|
|
Role porodní asistentky v podpoře partnera ženy v období těhotenství, porodu a šestinedělí
ČEJKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá tématem role porodní asistentky v podpoře partnera ženy v období těhotenství, porodu a šestinedělí. Práce se skládá ze dvou částí, a to z části teoretické a části výzkumné. V teoretické části se objevují informace ohledně těhotenství, porodu, šestinedělí a témat týkajících se těchto oblastí. Edukace, zapojení partnera ženy a jeho spolupráce s porodní asistentkou jsou problematikou, kterou se zabývá výzkumná část bakalářské práce. Ve výzkumné části bakalářské práce byla pro sběr dat použita kvantitativní metoda. Sběr dat probíhal za pomoci dotazníku, který se skládal ze 48 otázek, z toho bylo 25 uzavřených, 9 polouzavřených a 14 otevřených. V úvodu se nacházely otázky třídicí. Dále byly otázky rozděleny do tří základních oblastí: těhotenství, porod a šestinedělí. Dotazník byl určen pro muže, jejichž žena již rodila. Dotazník byl šířen online prostřednictvím sociální sítě Facebook, nebo pomocí přímého odkazu a rozesílán byl mužům bez omezení věku, jejichž žena již rodila. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 120 mužů. Zpracování dotazníku proběhlo pomocí programu Microsoft Excel. Odpovědi jsou zpracovány pomocí grafického vyobrazení doplněné o slovní popis. V této práci jsme si stanovily 1 cíl: Zjistit, jaká je role porodní asistentky v podpoře partnera ženy v období těhotenství, porodu a šestinedělí. Pro výzkumnou část byly stanoveny 3 hypotézy. První měla zjistit, zda partner, který je edukován porodní asistentkou o období těhotenství u ženy, vnímá toto období více pozitivně než partner, který o období těhotenství edukován není. Zde nebyla nalezena závislost mezi informovaností partnera o průběhu těhotenství ženy a pozitivnějším vnímáním tohoto období. Druhá hypotéza měla zjistit, zda partner, který je edukován porodní asistentkou o období porodu u ženy, vnímá toto období více pozitivně než partner, který o období porodu edukován není. Hypotéza číslo dvě se nám potvrdila. Třetí hypotéza měla zjistit, zda partner, který je edukován porodní asistentkou o období šestinedělí u ženy, vnímá toto období více pozitivně než partner, který o období šestinedělí edukován není. Hypotéza číslo tři se nám též potvrdila.
|
|
|
Porodní plán u porodu
HOUŠKOVÁ, Daniela
Bakalářská práce se zabývá porodním plánem a jeho využitím při porodu. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na porod, porodní doby, poporodní péči, ošetření novorozence a porod císařským řezem. Dále se teoretická část zabývá porodním plánem, jeho sepsáním a jednotlivými body, které se mohou v porodním plánu vyskytnout. Praktická část bakalářské práce byla provedena pomocí kvalitativního výzkumného šetření, formou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor se skládal z dvanácti otázek. Rozhovory byly vedeny s osmi ženami, které během porodu využily porodní plán. Pro bakalářskou práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit důvody psaní porodního plánu rodičkami. Informantky chtěly, aby porod proběhl podle jejich přání a během sepisování si urovnaly, co je pro ně důležité. Důvodem byla i negativní zkušenost z předchozího porodu. Druhým cílem bylo poukázat na dodržení porodního plánu u porodu. Z výzkumného šetření vyplynulo, že porodní plán bývá obvykle dodržován. Tři informantky z osmi uvedly, že nebyly dodrženy všechny body porodního plánu. Pět informantek z osmi uvedlo, že jejich porodní plán byl dodržen. Třetím cílem bylo zjistit změny porodního plánu v průběhu porodu. Informantky z výzkumného šetření změnily během porodu postoj k dirupci vaku blan a k příjímání léků proti bolesti. Informantky rodily v jiné poloze, než původně zamýšlely. Informantky porodní plán změnily také z důvodu porodních komplikací, a to, že nemohl proběhnout bonding nebo nebyl umožněn volný pohyb při porodu.
