|
|
Vnímání lékařské posudkové služby žadateli příspěvku na péči.
KOZINOVÁ, Jaroslava
V bakalářské práci jsem se zaměřila na vnímání lékařské posudkové služby, jejíž cílem je kromě dalších úloh i posuzování zdravotního stavu pro účely příspěvku na péči. Cílem teoretické části je zmapovat proces posuzování zdravotního stavu pro účely příspěvku na péči a v této části popisuji členění a úlohy lékařské posudkové služby, posudkové lékaře, nově zavedenou pozici odborného asistenta posudkového lékaře, posudková kritéria, zásady posuzování zdravotního stavu a principy hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby. Ve třetí kapitole jsem nastínila vnímání, předsudky, stereotypy a chyby v sociální percepci. Cílem empirické části je zjistit, jaké jsou stereotypy a předsudky u žadatelů příspěvku na péči. Byly stanoveny 3 hypotézy, které byly v rámci kvantitativního výzkumu zkoumány metodou dotazování, prostřednictvím techniky sémantického diferenciálu. Výběrový soubor byl vybrán náhodně z evidence doručených žádostí o posouzení zdravotního stavu pro účely příspěvku na péči a tvořilo jej 400 respondentů. Návratnost dotazníků byla 62 %, výzkumný soubor byl tedy složen z 212 respondentů. K vyhodnocení dat a ověření hypotéz byly využity statistické metody pro třídění dat prvního a druhého stupně. Výzkumem byla potvrzena pouze hypotéza, že žadatelé příspěvku na péči nejsou spokojeni s délkou trvání posuzování zdravotního stavu. Ostatní 2 hypotézy nebyly potvrzeny a zjistilo se, že žadatelé příspěvku na péči vnímají lékařskou posudkovou službu spíše neutrálně a stejně tak neutrálně vnímají i objektivitu posudků. Výsledky bakalářské práce mohou být využity orgány státní správy jako ukazatel současného vnímání lékařské posudkové služby žadateli příspěvku na péči a mohou být využity při procesu posuzování stupně závislosti v aspektech nelegislativní povahy.
|
|
|
Posuzování zdravotního stavu v České republice a ve státech Evropské unie
BORSKÁ, Aneta
Diplomová práce s názvem "Posuzování zdravotního stavu v České republice a ve státech Evropské unie" je teoreticky koncipovanou prací, která nabízí souhrnné informace o oblasti posudkové činnosti se zaměřením na problematiku nemocenského pojištění, a to v České republice a v dalších pěti vybraných zemích Evropské unie. Volba vybraných států je ovlivněna jak geografickými a historickými vazbami k České republice, tak i odlišností systému sociálního zabezpečení. Největší pozornost je věnovaná posudkové činnosti v rámci nemocenského pojištění České republiky. U ostatních států je uveden zejména průběh posuzování zdravotního stavu z důvodu nemoci, těhotenství a mateřství či ošetřování člena domácnosti. Cílem práce je provést analýzu procesu posuzování zdravotního stavu v České republice a následnou komparaci těchto výsledků se stavem ve vybraných zemích Evropské unie, a sice na Slovensku, v Polsku, v Rakousku, ve Velké Británii a ve Francii. Zjistit rozdíly a zaměřit se na silná i slabá místa systému, případně navrhnout efektivnější řešení v rámci České republiky. Z výsledků práce vyplývá, že ve všech zkoumaných státech je lékařské potvrzení o pracovní neschopnosti zákonnou podmínkou pro získání nároků na nemocenské dávky, přičemž postup při získávání osvědčení je podobný ve všech šesti zemích. Jedná se o vyšetření a posouzení zdravotního stavu lékařem, který má pověření orgánu spravujícího sociální zabezpečení v dané zemi. I přes odlišnosti systémů sociálního zabezpečení v jednotlivých zemích je spojujícím prvkem pro nárok na dávku účast na sociálním pojištění. Tato práce může sloužit i širší veřejnosti jako shrnutí poznatků týkajících se problematiky posuzování zdravotního stavu v rámci nemocenského pojištění v České republice a ve vybraných zemích Evropské unie a také k lepší orientaci v daných systémech.
|
|
|
Posuzování zdravotního stavu občanů pro účely dávek sociálního zabezpečení
SOBOTKOVÁ, Helena
Tématem diplomové práce je {\clqq}Posuzování zdravotního stavu občanů pro účely dávek sociálního zabezpečení``. Lékařská posudková služba zabezpečuje tuto činnost a má široký význam medicínský, sociální, pracovněprávní a ekonomický. Od 1.7.2006 došlo k rozdělení prvoinstanční lékařské posudkové služby do pojistného a nepojistného systému. Posuzování pro pojistné systémy nadále provádí OSSZ a ČSSZ a posuzování pro účely nepojistného systému provádí lékaři nově vzniklé posudkové služby úřadů práce. Cílem práce je analyzovat dosavadní zkušenosti lékařské posudkové služby po rozdělení do pojistného a nepojistného systému. Předpokládám, že rozdělení lékařské posudkové služby a její transformace do nepojistného systému byla efektivní. O lékařské posudkové službě jsem pojednávala v co nejširších souvislostech, v teoretické části jsem se soustředila na historický vývoj lékařské posudkové služby, systém a náplň práce lékařské posudkové služby a neopomenula ani posuzování zdravotního stavu občanů pro jednotlivé systémy sociálního zabezpečení. V praktické části jsem se zaměřila na posudkové lékaře úřadů práce a okresních správ sociálního zabezpečení, jejich pocity a názory na reorganizaci lékařské posudkové služby v roce 2006. Výzkum byl prováděn ve Středočeském kraji za účelem zhodnocení rozdělení lékařské posudkové služby do pojistného a nepojistného systému. K tématu byl zvolen kvantitativní výzkum za použití metody dotazování technikou dotazníku. Byly rozdány dva typy dotazníků. Pro lékaře posudkové služby úřadů práce a pro lékaře posudkové služby okresních správ sociálního zabezpečení. Celkem bylo rozdáno lékařům posudkové služby úřadů práce 40 dotazníků a lékařům posudkové služby okresních správ sociálního zabezpečení 25 dotazníků. Použito bylo 34 (100 %) dotazníků od lékařů úřadů práce a 16 (100 %) dotazníků od lékařů okresních správ sociálního zabezpečení. Ke zpracování výzkumné části jsem zvolila formu grafů. Hlavní hypotéza byla potvrzena. U výzkumného souboru lékařů posudkové služby úřadů práce i lékařů posudkové služby okresních správ sociálního zabezpečení bylo prokázáno, že rozdělení lékařské posudkové služby do nepojistného systému bylo efektivní. Další aktivity v rámci organizace lékařské posudkové služby by měly vést k vyhledávání drobných nedostatků a stálému zlepšování systému.
|
host ::
RSS.