Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
From Brussels with love? Data Analysis of Social Media usage by Czech Members of the European Parliament
Vanka, Boris ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Ullrichová, Eliška (oponent)
Populismus roste v celé Evropě i ve světě. Výzkumy ukazují, že zejména v Evropském parlamentu v posledních desetiletích roste počet populistických politiků. Stejně tak je na vzestupu využívání sociálních médií, které využívají zejména politici tohoto typu, kteří šíří svá poselství a využívají k tomu emocionalitu a negativitu. Vzhledem k tomu, že literatura naznačila, že populisté jsou obzvláště aktivní, efektivní a sledovaní, byl tento výzkum zaměřen na analýzu vztahu mezi mírou populismu a jeho vlivem na tři proměnné poslanců Evropského parlamentu zvolených za Českou republiku. K vyhodnocení takového vztahu byla využita data z Facebooku (příspěvky na stránce, interakce uživatelů a počty sledujících), která umožnila ověřit definované hypotézy a odpovědět na výzkumnou otázku. Jako širší rámec byla použita explorační datová analýza, zatímco Pearsonův korelační koeficient byt posloužit jako nástroj pro výpočet korelace. Škála nezávislé proměnné (míra populismu) tedy vycházela z údajů o českých politických stranách, které se odrážejí v anti-elitářství, přítomnost tématu korupce, protekcionismu a nacionalismu. Závislé proměnné vycházely z aktivity, efektivity a získávání stoupenců. Pro zvýšení důvěryhodnosti výzkumu byl navíc proveden test statistické významnosti. Výsledky analýzy ukázaly, že míra...
From Brussels with love? Data Analysis of Social Media usage by Czech Members of the European Parliament
Vanka, Boris ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Ullrichová, Eliška (oponent)
Ústředním tématem této práce bylo hlubší porozumění komunikaci na sociálních sítích ze strany europoslanců zvolených za Českou republiku mezi lety 2020 až 2022. Autor se rozhodl provést tento výzkum, jelikož europoslanci mají ve svých rukou značný vliv (faktický v rámci legislativního procesu, stejně jako svou autoritu při spoluvytváření názorů ve společnosti), přičemž akademické studie na podobné téma chyběly, což vytvořilo prostor pro tuto diplomovou práci. Výzkumníci z řad politologů se v minulosti zaměřovali především na kvalitativní rozměr online komunikace (analýza textů) a to většinou pouze na jednu z platforem (ve většině případů Twitter). Takový přístup sice mohl odhalit sentiment uživatelů, ale mnohem obtížněji poukazoval na dlouhodo Twitteru a Instagramu prostřednictvím online nástroje (Zoomsphere), a to převážně od lídrů který se skládala z devíti kroků. Po vyhodnocení cíle výzkumu bylo třeba data identifikovat, shromáždit, extrahovat, vyčistit, agregovat, analyzovat a nakonec vizualizovat. Po dokončení tohoto procesu byla data porovnána s dalšími proměnnými, mezi něž patřil věk europoslanců, délka mandátu, počet vystoupení na plenárních zasedáních, výkon politické strany, za kterou byli europoslanci zvoleni, ale i přítomnost v tradičních médiích (televize, rozhlas, online média a noviny). Kromě...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.