Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Úprk před formou a za formou čili O formě a látce v díle Witolda Gombrowicze a Bruna Schulze
Blažková, Hana ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Gál, Eugen (oponent)
Witold Gombrowicz a Bruno Schulz - dva polští autoři, kteří začali tvořit mezi světovými válkami a jejichž jména bývají skloňována jako vrcholné příklady polské avantgardy. Hlavním tématem práce je jejich vztah k formě a látce, které jsou zároveň ústředním tématem jejich tvorby. Schulz popisuje svět jako neustálý pohyb - látka opouští své formy a znovu přebírá jiné, všechno bují, rozpadá se a znovu se formuje. Gombrowicz toto téma pojímá spíše psychologicko-společensky - formu využívá k reflexi mezilidských vztahů, k pojmenování společenských nešvarů a k utváření vlastního já. Práce je rozdělena do dvou částí - Analýza a Syntéza. Analýza se zabývá detailním rozborem motivů absolutní dívky a návratů v čase. Rozpracovává tyto obrazy v jejich explicitní podobě, jak je nalezneme v Gombrowiczově Ferdydurce a Schulzových povídkách Jaro a Penzista, následně je demaskuje v dalších dílech autorů. V Syntéze se spolu s pojmem tvůrčí práce objevuje teze, že Schulzem a Gombrowiczem vytvořené postavy jsou postavami nezvykle aktivními - to ony jsou původci neustálého rozvolňování a formování světa. Závěrečná kapitola Analýza, syntéza - svět pulsující se věnuje hledání světa nezformovaného, nepoznamenaného formou, jeho rytmu či pulsu.
Úprk před formou a za formou čili O formě a látce v díle Witolda Gombrowicze a Bruna Schulze
Blažková, Hana ; Benešová, Michala (vedoucí práce) ; Gál, Eugen (oponent)
Witold Gombrowicz a Bruno Schulz - dva polští autoři, kteří začali tvořit mezi světovými válkami a jejichž jména bývají skloňována jako vrcholné příklady polské avantgardy. Hlavním tématem práce je jejich vztah k formě a látce, které jsou zároveň ústředním tématem jejich tvorby. Schulz popisuje svět jako neustálý pohyb - látka opouští své formy a znovu přebírá jiné, všechno bují, rozpadá se a znovu se formuje. Gombrowicz toto téma pojímá spíše psychologicko-společensky - formu využívá k reflexi mezilidských vztahů, k pojmenování společenských nešvarů a k utváření vlastního já. Práce je rozdělena do dvou částí - Analýza a Syntéza. Analýza se zabývá detailním rozborem motivů absolutní dívky a návratů v čase. Rozpracovává tyto obrazy v jejich explicitní podobě, jak je nalezneme v Gombrowiczově Ferdydurce a Schulzových povídkách Jaro a Penzista, následně je demaskuje v dalších dílech autorů. V Syntéze se spolu s pojmem tvůrčí práce objevuje teze, že Schulzem a Gombrowiczem vytvořené postavy jsou postavami nezvykle aktivními - to ony jsou původci neustálého rozvolňování a formování světa. Závěrečná kapitola Analýza, syntéza - svět pulsující se věnuje hledání světa nezformovaného, nepoznamenaného formou, jeho rytmu či pulsu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.