|
|
Hodnocení vybraných pomologických a fenologických znaků v hybridním sadu meruněk
Růžička, Matěj
Cílem této bakalářské práce bylo hodnocení fenologických a pomologických znaků hybridů meruněk. Pozorování fenofází probíhalo na pozemku Mendelovy univerzity v Lednici, charakterizace a měření probíhalo v pomologické laboratoři. Důvodem vzniku nových hybridů v našich podmínkách je především rezistence vůči šarce švestek a cílený pozdní nástup do květenství. Velice zajímavě hodnocen byl hybrid H. 1103 (strom č. 8), který splňoval požadující parametry. Dále hybridy, které měly sice menší hmotnost, ale s dobrými výsledky byly: H. 1102 (strom č.1, 71) a H. 1112 (strom č. 1). V literární části se práce zaobírá historií a rozšířením meruněk, pěstováním v ČR a ve světě. Dále je zahrnuta detailní morfologie stromu a stanovištních podmínek, popis významných chorob i škůdců. Součástí je také popis odrůd, které daly vzniku hodnocených hybridů. Právní doložka:Prohlašuji, že jsem práci: Hodnocení vybraných pomologických a fenologických znaků v hybridním sadu meruněk vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Nesouhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování závěrečných prací, a doporučuji odložit zveřejnění práce na dobu max. 3 let. Prohlašuji, že tištěná podoba závěrečné práce a elektronická podoba závěrečné práce zveřejněná v aplikaci Závěrečné práce v Univerzitním informačním systému je identická. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
|
|
|
Hodnocení vybraných znaků perspektivních odrůd broskvoní
Horsáková, Jana
Disertační práce se zabývá hodnocením vybraných znaků perspektivních odrůd broskvoní zařazených do genofondové kolekce a poloprovozního pokusu. Hodnocení probíhalo v letech 2011 až 2013. Práci lze rozdělit na tři tématické celky. První celek se zabývá problematikou zdravotního stavu, konkrétně sledováním výskytu fytoplazmy evropské žloutenky peckovin (ESFY) a viru šarky švestek (PPV). Druhý celek je zaměřen na fyziologické jevy probíhající v květních pupenech (dormance, mikrosporogeneze, mrazuodolnost) a třetí celek se zabývá pomologickou charakteristikou odrůd a ekonomickým hodnocením odrůd, které jsou už do pěstitelské praxe zavedeny. V literární části je popsán původ a rozšíření broskvoní, světová produkce broskví a současná situace v České republice, uvedena je zde také kapitola o šlechtění broskvoní. Dále jsou zařazeny kapitoly charakterizující dormanci, mikrosporogenezi a mrazuodolnost. Literární část zahrnuje také obsahové a zdraví prospěšné látky v plodech broskvoní. V poslední kapitole jsou popsány choroby způsobující u broskvoní ekonomicky významné ztráty. V experimentální části byl hodnocen výskyt a symptomy fytoplazmy ESFY a synergismus mezi PPV a ESFY. Zkoumán byl také vliv infekce PPV na obsah celkových polyfenolických sloučenin a antioxidační aktivitu v plodech. Dále byl hodnocen výstup z dormance, průběh mikrosporogeneze a mrazuodolnost květních pupenů. Podstatnou částí práce bylo pomologické hodnocení vybraných odrůd z kolekce genofondu a hodnocení odrůd v poloprovozních podmínkách. Z výsledků vyplývá, že ve výsadbách broskvoní se na stromech infikovaných fytoplazmou ESFY objevují různé symptomy této choroby závislé na genotypu hostitele. Synergismus mezi virem šarky švestky (PPV) a fytoplazmou evropské žloutenky peckovin (ESFY) nebyl jednoznačně prokázán. Infekce PPV má za následek zvýšený obsah antioxidační aktivity i celkových polyfenolů v plodech broskvoní. Dle termínu ukončení endogenní dormance lze odrůdy rozdělit do 3 skupin, a to na odrůdy s raným výstupem, odrůdy se středním výstupem a odrůdy s pozdním výstupem z dormance. Sledované odrůdy se liší jak délkou trvání, tak datem nástupu jednotlivých fází mikrosporogeneze. Průběh dormance i mikrosporogeneze je u jednotlivých odrůd odlišný a je ovlivněn meteorologickými podmínkami daného roku. Existují rozdíly v mrazuodolnosti mezi jednotlivými odrůdami broskvoní. Největší míra mrazuodolnosti byla stanovena u odrůdy 'Lesiberian'. Sledované odrůdy broskvoní vykazují rozdíly v řadě pomologických, biologických i hospodářských znaků. Ze sledovaného souboru odrůd lze označit za perspektivní odrůdy 'Venus', 'Fantasia', 'Fidelia', 'Neve' a 'W 14', přičemž nejlepšího hodnocení dosáhla odrůda 'Venus'. Na základě hodnocení odrůd přímo z pěstitelské praxe byla stanovena jako nejlepší odrůda 'Symphonie', která dosahuje stabilně vysokých výnosů a vyznačuje se dobrým zdravotním stavem. Jako středně vhodné odrůdy pro pěstitelskou praxi byly stanoveny odrůdy 'Fidelia' a 'Orion'.
