|
|
Specifika reprodukce koní
Maňasová, Michaela
Bakalářská práce je zaměřena na specifika reprodukce koní. V teoretické části jsou nejprve popsány pohlavní orgány klisen i hřebců a jejich odlišnosti od ostatních druhů hospodářských zvířat. Následně práce charakterizuje pohlavní cyklus klisen a metody reprodukce koní, u nichž dále analyzuje výhody a nevýhody. Další část literárního přehledu se věnuje specifikám celého reprodukčního cyklu a jeho srovnání s ostatními hospodářskými zvířaty. Poslední část literární části zkoumá možnosti ovlivnění pohlavního cyklu klisen. Praktická část se zabývá zhodnocením reprodukčních vlastností chovu Hřebčína Vlachovice v letech 2015–2018, kdy v hřebčíně působili plemenní hřebci Age of Jape a Ray of Light. Jsou sledovány ukazatele jako množství připuštěných a březích klisen, fertilita hřebců, úspěšnost zabřezávání či schopnost klisen zabřeznout po ohřebení. V neposlední řadě se rovněž přihlíží i k faktoru využití hormonálních přípravků u klisen.
|
|
|
Využití aktivometrů v řízení reprodukce holštýnského skotu na ŠZP Žabčice
Šalšová, Agáta
Bakalářská práce je zaměřena na detekci říje u skotu. Práce obsahuje popis reprodukčního ústrojí samic, dále také popis pohlavního cyklu a neurohumorálního řízení pohlavního cyklu. Zabývá se říjí a jejími projevy, především zvýšenou pohybovou aktivitou a vlivy, které ji ovlivňují. Jsou zde rozvedena specifika různých modelů aktivometrů a zejména se práce zabývá aktivometrem modelu Ovalert, který je v současné době využíván ŠZP Žabčice. Z bakalářské práce vyplývá, že aktivometry jsou velmi přínosnými pomůckami pro chovy. Výrazně usnadňují práci a šetří čas. Mohou také včas odhalit a upozornit na určité zdravotní problémy, které souvisí s pozorovanými parametry, jako je snížená aktivita, snížená intenzita přežvykování, nebo snížený příjem krmiva.
|
|
|
Vaginální cytologie u feny
Doudová, Kateřina ; Krejčířová, Romana (vedoucí práce) ; Ptáčková, Zuzana (oponent)
Vaginální cytologie je mikroskopická vyšetřovací metoda, která slouží k vyhodnocení fází estrálního cyklu a z toho plynoucí možnost načasování vhodného termínu pro úspěšné krytí feny. Podstatou vyšetření je subjektivní hodnocení epitelu a morfologie buněk. Vaginální cytologii ovlivňují především hladiny pohlavních hormonů, které jsou typické pro jednotlivé fáze cyklu. Během estrálního cyklu dochází k pravidelným fyziologickým změnám na vnitřních i vnějších pohlavních orgánech. Také chování feny, zejména s ohledem na odmítání či akceptování psů, je závislé na fázi cyklu. U fen se říje dostavuje obvykle dvakrát ročně, a to v 5 až 12 měsíčních intervalech. Pohlavní cyklus je členěn na jednotlivé fáze: proestrus, estrus, metestrus a anestrus. Z hlediska sexuálního chování feny je možné rozlišit celý estrální cyklus na období sexuální ochoty (proestrus, estrus) a období sexuální neochoty (metestrus, anestrus).
Proestrus začíná regresí žlutého tělíska a končí nástupem estru. Na konci proestru se objevuje LH vlna, po které v dalších 24 až 48 hodinách následuje ovulace. Proestrus je charakterizován progresivním zvětšením velikosti vulvy, vaginální epiteliální proliferací, rohovatěním epitelu pochvy a otokem vulvy. Pro tuto fázi jsou v cytologickém nátěru z pochvy typické parabazální a intermediální buňky, erytrocyty a leukocyty. Estrus je období sexuální ochoty. V této fázi dochází k prasknutí dozrálého folikulu a následné ovulaci vajíčka. V cytologickém nátěru z pochvy jsou pro toto období typické dominující superficiální dlaždicovité buňky. Mohou se zde objevovat erytrocyty. V počátečním období estru se často vyskytují rovněž velké intermediální buňky. V následující fázi, metestru, se postupně vyvíjí žluté tělísko. Cytologický nátěr z pochvy se vyznačuje přítomností velkého počtu neutrofilů, typické jsou parabazální a malé intermediální buňky. V anestru se naplno projevuje luteální aktivita žlutého tělíska. Poševní cytologie je charakterizována nálezem parabazálních, malých intermediálních buněk a leukocytů. Vaginální cytologie je snadná, rychlá, neinvazivní a levná metoda, která umožňuje identifikovat fáze reprodukčního cyklu u fen a diagnostikovat některé patologické stavy reprodukčního ústrojí (hormonální dysfunkce, zánětlivá a nádorová onemocnění). Více než u ostatních domácích zvířat jsou u feny vyjádřeny vaginální cytologické změny, které korelují s každou fází estrálního cyklu.
|
|
|
Pseudogravidita u feny
Rybnikářová, Kateřina ; Krejčířová, Romana (vedoucí práce) ; Ptáčková, Zuzana (oponent)
Stav, který je označován jako falešná březost nebo pseudogravidita charakterizuje normální průběh luteální fáze pohlavního cyklu u nebřezí feny s abnormálními vnějšími příznaky imitující březost a porod. Příčinou pseudogravidity je pravděpodobně zvýšená citlivost některých fen k normálně probíhajícím vnitřním hormonálním změnám v průběhu luteální fáze pohlavního cyklu. Především jde o abnormální reakce organismu na zvýšené koncentrace progesteronu a nebo prolaktinu. Mechanismus vzniku vnějších příznaků pseudogravidity není dosud zcela vyjasněn. Nástup klinických příznaků pseudogravidity (především na mléčné žláze) je vázán na snížení hladiny progesteronu a zvýšení koncentrace prolaktinu v periferní krvi.
Nebřezí feny vykazují v intervalu 2 - 8 týdnů po typické říji různě intenzivní příznaky březosti a porodu. Intenzita příznaků se může pohybovat od nepatrného otoku mléčné žlázy se slabou sekrecí mléka až po celkové příznaky březosti, jako je zvýšená chuť k jídlu, změna chuti, zvětšení objemu břicha, příprava hnízda pro mláďata. Celkové příznaky mohou vrcholit imitací porodu. Protože pseudogravidita není skutečnou poruchou pohlavního cyklu a nesnižuje sama o sobě plodnost feny, není v případech, kdy fena vykazuje méně výrazné příznaky, terapie nutná. U fen, které vykazují silnou sekreci mléka z mléčné žlázy je vhodné postup léčby konzultovat s veterinárním lékařem a zamezit vzniku zánětu mléčné žlázy nebo zánětu dělohy a jiných chorob.
|
|
| |
host ::
RSS.