|
|
Vývoj systému státní sociální podpory
Janková, Eva ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Zemanová, Jana (oponent)
Klíčová slova: systém státní sociální podpory, rodiny s vyššími příjmy/rodiny s nižšími příjmy, bezdětné rodiny/ rodiny s dětmi, životní minimum, testované/netestované dávky, jednorázové dávky, přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče - příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla a příspěvek při ukončení pěstounské péče, porodné, pohřebné. Tématem rigorózní práce je vývoj systému státní sociální podpory. Systém státní sociální podpory je nastaven především na podporu rodin s dětmi, neboť nárok na většinu dávek státní sociální podpory je podmíněn přítomností nezaopatřeného dítěte. Systém státní sociální podpory vznikl na základě přijetí zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, částečně zákon nabyl účinnosti dnem 1. 10. 1995 a v plném rozsahu pak dnem 1. 1. 1996. Současný systém státní sociální podpory se skládá z pěti dávek, jedná se o přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, porodné a pohřebné. Přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a porodné jsou tzv. dávky testované, neboť se pro zjištění nároku na tyto dávky zjišťuje příjem rodiny. Ostatní dvě dávky jsou tzv. netestované, nezáleží tedy na příjmu rodiny, která o tyto dávky...
|
|
|
Dopady změn na příjemce dávek ze systému státní sociální podpory v souvislosti se stabilizací veřejnýc rozpočtů
ZELENÁ, Dita
Teoretická část práce byla věnována státní sociální podpoře, jejím jednotlivým dávkám a aktuální problematice týkající se stavu veřejných financí. První hlavní cíl práce a jeho dílčí cíle zjišťovaly názory příjemců a širší veřejnosti na změny v systému státní sociální podpory zavedené přijetím zákona č. 261/2007 Sb. K testování hypotéz a primárnímu sběru dat bylo použito kvantitativního šetření- metoda dotazování, technika dotazník. V rámci diplomové práce byly stanoveny tři hypotézy. Z provedeného výzkumu vyplynulo, že hypotéza 1 a 2 se potvrdily, zatímco hypotéza 3 potvrzena nebyla. Zmapování zkušeností administrátorek dávek ze systému státní sociální podpory se změnami vzniklými v souvislosti s přijetím zákona č. 261/2007 Sb. bylo druhým hlavním cílem práce. Tento cíl byl naplněn doplňujícím kvalitativním šetřením, které zjišťovalo zkušenosti administrátorek dávek státní sociální podpory se zkoumanými změnami. Pro tyto účely byla použita metoda dotazování, technika volný rozhovor. Z tohoto kvalitativního šetření vzešla jedna hypotéza. Práce představuje ohlédnutí za více než roční účinností Zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů a dopady změn, které tento zákon přinesl do systému státní sociální podpory.
|
|
|
Redistribuční procesy ve vazbě na příjmovou situaci domácností
LIEBLOVÁ, Markéta
Bakalářská práce je zaměřena na systém sociálního zabezpečení v České Republice, především na oblast státní sociální podpory. Tento systém napomáhá snižovat ekonomické riziko a zlepšuje situaci rodiny s dětmi. Bakalářská práce popisuje dávky, které jsou poskytované z tohoto systému. Také popisuje základní pojmy, které se aplikují s tímto systémem. Systém dávek státní sociální podpory se v současnosti skládá z následujících sedmi dávek: Přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlem, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné. Bakalářská práce dále obsahuje kvantitativní charakteristiky těchto dávek a analýzu vybraného segmentu příjemců těchto dávek. V závěru mé práce hodnotím právní úpravy, účelovost a efektivnost tohoto systému. Také navrhuji možné změny v systému státní sociální podpory za účelem zvýšení efektivnosti.
|
|
|
Ke změnám ve způsobech pohřbívání v ČR v posledních desetiletích
KADLECOVÁ, Hana
Práce se zabývá změnami ve způsobech pohřbívání v ČR v posledních desetiletích. Je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část stručně shrnuje vývoj v oblasti pohřbívání od doby první republiky do současnosti (součástí jsou i rozhovory s pamětníky). Dochází k závěru, že k určitým změnám v oblasti pohřbívání došlo a to především v oblasti přístupu k pohřebním obřadům. Samotné dva základní způsoby pohřbívání (uložení do země, kremace) se změnily jen málo. Nově se objevily pohřby bez obřadu. Praktická část obsahuje dotazníkové šetření. Respondenti (kněží, jáhni, pracovníci pohřebních služeb a krematorií) odpovídají na otázky spojené se změnami v přístupu ke smrti a pohřbívání v posledních letech. V závěru práce jsou výstupy z teoretické části konfrontovány s výsledky dotazníkového šetření. Obě části práce (teoretická i praktická) potvrzují, že tím, co se v posledních desetiletích změnilo v oblasti pohřbívání nejvíce, je přístup lidí. Respondenti pak kriticky poukazují na stav dnešní morálky, úpadek úcty k zemřelým a tabuizaci smrti.
|
host ::
RSS.