|
|
|
Historický pohled na první ošetření novorozence v České republice
KRATINOVÁ, Lucie
Diplomová práce "Historický pohled na první ošetření novorozence v České republice" má teoretický charakter. Cílem práce bylo vyhledat a analyzovat změny v prvním ošetření novorozence po porodu a v jeho přiložení k prsu matky. Text je zpracován jako historicko-analytická studie primárních a sekundárních literárních zdrojů s následnou interpretací textů. Zaměřili jsme se v něm na období od starověku až po prvních dvacet let 21. století. Popsali jsme nejenom techniky prvního ošetření novorozence a přiložení k prsu, ale také profese, které se těmito technikami zabývaly a které je prováděly. Ve starověku prováděly první ošetření novorozence po porodu starší zkušené ženy, které si své znalosti a dovednosti předávaly mezi generacemi. V tomto období bylo první ošetření novorozence po porodu spjato s náboženstvím, rituály a magií. V průběhu let vznikla profese porodních bab, které se začaly vzdělávat prostřednictvím učebnic, které jim přinášely ucelené rady, jak se zachovat v dané situaci a jak správně pečovat o novorozence po porodu v domácím prostředí v kontaktu s matkou. Následně začaly ženy rodit v porodnicích a z porodních bab se staly porodní asistentky a ženské sestry. O péči o novorozence se začaly dělit také s dětskými sestrami a matky své dítě viděly po porodu někdy až po několika hodinách nebo i dnech. S vývojem a pokroky v medicíně se měnily i techniky prvního ošetření novorozence. V průběhu druhé poloviny 20. století však došlo v této oblasti k velkým změnám, a to k návratu přirozeného procesu porodu, aby mohl být novorozenec opět co nejdříve v kontaktu s matkou i v prostředí porodnice. Na základě tohoto smýšlení byl vytvořen nejprve systém rooming-in a později koncept Baby Friendly Hospital Initiative. Na počátku 21. století je již porodnictví na velmi vysoké úrovni a novorozenci je poskytována péče adekvátní jeho stavu.
|
|
|
Vliv stresu u ženy v těhotenství, při porodu a v šestinedělí
HAVLÍČKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce se zabývá vlivem stresu u ženy v těhotenství, při porodu a v šestinedělí. Prvním cílem bylo zjistit, jaká je nejčastější příčina stresu u ženy v těchto obdobích. Druhým cílem pak bylo zjistit, jak se ženy se stresem vyrovnávají. Předkládaná práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána charakteristika těhotenství (délka a dělení těhotenství, známky těhotenství a změny v organismu ženy v těhotenství). V podkapitolách řazených k těhotenství je pozornost věnována prenatální diagnostice a příčinám stresu v těhotenství. Dále jsou zmíněné informace o porodu a jednotlivých porodních dobách, v podkapitolách je popsána příprava na porod a jaké jsou příčiny stresu při porodu. Teoretická část se též věnuje charakteristice období šestinedělí. Kapitola šestinedělí je dělena na podkapitoly, jež se zabývají problémy při kojení, péčí o novorozence, jaké stresové faktory působí na ženy v období šestinedělí a psychickými změnami v šestinedělí. V závěru teoretické části je definovaný stres. V kapitolách těhotenství, porod a období šestinedělí je popsána role porodní asistentky. Praktická část bakalářské práce byla provedena pomocí kvalitativního výzkumného šetření, formou individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumné šetření probíhalo od února do dubna 2021 a výzkumný soubor tvořily ženy označené Ž1-Ž11, které byly minimálně dva měsíce po porodu. Se souhlasem informantek byly provedeny rozhovory, které byly uskutečněny v domácím prostředí žen. Výzkumné šetření probíhalo v době koronavirové pandemie a z toho důvodu rozhovory probíhaly za dodržení protiepidemiologických opatření, za využití respirátorů a dvoumetrových rozestupů. Se souhlasem informantek byly rozhovory zaznamenány na diktafon, následně doslovně přepsány a analyzovány. Získaná data byla zpracována pomocí otevřeného kódování, metodou "tužka a papír" (Švaříček et al., 2014). Pro vyhodnocení získaných dat byly stanoveny hlavní kategorie Stres v těhotenství, Stres při porodu a Stres v šestinedělí a k nim jejich podkategorie. Kategorie Stres v těhotenství obsahuje podkategorie Koronavirová pandemie, Podpora partnera, Návštěva prenatální poradny a Předporodní kurz. Druhou kategorii Stres při porodu tvořily podkategorie Zkušenosti ženy se zdravotnickým personálem a Přítomnost partnera či manžela u porodu. Poslední kategorie zahrnuje podkategorii Kojení a péče o novorozence. Na základě výše zmíněného prvního cíle bakalářské práce byla stanovena výzkumná otázka, která se zabývá tím, jaká je nejčastější příčina stresu žen v těhotenství, při porodu a v šestinedělí. