|
|
Getting Back to 'Europe': An Analysis of a Possible Self-Perceived Inadequacy of Czechs Towards the West
Ertin, Sinan ; Německý, Marek (vedoucí práce) ; Gulenko, Petr (oponent)
Abstraktní Tato práce zkoumá souběžnou roli západní hegemonie spolu s trvalými dopady komunismu ve výzvách, kterým čelí postsocialistické země, se specifickým zaměřením na Českou republiku. Zatímco komunismus je běžně považován za primární příčinu, my tvrdíme, že kulturní myšlenky spojené se západní hegemonií předcházely komunismu a hluboce ovlivnily evropskou identitu. Práce je rozdělena do sekcí, které zkoumají koncept pokroku v dějinách a jeho význam pro západoevropskou identitu, následuje zkoumání hegemonie na příkladech z postsocialistických národů, včetně České republiky. V závěru práce se zabývá případnou kritikou a poskytuje cvičení, které aplikuje koncepty hegemonie a pokrok v současné české společnosti. Tato analýza si klade za cíl prezentovat alternativní perspektivu, která uznává současné účinky komunismu a západní hegemonie při utváření výzev, kterým postsocialistické země čelí během jejich transformace.
|
|
|
Post-colonial discourse in Spanish-speaking media: Framing of October 12th in Spanish and Mexican newspapers
Segura Mondéjar, Mar ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
V důsledku koloniálních vztahů přetrvávají v současných společnostech pozůstatky udržují nerovnosti mezi národy. Tuto problematiku ilustrují oslavy 12. října. přip příjezd Kolumba do Ameriky v roce 1492 a slaví se jako národní den Španělska a v bývalých španělských ko slava však čelí stále větší kritice kvůli svému koloniálnímu původu. Tento výzkum využívá kvalitativní ských rámců ke zkoumání rám 12. října ve španělských a mexických novinách v letech 2012 až 2022. Analýza odhaluje převážně k na zobrazování oslav, což vede ke zvýšené polarizaci kolem této události. Byla zjištěna přítomnost k kolonizátory od minulých špatností, a je častější ve španělských publikacích Tím, že tato studie osvětluje rám ování oslav 12. října, přispívá k pochopení přetrvávání koloniálního dědictví ích. Zjištění zdůrazňují potřebu kritického zkoumání a reflexe historických událostí s cílem podpořit inf ivnější vyprávění, která uznávají složitost koloniální historie.
|
|
|
Mentality of the Oppressed: An Analysis of Czech Inferiority Complex Towards the West
Ertin, Sinan ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
V této práci se zaměříme na pocit méněcennosti Čechů vůči západním národům. Přestože populárním vysvětlením negativního sebe-vnímání Čechů bývá tzv. post-komunistický syndrom, my budeme argumentovat, že tento fenomén vychází z traumatu, které Češi zažili při přechodu z komunismu do globalizovaného kapitalistického trhu. Věříme, že toto trauma bylo způsobeno rétorikou ,,navrácení do Evropy'', která je založená na dědictví orientalismu v Evropě, v kombinaci s obecnou mentalitou utlačovaných, jak byla tématizována post-koloniálními teoretiky jako jsou Franz Fanon nebo Paulo Freire. Abychom svou hypotézu ověřili, provedli jsme průzkum s účastí 189 respondentů ze všech krajů České republiky.
|
|
|
"Jiná" geografie alternativních potravinových sítí: farmářské trhy jako cestující koncept
Fendrychová, Lenka ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Kostelecký, Tomáš (oponent) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Boom farmářských trhů v roce 2010 byl v rámci spíše poklidného vývoje českých alternativních potravinových sítí (APS) něčím zcela novým. Bezprecedentní byl rozsah politické podpory na lokální a státní úrovni, zájem médií i spotřebitelů. Touha porozumět tomuto fenoménu stála na počátku mého doktorského projektu. V letech 2011 a 2012 jsem realizovala kvalitativní výzkum praxe a diskurzu farmářských trhů na území pražského metropolitního areálu (PMA). Mezi hlavní výzkumné metody patřily rozhovory s pořadateli, pozorování na trzích a analýza mediálních obsahů. V průběhu výzkumu se potvrdil předpoklad, že stávající akademický diskurz, zakotvený převážně v angloamerickém kontextu, nelze aplikovat na českou realitu. Navíc pouze část specifik farmářských trhů v PMA bylo možné vysvětlit na základě odlišnosti českého, postsocialistického kontextu od "Západu". Interpretaci fenoménu odpovídající výsledkům mého výzkumu umožnil teprve inovativní přístup kombinující optiku cestování konceptů s postkoloniální citlivostí vůči vzájemným vztahům výchozích a cílových kontextů a s poznatky studií postsocialismu. Tento přístup umožnil identifikovat komplexní geografickou zakotvenost fenoménů i diferencované působení faktorů jako je postsocialismus v rámci procesu cestování konceptů. Jinými slovy, farmářské trhy v PMA...
