostech možné naplňovat. Další podstatnou částí bakalářské práce je náplň práce aktivizačního pracovníka. Teoretickou práci budou ilustrovat příklady z konkrétního zařízení pro seniory.
|
|
|
Zásady holismu a humanismu v péči o pacienta s poruchou autistického spektra
VLKOVÁ, Blanka
Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu problémových situací v ošetřovatelské péči z pohledu pečujících osob o pacienty s poruchou autistického spektra (PAS), mapování specifických potřeb pacientů s PAS a mapování poskytované ošetřovatelské péče o pacienty s PAS z pohledu sester. Je rozdělena do dvou částí. První část slouží pro teoretický úvod a nastínění současného stavu problematiky ošetřování pacientů s PAS. Empirická část má podobu kvalitativně-kvantitativního výzkumného šetření a je pro větší přehlednost rozdělena do několika částí. První část výzkumu se zaměřovala na získání dat od probandů pečujících o osoby s PAS. Pro účely této části byla vybrána kvalitativní forma výzkumného šetření za použití metody polostrukturovaného rozhovoru. Této části výzkumného šetření se zúčastnilo 9 participantů. Druhá část výzkumu se zaměřovala na potvrzení či vyvrácení tvrzení probandů z první části šetření a potvrzení či vyvrácení stanovených hypotéz. Pro účely zpracování této části bylo vybráno kvantitativní výzkumné šetření za použití metody nestandardizovaného dotazníku, který byl vytvořen autory práce. Dotazníky byly distribuovány v tištěné a elektronické formě, vzhledem k epidemiologickým opatřením v ČR. Celkem se této části účastnilo 212 respondentů. Mezi hlavní výsledky první části výzkumného šetření patří seznam problémových situacích, které mají vliv na chování pacienta s PAS a celkový průběh při poskytování ošetřovatelské péče. Dále byly zjištěny specifické a individuální potřeby osob s PAS, mezi které patří potřeba spánku, výživy, afiliace, potřeba uspořádávání, potřeba smyslového vnímání a vědomí a soběstačnost v denních činnostech. Z výsledků kvantitativní části výzkumného šetření bylo zjištěno, jakým způsobem je zdravotnický personál schopný komunikovat s pacienty s PAS a jaké prostředky při ošetřovatelské péči o ně využívají. Dále byla zmapována náročnost uspokojení potřeb z hlediska zdravotnického personálu a jejich zájem o přiblížení dané problematiky. Při testování stanovených hypotéz byla potvrzena pouze hypotéza č. 3 - U pacientů s poruchou autistického spektra je ošetřovatelská péče více individualizovaná než u pacientů bez poruchy autistického spektra. Hypotéza č. 1 - Sestry v klinické praxi používají při komunikaci s pacienty s poruchou autistického spektra více verbální komunikaci než neverbální komunikaci a hypotéza č. 2 - Uspokojení psychologických potřeb je u pacientů s poruchou autistického spektra náročnější než uspokojení potřeb biologických, potvrzeny nebyly.
|
|
|
Ošetřovatelská péče z pohledu tělesně znevýhodněného pacienta
HOMOLKOVÁ, Eliška
Hlavním cílem výzkumu bylo analyzovat subjektivní pohled pacientů s tělesným znevýhodněním na poskytovanou péči v lůžkové a ambulantní sféře zdravotnických zařízení. Výzkumná část bakalářské práce je zaměřena na vnímání poskytované péče tělesně znevýhodněným pacientem a je zpracována za pomoci kvalitativní a kvantitativní metody. První část se zaměřuje na kvalitativní výzkumné šetření a základní údaje o informátorech, druh tělesného znevýhodnění a zkušenosti s ambulantní a lůžkovou sférou. V této části jsme také mapovali pozitiva a negativa prostředí, komunikaci a postoj sester z pohledu pacientů s tělesným znevýhodněním a technické inovace, které by v ošetřovatelské praxi uvítali. Druhá část výzkumného šetření byla zpracovávána kvantitativní metodou za použití ankety, jako techniky sběru dat. V této části jsme ověřovali stanovené hypotézy a výsledky kvalitativní části výzkumného šetření. Výzkumný soubor byl tvořen 10 informanty a 61 respondenty z řad osob s tělesným znevýhodněním, konkrétně s přítomnou paraplegií. Kvalitativní výzkumné šetření probíhalo v období listopadu až prosince 2020 a po teoretické saturaci byly jednotlivé rozhovory analyzovány, kódovány a kategorizovány. Kvantitativní výzkumné šetření probíhalo v období března a dubna 2021 a po ukončení sběru dat proběhla frekvenční a deskriptivní analýza. Pro každou z hodnocených oblastí bylo vytvořeno grafické znázornění. Výsledky naší studie poukazují na vyšší míru spokojenosti s ambulantní sférou, která je také preferována při výběru možnosti léčby, dispenzarizace apod. Výsledky výzkumného šetření dále uvádějí umožnění použití euroklíče, úpravu prostředí včetně sociálního zařízení, modernizaci prostoru a vybavení jako návrhy technických inovací ze stran tělesně znevýhodněných pacientů, které by požadovali v ambulantní sféře. Vzhledem k rozpracování jednotlivých pozitiv a negativ doporučujeme využití spíše ambulantní léčby či přechod do komunitního ošetřovatelství v případě, že je tato možnost dostupná.