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že nejčastější příčinu stresu u žen v těhotenství vyvolávala probíhající situace s koronavirovou pandemií, prenatální diagnostika a strach z potratu nebo předčasného porodu. Příčiny stresu u žen při porodu způsobil zdravotnický personál a strach, že ženy budou prožívat porod samy. Dále výzkumné šetření odhalilo nejčastější příčinu stresu u žen v období šestinedělí, kterou byly problémy s kojením a nezvládání péče o novorozence. Druhá výzkumná otázka zkoumala, jak stres ženy ovlivňuje. Z výzkumu je patrné, že všechny informantky, kromě informantky Ž1, stres do budoucna nijak neovlivnil. Informantka Ž1 uvedla, že stres v období šestinedělí ji ovlivnil tím způsobem, že se uzavřela sama do sebe před okolím. Výsledky bakalářská práce by mohly být využity na odborných seminářích, jako informační materiál pro porodní asistentky. Též by bakalářská práce mohla sloužit jako informační materiál pro těhotné ženy.
|
|
|
Znalosti dospívajících dívek o těhotenství, porodu, antikoncepci
KUNTEOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce s názvem Znalosti dospívajících dívek o těhotenství, porodu, antikon- cepci, se zaměřuje na míru informovanosti dospívajících dívek o těhotenství, porodu a antikoncepci. V teoretické části bakalářské práce jsou rozebrána vývojová stádia člověka od početí po stáří. Zvláštní kapitola je věnována období adolescence a rizikovému chování adolescentů v této etapě jejich života, jelikož respondentkami jsou právě dospívající dívky. Dále teo- retická část obsahuje období těhotenství, fáze porodu a druhy antikoncepce. Protože je velmi podstatné, aby dospívající dívky dostávaly informace o antikoncepci, těhotenství a porodu, je v poslední kapitole zmíněna důležitost edukace dospívajících dívek porodní asistentkou a jejich společné komunikace. Ve výzkumném šetření byl zvolen kvantitativní způsob a sběr dat probíhal formou ne- standardizovaného dotazníku, který byl uveřejněn na sociálních sítích. Dotazník se sklá- dal z 28 otázek, z nichž 19 bylo uzavřených a 9 polouzavřených. Data, která byla vý- zkumným šetřením získána, byla zpracována a vyhodnocena pomocí počítačového pro- gramu Microsoft Excel. K jednotlivým otázkám dotazníku byly vytvořeny grafy, které zobrazují odpovědi dospívajících dívek. Výzkumný soubor tvořilo 71 respondentek ve věku od 16 do 20 let. Cílem této práce bylo zjistit, zda mají dospívající dívky znalosti o těhotenství, porodu a antikoncepci. Pro výzkumnou část bylo stanoveno šest hypotéz. První hypotéza měla zjistit, zda dospí- vající dívky ve věku 18-20 let mají více informací o těhotenství než dívky od 16-17 let. Tato hypotéza byla vyvrácena. Druhá hypotéza zněla: Dospívající dívky ve věku 18-20 let mají více informací o porodu než dívky od 16-17 let. Druhá hypotéza byla také vyvrá- cena. Třetí hypotéza: Dospívající dívky ve věku 18-20 let mají více informací o antikon- cepci než dívky od 16-17 let. Tato hypotéza byla potvrzena. Čtvrtá hypotéza: Dospívající dívky na středních zdravotnických školách mají více znalostí o těhotenství než dospívající dívky na gymnáziích a středních školách bez maturity. Čtvrtá hypotéza byla při výzkumu potvrzena. Pátá hypotéza měla zjistit, zda dospívající dívky na středních zdravotnických školách mají více znalostí o porodu než dospívající dívky na gymnáziích a středních ško- lách bez maturity. Tato hypotéza byla vyvrácena. Poslední, šestá hypotéza zněla: Dospívající dívky na středních zdravotnických školách mají více znalostí o antikoncepci než dospívající dívky na gymnáziích a středních školách bez maturity. Tato hypotéza byla vyvrácena.