|
|
|
Pomologické hodnocení vybraných méně pěstovaných jádrovin
Sikorowská, Monika
Tato diplomová práce pojednává o vybraných méně pěstovaných jádrovinách, jako je jeřáb, oskeruše, hloh, mišpule, Crataegomespilus Simon-Louis a Sorbopyrus Scheele. Práce se zabývá sledováním jednotlivých fenofází, zaznamenává bohatost kvetení a násadu plodů. Je zaměřená především na pomologický popis jednotlivých druhů a odrůd. Udává statisticky zpracované velikosti plodů. Byly zde stanoveny i obsahové látky, jako je vitamín C, karotenoidy a minerální látky (K, Na, Ca, Mg), které taktéž byly zpracovány prostřednictvím statistického programu. Obsahuje vybraný druh a odrůdu pro nejvhodnější pěstování v našich podmínkách ČR.
|
|
|
Pomological evaluation of peach and nectarine varieties promising from commercial growing point of view
Jababu, Nambe
Podle údajů FAO je produkce broskví v České republice velmi nízká, v posledních dvou desetiletích je průměrná produkce kolem 2000 tun, zatímco se spotřeba ve stejném období v případě většiny druhů ovoce stále zvyšuje. Aby bylo možné překlenout propast mezi produkcí a spotřebou, a samozřejmě také zvýšit příjmy místních výrobců, byl proveden tento výzkum pro vyhodnocení některých vybraných kultivarů broskví a nektarinek. Výzkum probíhal v roce 2013 v experimentálních sadech (Lednice, Česká republika) Zahradnické fakulty Mendelovy University, s cílem vybrat a doporučit kultivary, které budou vyhovovat a zvýší produktivitu místních pěstitelů v České republice. Bylo vyhodnoceno celkem 24 vybraných parametrů u 36 kultivarů. Pro hodnocení byly vybrány znaky a parametry podle Popisných charakteristik variability broskví (Nitransky, Holubec, 1992). Hodnocení bylo provedeno na třech náhodně vybraných plodech z každé odrůdy. Následně byla provedena statistická analýza v programu Statistica 12 s Tukey HSD testem. Na konci experimentu bylo doporučeno 8 odrůd.
|
|
|
Zakládání ovocných sadů v Jihočeském kraji
PACLÍK, Filip
Tato bakalářská práce řeší historii a vývoj sadovnictví na českém území, zakládání ovocných sadů a jejich začlenění do krajinného rázu, specifika pozemkových úprav při řešení ovocných sadů a porovnání konvenčního a ekologického hospodaření. Je zde podrobně zpracována charakteristika a historie území sledované lokality, detailní zpracování roční údržby třešňového sadu a období sklizně, popis pěstovaných odrůd a mechanizace ve sledovaném ovocném sadě a zároveň spolu s použitou výsadbou i rozpracována investice podle aktuálních nákladů.
|
|
| |
host ::
RSS.