|
|
|
Koloniální nemovité dědictví a obrazy města ve východní Asii: Případová studie Kóbe a Inčchonu
Zimt, Alexandra ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Horáková, Hana (oponent) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent)
Tato práce se zabývá studiem dvou bývalých smluvních přístavů, japonského Kóbe a jihokorejského Inčchonu (Čemulp'a), v návaznosti na práce Jennifer Robinson (2006), která prosazuje budování společenskovědní teorie na základech případových studií tzv. "obyčejných měst". Tato studie využívá techniku "bricolage" s použitím různých sub-disciplín socio-kulturní antropologie a výzkumných metod, a zaměřuje se na nemovité pozůstatky koloniální éry v obou městech a na to, jaké obrazy vyvolávají. Díky tomu prohlubuje vědecké poznání o etnografiích tzv. "pocitových krajin" (sensescapes) a post-kolonialismu. Tato práce rozšiřuje vědecké poznání v oblasti urbánní antropologie: zkoumá formování osobních mentálních obrazů města u jeho obyvatel, emické percepce "nebezpečí" a "stáří" v souvislosti s městským prostorem a infrastrukturou v současném Japonsku a Jižní Koreji, a diskutuje relevanci post-koloniálních sensitivit pro utváření obrazu místa. Klíčová slova: urbánní antropologie, socio-kulturní antropologie, kolektivní paměť, city branding, obraz města, post-kolonialismus, settler urban heritage, Japonsko, Jižní Korea
|
|
|
"Jiná" geografie alternativních potravinových sítí: farmářské trhy jako cestující koncept
Fendrychová, Lenka ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Kostelecký, Tomáš (oponent) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Boom farmářských trhů v roce 2010 byl v rámci spíše poklidného vývoje českých alternativních potravinových sítí (APS) něčím zcela novým. Bezprecedentní byl rozsah politické podpory na lokální a státní úrovni, zájem médií i spotřebitelů. Touha porozumět tomuto fenoménu stála na počátku mého doktorského projektu. V letech 2011 a 2012 jsem realizovala kvalitativní výzkum praxe a diskurzu farmářských trhů na území pražského metropolitního areálu (PMA). Mezi hlavní výzkumné metody patřily rozhovory s pořadateli, pozorování na trzích a analýza mediálních obsahů. V průběhu výzkumu se potvrdil předpoklad, že stávající akademický diskurz, zakotvený převážně v angloamerickém kontextu, nelze aplikovat na českou realitu. Navíc pouze část specifik farmářských trhů v PMA bylo možné vysvětlit na základě odlišnosti českého, postsocialistického kontextu od "Západu". Interpretaci fenoménu odpovídající výsledkům mého výzkumu umožnil teprve inovativní přístup kombinující optiku cestování konceptů s postkoloniální citlivostí vůči vzájemným vztahům výchozích a cílových kontextů a s poznatky studií postsocialismu. Tento přístup umožnil identifikovat komplexní geografickou zakotvenost fenoménů i diferencované působení faktorů jako je postsocialismus v rámci procesu cestování konceptů. Jinými slovy, farmářské trhy v PMA...
|
|
|
The Satanic Verses: In Quest of Identities
Poncarová, Petra ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Varhaníková, Halka (oponent)
v českém jazyce Tato práce se zabývá tématem identity v románu Salmana Rushdieho Satanské verše, a to zejména jejími proměnami v souvislosti s prostorem. Téma prostoru a identity v této práci zahrnuje jak rozbor vlivu konkrétních míst na vývoj a proměny lidské osobnosti, tak i zamyšlení nad širšími tematickými okruhy jako je například masová migrace ve druhé polovině dvacátého století. Satanské verše vstoupily do širšího povědomí díky nařčení z rouhačství a mezinárodní kontroverzi, kterou jejich vydání vyvolalo. Tato práce si nicméně klade za cíl zkoumat knihu jakožto literární dílo, projev svobodného autorského smýšlení, které se však vyjadřuje k mnoha akutním otázkám mimořádného politického a společenského významu. V první, úvodní kapitole je představeno vymezení práce, metody a hlavní použitá literatura. Kapitola druhá již uvádí vlastní téma identity: jakým způsobem je pojednáno na počátku románu a rovněž naznačuje několik možných přístupů k identitě jako takové. Třetí kapitola se zabývá přímo vztahem identity a prostoru. Celou literární tvorbu Salmana Rushdieho charakterizuje hluboký zájem o proměny lidské osobnosti pod vlivem migrace a v Satanských verších se tato problematika ocitá v samém centru pozornosti. S migrací úzce souvisí i širší otázka překračování hranic a vzniku diasporických...
|
host ::
RSS.