|
|
|
Porodní asistentka a její zkušenost s těhotenstvím a porodem
JAREŠOVÁ, Natálie
Bakalářská práce nesoucí název Porodní asistentka a její zkušenost s těhotenstvím a porodem je zaměřena na osobní zkušenosti a prožitky porodní asistentky s těhotenstvím a porodem. V teoretické části bakalářské práce je definována profese porodní asistentky, její kompetence a úloha v prenatální poradně i během samotného porodu. Následně je v teoretické části obsažena charakteristika těhotenství a fyzické i psychické změny, které s těhotenstvím úzce souvisejí. V neposlední řadě je v teoretické části popsán porod a všechny doby porodní. Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda profese porodní asistentky ovlivnila prožívání vlastního těhotenství a porodu a druhým cílem bylo zjistit, zda vlastní zkušenost s prožíváním těhotenství a porodu ovlivnila porodní asistentku v přístupu k těhotným ženám a k ženám po porodu. Na podkladě stanovených cílů byly utvořeny i výzkumné otázky. První výzkumná otázka byla zaměřena na to, jakým způsobem ovlivnila profese porodní asistentky prožívání jejího těhotenství a porodu. Druhá otázka zjišťovala, jak ovlivnilo porodní asistentku její těhotenství a porod v přístupu při poskytování péče ženám v rámci kompetencí. K získání výsledků kvalitativního výzkumného šetření byly utvořeny dva výzkumné soubory. První výzkumný soubor tvořily porodní asistentky, které vykonávaly profesi porodní asistentky v primární péči a alespoň jedenkrát byly těhotné a rodily. Pro druhý výzkumný soubor, který tvořily porodní asistentky, bylo stanovené kritérium výkonu profese porodní asistentky na porodním sále a také alespoň jedno prožité těhotenství a porod. Samotné šetření probíhalo formou individuálních polostrukturovaných rozhovorů, které probíhaly při osobním setkání v období březen až květen 2021. Před zahájením všechny informantky uvedly souhlas s provedením rozhovorů, s jejich nahráváním na mobilní telefon, a i s jejich následným zpracováním. Nejprve byly rozhovory přepsány a pomocí barvení textu získaná data. Data byla následně analyzována a na základě výsledků byly utvořeny hlavní kategorie a podkategorie. Po vyhodnocení dat s porodními asistentkami pracujícími v primární péči byly stanoveny 3 hlavní kategorie (Vnímání vlastního těhotenství, Prenatální poradna, Návrat do zaměstnání) a 6 podkategorií (Vlastní prožívání těhotenství, Vliv vlastního těhotenství na výkon profese PA, Předporodní příprava, Průběh péče v prenatální poradně, Přístup zdravotnického personálu, Změny v péči o těhotné ženy). Po vyhodnocení dat s porodními asistentkami, které pracovaly na porodním sále, byly stanoveny 3 hlavní kategorie (Vnímání vlastního porodu, Poskytování zdravotní péče, Návrat do zaměstnání) a 5 podkategorií (Průběh vlastního porodu, Prožívání vlastního porodu, Místo porodu, Přístup zdravotnického personálu, Změny v péči o rodící ženy). První výzkumná otázka byla věnována tomu, jakým způsobem ovlivnila profese porodní asistentky při jejich těhotenství a porodu. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že porodní asistentky při vlastním těhotenství a porodu jejich profese ovlivnila hlavně ve vnímání péče o ně samotné v prenatální poradně i na porodním sále a ve vnímání přístupu a chování zdravotnického personálu k nim samotným. Druhá výzkumná otázka se zabývala vlivem těhotenství a porodu v přístupu k těhotným a rodícím ženám po návratu do zaměstnání v rámci jejich kompetencí. Bylo zjištěno, že po návratu do zaměstnání byly porodní asistentky ovlivněny svým těhotenstvím a vnímaly tak určité změny v přístupu k těhotným ženám. I prožitek z porodu porodních asistentek měl vliv na výkon jejich profese po návratu do zaměstnání.
