|
|
Poezie Jana Rokyty
NEUBERGOVÁ, Daniela
Práce se týká osobnosti, která v dnešních dobách již zcela vymizela z učebnic české literatury, ačkoliv je význačná nejen svou tvorbou literární, nýbrž i pěstováním slovanských vztahů a zájmů o slovanskou kulturu. Onou osobností je Adolf Černý neboli Jan Rokyta. První část práce je věnována životu Jana Rokyty a s ním spojenou celoživotní prací a zájmy nejen v oblasti literární. Následuje přehled knižních vydání Rokytových děl. V následujícím oddílu je podán přehled dobové kritiky Rokytova díla. Následně navrhujeme periodizaci autorových tvůrčích období. Podstatnou částí práce jsou analytické partie, podávající interpretaci poezie Jana Rokyty; aby bylo možno pokusit se vnímat dobovou hodnotu sledovaného jevu, provádíme přitom porovnání s poezií tak velké osobnosti české literatury, jakou byl Jaroslav Vrchlický.
|
|
|
Antické motivy v epice J. Vrchlického.
AUBRECHTOVÁ, Lucie
Hlavní náplní této bakalářské práce je interpretace antických motivů ve vybraných epických sbírkách Jaroslava Vrchlického. Cílem je sledovat frekvenci těchto motivů v jednotlivých sbírkách, porovnat rozdílnosti v jejich užití a stanovit jejich místo ve struktuře celku. Největší část práce je věnována samotné analýze antických motivů po stránce obsahové i formální. Je kladen důraz na způsob zpracování jednotlivých motivů, zasazení do kontextu a volbu jazykových prostředků.
|
|
|
Biblické motivy v díle Františka Hrubína
HANDŠUHOVÁ, Lenka
Práce se snaží o rozbor děl Františka Hrubína, ve kterých lze nalézt paralely s Písmem či biblické motivy. Nalezené motivy práce třídí na motivy, které lze srovnat s Písmem a na ty, které nelze. Důležité je zjištění, zda nalezené motivy svou podstatou lze označit za biblické, či je autor užívá i jiným způsobem. Dílčím cílem je nalezení shodných motivů v dílech dalších autorů a porovnat s motivy Františka Hrubína. Práce hledá spojitosti mezi náměty, motivy a dobou či samotnou tvorbou autora a jeho současníků.
|
|
|
Problematika tvůrčí autenticity v pojetí poválečného českého surrealismu
BENEŠ, Jan
Cílem bakalářské práce je popsat smysl tvůrčí autenticity v poválečném českém surrealismu. Práce se zaměří především na teoretické pojetí Vratislava Effenbergera. Pokusí se popsat základní principy, které jsou pro surrealismus konstantní, a vývoj v jejich chápání, zejména v rámci českého surrealismu. Porovná otázky autorského záměru se surrealistickým konceptem tvůrčí interpretace. Tyto otázky budou zpracovány v kontextu s politickou situací v padesátých letech v Československu.
|
|
|
Marie Kokešová Šechtlová, ženský element ve čtyřech generacích fotografického ateliéru Šechtl a Voseček v Táboře
BOLKOVÁ, Petra
Marie Kokešová Šechtlová, ženský element ve čtyřech generacích fotografického ateliéru Šechtl a Voseček v Táboře Bakalářská práce se věnuje fotografickému dílu Marie Kokešové Šechtlové, která od 60. let 20. století patřila k významným českým umělkyním. V úvodu práce je nastíněna historie ateliéru Šechtl a Voseček v Táboře. Bylo to prostředí, do něhož se Marie Šechtlová přes svého manžela Josefa Šechtla dostala a z něhož pak také dále čerpala a vycházela. Navazující část práce se zabývá spoluprací Marie a jejího manžela Josefa Šechtla, přičemž tato etapa se stala důležitým pilířem její tvorby. V hlavní části textu se pak bakalářská práce věnuje zmapování dvou stěžejních aspektů díla Marie Šechtlové. Fotografka bude představena jednak jako vyznavačka bruselského stylu, fotografka poezie všedního dne, jako průkopnice barevné fotografie a jednak jako ilustrátorka literárních děl, především poezie. Básníka Jana Nohu inspirovaly fotografie Marie Šechtlové k pozoruhodným veršům, ona na oplátku ilustrovala jeho básnické sbírky a vznikla mezi nimi obdivuhodná tvůrčí spolupráce. Závěrečná část textu práce bude věnována komparaci její tvorby s dílem ostatních soudobých českých fotografek Dagmar Hochové, Emily Medkové, Evy Fukové či Běly Kolářové, které vyšly a tvořily především v prostředí hlavního města Prahy.
