|
|
Informovanost zdravotnického personálu ve vybraném zdravotnickém zařízení na vznik mimořáné události
DVOŘÁK, Ladislav
Cílem bakalářské práce bylo posoudit úroveň informovanosti zdravotnického personálu vybraných zdravotnických zařízení Jihočeského kraje na vznik mimořádné události. Výzkum probíhal v sedmi největších zdravotnických zařízeních v Jihočeském kraji, v Nemocnici České Budějovice, a.s., Nemocnici Tábor, a.s., Nemocnici Jindřichův Hradec, a.s., Nemocnici Český Krumlov, a.s., Nemocnici Strakonice, a.s., Nemocnici Písek a.s. a v Nemocnici Prachatice, a.s. Vzhledem k faktu, že se jedná o zařízení, kde je denně hospitalizováno několik tisíc pacientů je bezpochyby potřeba, aby byl veškerý zdravotnický personál dostatečně informován nejen o možných mimořádných událostech, ale také o způsobu varování obyvatelstva a způsobu chování v době probíhající mimořádné události. Teoretická část je věnována problematice mimořádných událostí. Je zde podrobněji popsán pojem mimořádná událost tak, jak je definována zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, rozdělení mimořádných událostí. Jsou zde také popsány možné příčiny jejich vzniku. Na základě informací z Havarijního plánu kraje jsou zde některé mimořádné události popsány podrobněji. Jedná se o povodně, v posledních letech jedna z nejčastějších mimořádných událostí nejen v Jihočeském kraji, radiační havárie, požáry, únik nebezpečných chemických látek, epidemie nebo také terorismus, což je hrozba, které je podle aktuálního vývoje v Evropě potřeba věnovat čím dál větší pozornost. Teoretická část také popisuje zdravotnická zařízení. Je zde popsán samotný pojem "zdravotnické zařízení" tak jak jej popisuje zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Pro zvýraznění důležitosti problematiky ochrany obyvatelstva ve zdravotnických zařízeních, je zde také souhrnný přehled o počtech zdravotnických zařízení v celé České republice. V další kapitole teoretické části jsou uvedeny bližší informace o jednotlivých nemocnicích vybraných pro výzkum informovanosti zdravotnického personálu. Pro zodpovězení výzkumné otázky "Jaká je informovanost zdravotnického personálu ve vybraném zdravotnickém zařízení na území Jihočeského kraje na vznik mimořádné události?" bylo realizováno rozsáhlé dotazníkové šetření ve všech sedmi vybraných nemocnicích. Výsledky dotazníkového šetření byly vyhodnocovány a graficky zpracovány pomocí softwarového programu Microsoft Excel. Pro statistické vyhodnocení byla zvolena metoda ANOVA. Z celkových výsledků vyplývá, že informovanost zdravotnického personálu napříč všemi kritérii dosahuje 72,74 %. K hodnocení výsledků byla stanovena 80% hranice úspěšnosti správných odpovědí a dosažené výsledky se tak ukazují jako nedostatečné. Nejhorších výsledků bylo dosaženo v oblasti ochrany obyvatelstva pouhých 59,24 % správných odpovědí. Vzhledem k tomu, že celých 79,50 % respondentů neví, jak zní varovný signál Všeobecná výstraha, ukazuje se zde potřeba pravidelného školení zdravotnického personálu v oblasti ochrany obyvatelstva. V oblastech, kde jsou zaměstnanci školeni v pravidelných zákonem daných intervalech, jsou dosažené výsledky výrazně lepší. Například v oblasti požární ochrany dosáhli respondenti 74,37 % správných odpovědí a přesto, že ani zde nebylo dosaženo požadované úrovně informovanosti zdravotnického personálu, se ukázalo, že pravidelné školení zvyšuje znalosti zaměstnanců. Další výsledky šetření pak ukázaly vliv jednotlivých kritérií na úroveň informovanosti zdravotnického personálu. Výsledky bakalářské práce ukázaly, že informovanost personálu vybraných zdravotnických zařízení není dostatečná a poukazuje na nutnost stanovit pravidla a způsob pro pravidelné školení zdravotnického personálu v oblasti ochrany obyvatelstva.
|
|
|
Analýza povědomí civilního obyvatelstva České republiky o chování v případě útoku jadernou zbraní
KRČAL, Jan
Hlavním cílem práce ?Analýza povědomí civilního obyvatelstva České republiky o chování v případě útoku jadernou zbraní? bylo zjistit informovanost byvatelstva České republiky o možnostech ochrany před účinky jaderných zbraní. Úvodní část obsahuje přehled těchto zbraní s rozdělením dle jednotlivých typů, dále obsahuje souhrn jejich primárních a sekundárních účinků na lidský organismus, a uzavírá ji přehled doporučených postupů a metod osobní ochrany. V tomto posledním zmíněném přehledu jsou uvedeny jak prostředky improvizované ochrany a způsob jejich použití, tak i doporučené chování v uvažované situaci - od momentu varování, přes ukrytí až po evakuaci. V další části práce jsou vyhodnoceny a graficky vyjádřeny výsledky provedeného průzkumu, realizovaného formou dotazníkové akce. Součástí vyhodnocení odpovědí je i krátký komentář ke každé otázce a v závěru i statistické zpracování. V průzkumu byli respondenti rozděleni dle věku do první a druhé skupiny, přičemž mezním rokem bylo zvoleno datum narození 1980. První skupinu reprezentovali respondenti narození před uvedeným rokem, druhou pak ti, jejichž datum narození je v uvedeném roce nebo později. Díky tomu bylo možné posoudit znalosti jednotlivých generací ? především s ohledem na omezenou dostupnost informací k této problematice na základních a středních školách po roce 1990. Výsledky průzkumu ukázaly, že informovanost obyvatelstva České republiky o chování v případě útoku jadernou zbraní je výrazně menší, než-li je nutné k efektivní ochraně jednotlivce. Bylo také zjištěno znatelně menší povědomí u generací narozených v roce nebo po roce 1980 oproti starším generacím. Řešením takto neuspokojivého stavu je začlenění dané problematiky do přednášek na základních a středních školách, nejlépe pak přímo do osnov uvedených škol.
|
host ::
RSS.