|
|
|
Epidurální analgezie při porodu
MAŘÍKOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se věnuje tématu epidurální analgezie při porodu. Práce se skládá ze dvou hlavních částí - teoretické a praktické. Teoretická část v prvé řadě definuje pojem porodu a popisuje všechny doby porodní. V neposlední řadě se věnuje také úloze porodní asistentky při porodu. Dalším tématem je porodní bolest, na kterou navazuje téma farmakologických metod tlumení porodní bolesti. Podrobně je popsána problematika epidurální analgezie, která je rozdělena na další podkapitoly. Ty se věnují popisu postupu aplikace epidurální analgezie při porodu, jejím indikacím a kontraindikacím, výhodám a nevýhodám, komplikacím epidurální analgezie při porodu a v neposlední řadě také úloze porodní asistentky v péči o ženu s epidurální analgezií. Teoretickou část uzavírá kapitola věnující se nefarmakologickým metodám tlumení porodní bolesti. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda ženy využívají epidurální analgezii při porodu. Druhým cílem bylo zmapovat spokojenost žen s účinky epidurální analgezie při porodu. Třetím a posledním cílem pak bylo zjistit, zda ženy po aplikaci epidurální analgezie lépe spolupracují s porodními asistentkami. K cílům byly stanoveny tři hypotézy. H1: Prvorodičky využívají epidurální analgezii častěji než vícerodičky. H2: Mladší ženy (pod 30 let) jsou s účinky epidurální analgezie při porodu spokojenější než starší ženy (nad 30 let). H3: Ženy s epidurální analgezií při porodu spolupracují s porodními asistentkami lépe než ženy bez epidurální analgezie. Stanovené cíle byly dosaženy kvantitativním výzkumným šetřením formou dotazníků vlastní konstrukce, jež byly tvořeny otevřenými i uzavřenými otázkami. Zhodnocení dotazníků proběhlo pomocí statistického chí-kvadrát testu, jenž určil významnost či nevýznamnost výsledků. První výzkumný soubor tvořilo 205 žen aktivních na sociální síti Facebook. Z celkového počtu respondentek měly největší zastoupení ženy ve věkovém rozmezí mezi 26 a 30 lety. Druhý výzkumný soubor zahrnoval 102 porodních asistentek pracujících na porodním sále. Největší zastoupení z celkového počtu respondentek měly porodní asistentky ve věkovém rozmezí 20 až 30 let. Z výzkumného šetření vyplynulo, že více než polovina respondentek využila při svém porodu epidurální analgezii. Ovšem pouhá třetina žen si je jistá, že by epidurální analgezii využila také u svého dalšího porodu. Zbylé dvě třetiny žen neví, zda by metodu epidurální analgezie využily, nebo si jsou jisté, že epidurální analgezii u svého dalšího porodu nechtějí. Dále jsme chtěly zjistit, zda mladší ženy (do 30 let) jsou s účinky epidurální analgezie při porodu spokojenější než starší ženy (nad 30 let). Tato hypotéza se nepotvrdila. Důvodem bylo malé zastoupení skupiny žen nad 30 let. Chtěly jsme také zjistit, zda prvorodičky používají epidurální analgezii častěji než vícerodičky. Z výsledku výzkumu bylo patrné, že největší zastoupení našich respondentek, které využily epidurální analgezii, tvořily právě o 7 % více prvorodičky. Ovšem rozdíl není statisticky významný. Dále nás zajímalo, zda ženy s epidurální analgezií při porodu lépe spolupracují s porodními asistentkami než ženy bez epidurální analgezie. Dle výzkumného šetření si naprostá většina porodních asistentek myslí, že ženy s epidurální analgezií při porodu spolupracují lépe než ženy bez epidurální analgezie.
