|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Prostorové rozmístění škůdců v porostu máku setého v okolí Rozseče
Špička, František
Sledování škůdců máku probíhalo na Českomoravské vrchovině v okolí obce Rozseč, v letech 2012 na dvou studijních plochách, v roce 2014 na čtyřech studijních plochách. Byl zjištěn výskyt tří škůdců. Výskyt krytonosce kořenového na všech studijních plo-chách přesáhl ekonomický práh škodlivosti na celé ploše všech studijních ploch. V roce 2012 se na jedné rostlině vyskytovalo průměrně 4,32--5,82 larev. V roce 2014 bylo za-registrováno 3,15--5,18 dospělců na metr řádku, maximální počet byl devět dospělců. Intenzita napadení rostlin byla 29--61 %. Průměrně bylo na jedné rostlině zjištěno 1,3--2,56 larev, maximum sedm larev. Krytonosec kořenový se vyskytoval rovnoměrně po celé ploše všech studijních ploch. Krytonosec makovicový byl zjištěn jen v roce 2014 na studijní ploše s nejnižší nadmořskou výškou (v průměru okolo 604 m n. m) se západní svažitostí. Imaga byla zaregistrována na pěti makovicích. Výskyt krytonosce ma-kovicového nebyl zjevně rozložen na celou plochu. Mšice maková byla v roce 2012 ve střední intenzitě. V roce 2014 po ukončení přeletu ze zimních hostitelů bylo zjištěno 4--11% napadení rostlin. Před květem bylo zjištěno 17--41% napadení rostlin. Nerovno-měrný výskyt mšice makové na několika pozemcích mohl být způsobený větrem.
|
|
| |
|
| |
|
|
Plevele polních plodin pěstovaných ve vybrané lokalitě východních Čech
Hroch, Josef
Diplomová práce se zabývá popisem zemědělského podniku AGROSPOL Bolehošť, a.s., jeho strukturou pěstování obilovin a dalších plodin a jejich zaplevelením polními plevely. Zaplevelení bylo sledováno v následujících plodinách: pšenice ozimá, pšenice jarní, kukuřice setá, hrách setý, řepka ozimá, cukrová řepa a zelí bílé. Nejpočetnější plevely vyskytující se v daných plodinách jsou Amaranthus retroflexus, Bromus sterilis, Capsella bursa‑pastoris, Echinochloa crus‑galli, Elytrigia repens, Galinsoga parviflora, Geranium pusillum, Chenopodium album, Lolium perenne, Mentha arvensis, Poa annua, Silene latifolia, Triplerospermum inodorum.
|
|
|
Monitoring mimokořenové aplikace hnojiv u vybraných plodin pěstovaných na orné půdě
Širůček, František
Cílem práce je reflektovat aktuální situaci s používáním mimokořenové výživy polních plodin a vyhodnotit získané údaje o spotřebě živin aplikovaných foliárně. Monitoring používání listové výživy byl proveden na přelomu roku 2015/2016 ve 133 podnicích s rostlinnou výrobou na Hané, a to v okresech Prostějov, Vyškov, Kroměříž, Olomouc a Přerov. Předmětem průzkumu bylo celkem pět hlavních plodin (pšenice ozimá, ječmen jarní, řepka ozimá, kukuřice a cukrová řepa), které na Hané zaujímají cca 85 % orné půdy. Získaná data o použitých přípravcích z jednotlivých podniků byla vyhodnocena za jednotlivé okresy a na základě odpovídající výměry byla stanovena spotřeba prvků aplikovaných foliární výživou na daném území. V monitorované oblasti bylo použito více než 65 druhů listových hnojiv. Mezi nejpoužívanější přípravky pro foliární výživu patří močovina a hořká sůl, dále řada jednotlivých hnojiv z řady Campofort od firmy AGRA GROUP a.s., které zaujímají celkem 54 % objemu používaných listových hnojiv ve sledovaném území. Největší průměrná frekvence vstupů mimokořenové výživy byla zaznamenána v řepce (2,2), nejmenší naopak v kukuřici (0,2). Spotřeba jednotlivých makroelementů v monitorovaném území byla největší u dusíku, a to cca 1,2 kg/ha, dále u síry 0,53 kg/ha, hořčíku 0,36 kg/ha, draslíku 0,1 kg a fosforu 0,06 kg/ha. U mikroelementů svoji spotřebou dominoval bór v množství 80 g/ha, dále zinek 20 g/ha a mangan 11 g/ha. Z výsledků spotřeby foliárně aplikovaných živin je patrné, že potenciál používání mimokořenové výživy prozatím není plně využitý.
|
|
|
Zhodnocení trendu rozvoje ekologického zemědělství v podmínkách ČR
Kikal, Jan
Diplomová práce se zabývá zhodnocením vývoje a trendů v ekologickém zemědělství v České republice s využitím výsledků statistických šetření prováděných v letech 1990 až 2017 na úrovni celé ČR i jednotlivých krajů. Získaná data o ekologickém zemědělství byla zpracována do grafů a byly vytvořeny regresní modely vývoje sledovaných charakteristik, které zahrnovaly výměru ekologického zemědělství, podíl výměry ekologického hospodaření na celkové výměře zemědělské půdy, počet a velikost ekofarem, výměru trvalých travních porostů, orné půdy, trvalých kultur a počty chovaných hospodářských zvířat v režimu ekologického zemědělství. Na základě výsledků provedených analýz jsou uvedeny pozitivní efekty, ale také slabé stránky a rezervy v ekologického zemědělství v podmínkách ČR.
|
|
|
Polní plevele obilnin a dalších plodin pěstovaných ve vybraném zemědělském podniku
Hroch, Josef
Bakalářská práce se zabývá popisem zemědělského podniku AGROSPOL Bolehošť, a. s., jeho strukturou pěstování obilovin a dalších plodin a jejich zaplevelení polními plevely. Zaplevelení bylo sledováno v plodinách: řepky ozimé, tritikale ozimém, ječmeni ozimém, pšenici ozimé, pšenici jarní, kukuřici seté a zelí bílém. Nejvíce početné plevele vyskytující se v daných plodinách jsou: Capsella bursa-pastoris, Equisetum arvense, Fallopia convolvulus, Galinsoga parviflora, Geranium pusillum, Chenopodium album, Medicago sativa, Mentha arvensis, Stellaria media, Taraxacum sect. Ruderalia, Urtica urens, Veronica persica, Veronica polita.
|
host ::
RSS.