|
| |
|
| |
|
|
Management posklizňových zbytků při zakládání porostů obilnin
Fafílek, Viktor
Cílem bakalářské práce bylo prostudování a popsání problematiky posklizňových zbytků při zakládání porostů obilnin. Začátek práce je věnován posklizňovým zbytkům, jejich slo-žení, rozkladu. Dále jsou popsány choroby, které přežívají na posklizňových zbytcích. Ná-sledně je popsán vliv předplodin a jejich posklizňových zbytků na hlavní plodinu. Druhá polovina práce se věnuje způsobu zpracování půdy a směrnicím DZES a IOR. Konec práce popisuje způsoby zakládání porostů hlavních obilnin jarního ječmene a ozimé pšenice.
|
|
|
Stanovení množství posklizňových zbytků v osevním postupu v podmínkách hospodaření se živočišnou výrobou
Barteska, Tomáš
Diplomová práce se zabývá problematikou posklizňových zbytků v osevním postupu. V práci je popsána metodika zakládání pokusu, měření, odběru a analýzy vzorků. Je uvedena i charakteristika a klimatické podmínky pokusné lokality. Množství posklizňových zbytků bylo sledováno u 3 plodin (pšenice ozimá po vojtěšce, pšenice ozimá po kukuřici a ječmen jarní po cukrovce) u třech variant zpracování půdy a ve třech hloubkách odběru. Z vybraných plodin nejvíce posklizňových zbytků 24,98 t.ha-1 zanechala pšenice ozimá pěstovaná po vojtěšce seté u varianty s přímým setím. Naopak nejmenší množství 13,02 t.ha-1 je u ječmene jarního po variantě minimalizační. Varianta orba u pšenice po vojtěšce a pšenice po kukuřici dosáhla v průměru 17,5 t.ha-1. Průměrné množství zanechané podzemní biomasy po všech plodinách bez rozdílu variant zpracování v hloubce 0 -- 0,15 m činilo 10,03 t.ha-1. V hloubce 0,15 -- 0,30 m to bylo 2,84 t.ha-1 a v hloubce 0,30 -- 0,45 m -- 2,40 t.ha-1. Celkové množství posklizňových zbytků (podzemní biomasa + sláma strniště) bylo u pšenice ozimé pěstované po vojtěšce -- 21,25 t.ha-1, pšenice ozimé po kukuřici -- 18,77 t.ha-1 a ječmene jarního po cukrovce -- 13,45 t.ha-1.Výsledky diplomové práce prokázaly značnou odlišnost od výsledků uvedených v literárních zdrojích. To mohlo být způsobeno vlivem ročníku, který byl mimořádně výnosný nebo také může být ovlivněno výběrem reprezentativního místa, protože odebraný vzorek zastupuje pouze malý úsek z celkové plochy.
|
|
|
Vliv minimalizační technologie zpracování půdy na regulaci plevelů v porostech obilnin
STEJSKAL, Martin
Diplomová práce se zabývá hodnocením kvality práce strojů pro zpracování půdy používaných v minimalizační technologii zpracování půdy a regulací plevelů v porostech obilovin. Stroje byly hodnoceny z hlediska zapravení posklizňových zbytků, rovnoměrnosti hloubky zpracování a hrudovitosti. Dále bylo provedeno ekonomické zhodnocení vybraných nákladů na jednotlivé operace zpracování půdy. Za účelem sledování rozvoje plevelů byl založen maloparcelkový pokus, kde bylo sledováno zastoupení jednotlivých plevelných druhů a účinnost vybraného herbicidu.
|
|
|
Využití moderních podmítacích strojů při minimálním zpracování půdy
BARTUŠEK, Marek
Cílem diplomové práce je rozšířit poznatky o možnostech využití moderních podmítacích strojů při minimálním zpracování půdy v zemědělské výrobě.Za účelem vyhodnocení vybraných ukazatelů práce podmítacích strojů byl založen maloparcelkový pokus na vybraném stanovišti. V tomto pokusu byla zhodnocena hrudovitost, hloubka zpracování půdy a zapravení posklizňových zbytků vybranými stroji.Dále bylo provedeno ekonomické zhodnocení nákladů na provoz použitých strojů.Využití hodnocených strojů bylo dle získaných výsledků doporučeno do zemědělské praxe.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.