|
|
|
Tlumení porodní bolesti nefarmakologickými metodami
KOPKOVÁ, Iva
Bakalářská práce si klade za úkol zmapovat použití nefarmakologických metod v průběhu porodu a zhodnotit jejich úspěšnost na vizuální analogové škále, dále zjišťuje, jakým způsobem ženy pohlížejí na nefarmakologické metody po porodu. Teoretická část bakalářské práce se zabývá fázemi porodu z pohledu rodící ženy i porodní asistentky, problematikou bolesti, jejím hodnocením a bližší specifikací bolesti porodní. V poslední části charakterizuje nefarmakologické metody tlumící porodní bolest. V praktické části bylo využito kvalitativního výzkumného šetření formou pozorování a polostrukturovaného rozhovoru. Pozorování probíhalo v době porodu žen, kdy byly sledovány projevy prožívání porodní bolesti. Projevy byly hodnoceny před využitím nefarmakologických metod a po něm. Zjištěné informace a hodnoty na VAS byly ihned zaznamenávány do záznamového archu. Podmínkou pro výzkumné šetření bylo nevyužití žádné farmakologické metody v průběhu porodu, z důvodu možného zkreslení výsledků. Rozhovor o 12 otázkách byl nahráván s každou informantkou do tří dnů po jejím porodu. Výzkumné šetření probíhalo v květnu 2021 a ukazuje, které nefarmakologické metody ženám v českobudějovické a v českokrumlovské nemocnici nejvíce pomohly. Bakalářská práce poukazuje na důležitost využití nefarmakologických metod v průběhu porodu, byť svou účinností se nemohou rovnat metodám farmakologickým. Výsledky výzkumného šetření mohou být uveřejněny na odborných konferencích pro porodní asistentky či na předporodních kurzech pro těhotné.
|
|
|
Názory žen na císařský řez
PUMPROVÁ, Karolína
Tato bakalářská práce pojednává o názorech žen na císařský řez. Práce se skládá ze dvou částí - z části teoretické a části praktické. V teoretické části je popsán průběh vaginálního porodu. Dále jsme se zaměřili na popis císařského řezu. Další kapitola pojednává o péči porodní asistentky o ženu před císařským řezem a po císařském řezu. Také jsme zpracovali péči o jizvu po císařském řezu. Nakonec jsme se zaměřili na komplikace a následky po císařském řezu. V praktické části je popsáno výzkumné šetření. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat, jaký mají ženy názor na císařský řez. Byly stanoveny 2 hypotézy. H1: Ženy preferují spíše vaginální porod než císařský řez. H2: Ženy si myslí, že císařský řez nemá vliv na zdraví dítěte. Pro dosažení cíle jsme zvolili kvantitativní výzkumné šetření pomocí dotazníku. V dotazníku bylo použito 19 otázek - uzavřené otázky a 1 otevřená otázka. Výzkumu se zúčastnilo 209 respondentek. Jednalo se o ženy aktivní na sociálních sítích. Dotazník byl určen pro všechny ženy bez ohledu věku. Odpovídat mohly ženy, které měly zkušenost s těhotenstvím a porodem nebo i ty, které tyto zkušenosti neměly. Výzkumu se zúčastnily ženy, které byly nebo nebyly těhotné. Nejvíce respondentek, 92 (44 %), bylo ve věku 18-25 let. Nejčastěji odpovědí na dokončené vzdělání byla střední škola s maturitou. Zhodnocení dotazníků probíhalo pomocí chí kvadrát testu. Hladina významnosti byla určena na 5 %. Ve výzkumném šetření odpovědělo 87,6 % žen, že by raději upřednostnili vaginální porod než císařský řez. Dle statistického šetření vyšla p-hodnota menší než 0,05, tedy potvrdila se hypotéza 1 "Ženy spíše preferují vaginální porod než císařský řez". Dále se pomocí otázek testovala hypotéza 2. 