|
|
|
Porucha zraku u geriatrických pacientů jako ošetřovatelský problém
BUMBOVÁ, Štěpánka
Vlivem stárnutí se zvyšuje výskyt chronicko-degenerativních onemocnění oka. Mezi nejčastější zrakové onemocnění se řadí katarakta, glaukom, věkem podmíněná makulární degenerace a diabetická retinopatie. Poruchy zraku snižují kvalitu života pacienta a je tedy nutný zvláštní přístup ze strany ošetřovatelského personálu. Pobyt v nemocnici může být pro takového pacienta jedna z nejnáročnějších situací, protože se náhle ocitne v cizím prostředí. Mít povědomí o každodenních problémech a potřebách, a zásadách komunikace je přínosný prvek pro poskytnutí kvalitní ošetřovatelské péče. Cílem bakalářské práce je zmapovat specifika přístupu ke geriatrickým pacientům s poruchou zraku v ošetřovatelské péči. Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření, které bylo provedeno formou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořilo 10 informantů starších 60 let trpících různými poruchami zraku. Ze získaných výsledků vyplynulo, že všichni informanti se dokázali s poruchou zraku smířit a naučit se s ní žít. Většina informantů podstoupila operaci zrakového onemocnění a jejich zrakové znevýhodnění se tím mnohem zmenšilo, avšak některým informantům se po operaci naopak přitížilo. Určité požadavky směřovali zejména na specifika při komunikaci. Informanti uvedli mírné nedostatky ve verbální a neverbální komunikaci ošetřovatelského personálu. Pozitivním zjištěním bylo, že informanti považují kvalitu poskytovaných ošetřovatelských výkonů a informací za rovnocenný jako u osob bez zrakového onemocnění a poskytovanou péči teky ohodnotili celkově kladně. Práce přináší ucelený pohled na problematiku poruch zraku v geriatrickém věku. Výsledky mohou posloužit sestrám v praxi, ale i studentům lékařských i nelékařských zdravotnických oborů při přípravě na budoucí povolání. Na základě získaných materiálů byla také vytvořena informační brožura pro sestry a studenty.
|
|
|
Maslowova hierarchie potřeb a její naplňování u zaměstnanců ve vybrané firmě
ŠŤASTNÝ, Petr
Tato bakalářská práce se zabývá naplňováním Maslowovy pyramidy potřeb ve vybraném podniku, a jak její naplňování ovlivňuje práci a spokojenost zaměstnanců. Hlavním cílem je tedy vyhodnotit, jak se daný podnik drží zásad této motivační teorie a jaké výsledky to firmě přináší. Literární rešerše z tuzemské a zahraniční literatury je obsažena v teoretické části a zabývá se zejména základní terminologií. Znalosti získané z literární rešerše byly využity pro zpracování dotazníkového šetření, kterého se účastnilo 41 respondentů firmy ABC. Nakonec jsou vyhodnoceny hypotézy a doporučení, díky kterým může firma zvýšit motivaci zaměstnanců na základě Maslowovy pyramidy potřeb.
|
|
|
Význam aktivizačních činností v domovech pro seniory v eliminaci sociální izolace rezidentů
LAMAČOVÁ, Veronika
Cílem bakalářské práce je popsat význam aktivizačních činností v domovech pro seniory a zjistit, jakým způsobem jsou seniorům nápomocné a jak se aktivizace diferencovala v době pandemie Covid-19. Bakalářská práce se zabývá procesem stárnutím a stářím, změnami provázející toto období, adaptací na stáří a na přesun do domova pro seniory. Dále v dalších kapitolách popisuje potřeby, které pomáhají ke spokojenosti a kvalitnímu životu seniorů. V další části této práce se hovoří o sociální izolaci, o jejích příčinách a důsledcích, které následně vedou k tomu, že se jedinec cítí sám a osaměle. Poslední kapitola bakalářské práce je věnována aktivizačním činnostem v domovech pro seniory. Zde je popisován význam aktivizačních činností, jejich metody a náplň práce aktivizačního pracovníka. Závěrečná část je zaměřena na aktivizační činnosti jako prevence sociální izolace v době pandemie Covid - 19.
|
host ::
RSS.