64,5 % žen odpovědělo, že si nemyslí, že by děti po císařském řezu měly horší imunitu než děti po vaginálním porodu. Dále si 82,5 % žen nemyslí, že by tyto děti trpěly více alergiemi. 60,4 % žen se domnívá, že císařský řez nemá vliv na kojení. 53,5 % uvedlo, že separace po císařském řezu nemá vliv na duševní zdraví dítěte. Dle statistického šetření vyšla p-hodnota menší než 0,05, z toho vyplývá, že se nám druhá hypotéza také potvrdila. Výsledky této práce by mohly být použity na seminářích pro porodní asistentky nebo v předporodních kurzech.
|
|
|
Informovanost těhotných žen o dárcovství pupečníkové krve
KOLMANOVÁ, Michaela
Tato bakalářská se věnuje dárcovství pupečníkové krve. Práce je složena z teoretické a praktické části. Teoretická část obsahuje popis placenty a jejích funkcí, pupečníkové krve a kmenových buněk. Dále teoretická část obsahuje popis techniky odběru pupečníkové krve, kontraindikace odběru a zpracování pupečníkové krve. Také, je zde popsána edukace porodní asistentkou o této problematice. Jsou zde uvedeny banky pupečníkové krve a legislativní ustanovení. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak moc jsou těhotné ženy informované o této problematice. V praktické části této práce bylo využito kvantitativní výzkumné šetření. Vytvořený dotazník obsahoval 18 uzavřených otázek. Výzkumným souborem byly těhotné ženy. Tento soubor tvořilo 244 respondentek. Z toho bylo 155 (64 %) prvorodiček a 89 (36 %) vícerodiček. Z toho 41,39 % respondentek zná využití pupečníkové krve. Pouze 18,03 % respondentek ví, co musí udělat pro to, aby bylo možné odběr pupečníkové krve provést. Správnou dobu odběru uvedlo 19,67 % respondentek. Že maximální doba skladování darované pupečníkové krve je 20 let uvedlo 13,52 % respondentek. V této práci byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza se zaměřovala na to, jestli těhotným ženám podává více informací o této problematice porodní asistentka nebo gynekolog. Od porodní asistentky získalo informace 5,70 % respondentek. Od gynekologa získalo informace 3,70 % respondentek. Statistické zpracování hypotézy nám ukázalo, že není rozdíl v tom, kdo podává informace. Ženy jsou od porodní asistentky informovány stejně, jako od gynekologa. Druhá hypotéza zněla, zda jsou vícerodičky o dárcovství pupečníkové krve informovány více než prvorodičky. Vícerodičky tvořily 36 %, a prvorodičky 64 %. 46,06 % vícerodiček a 38,71 % prvorodiček uvedlo, že znají využití pupečníkové krve. Dobu odběru pupečníkové krve zná 20,22 % vícerodiček a 19,35 % prvorodiček. Že odběr není rizikový pro novorozence uvedlo 50,56 % vícerodiček a 39,35 % prvorodiček. Druhou hypotézu jsme potvrdily. Výsledky této práce ukazují, že ženy o problematice dárcovství pupečníkové krve mají velmi málo informací. Porodní asistentka je kompetentní osoba, a tak by ženy mohla více edukovat o této problematice. Tato práce může být použita na seminářích pro porodní asistentky.
|
host ::
RSS.