|
|
|
Uprostřed noci. Kamil Bednář a skupina kolem něho v 2. půli 30. a na začátku 40. let 20. století
BRDEK, Zdeněk
Předkládaná disertační práce se soustředí na básníka Kamila Bednáře a skupinu mladých literátů kolem něho mezi lety 1936 ? 1941. Pozornost je věnována jednak Bednářově poezii vzniklé v uvedeném období, jednak jeho aktivitám směřujícím ke konstituci nové básnické generace na přelomu 30. a 40. let 20. století. Prostřednictvím rétorické analýzy a interpretace Bednářovy básnické řeči jsou identifikovány její proměny, dominantní figury a textové strategie; zvláštní akcent je kladen na komparaci básnických diskurzů Bednáře a jeho kolegy Jiřího Ortena. Zkoumáním příspěvků v dobových periodikách a ostatních relevantních materiálech je pak rekonstruována světonázorová orientace skupiny a její vztah k soudobým diskurzivním útvarům. Kromě samotných aktivit skupiny kolem Bednáře jsou zmapovány i další faktory podílející se na vzniku nové literární generace, zejména myšlení a činnost kritika Václava Černého.
|
|
|
Lyrický modus existenciální sebereflexe v poezii 30-40. let 20. století
LENCOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se zabývá zkoumáním lyrického způsobu zobrazování existenciální sebereflexe v poezii 30. {--} 40. let 20. století. Pozornost je nejprve zaměřena na Václava Černého a jeho výklad existenciální filozofie. Dále se předmětem zkoumání stává skupina kolem Kamila Bednáře a její teoretické texty, které zasáhly do diskuze o této skupině, v neposlední řadě je reflektována koncepce {\clqq}nahého člověka``, která se měla stát programem mladých umělců. Pozornost je rovněž soustředěna na teoretické texty Jindřicha Chalupeckého a na poetiku Skupiny 42, která namísto meditativního přístupu přechází k předmětnému vidění světa. V díle Jiřího Ortena, Jana Hanče a Jiřího Koláře je analyzováno, jakým způsobem poezie reflektuje principy existenciální imaginace.
|
|
|
Myšlenky rostlin
ŠOBROVÁ, Lenka
Tato práce, s názvem myšlenky rostlin, sestává ze dvou základních částí, a sice z části teoretické a části praktické. Teoretická část práce je zaměřena především na vysvětlení základních myšlenek a inspirace, které se staly východisky pro praktickou část mé práce. V souvislosti s tématem práce je zde také dokumentován výřez současné výtvarné scény, zabývající se rostlinným a krajinářským detailem. Praktická část práce je tvořena obsahově uceleným monumentálním triptychem, zpracovaným pomocí akrylu na plátně.
|
|
|
Poezie Vratislava Effenbergera
HOMOLKOVÁ, Martina
Diplomová práce se zabývá poezií Vratislava Effenbergera z let 1940 ? 1951, která byla vydána roku 2004 nakladatelstvím Torst pod názvem Básně 1. Toto nakladatelství si klade za cíl vydat celé autorovo rukopisné dílo. Práce v úvodu seznamuje čtenáře s metodologickým vymezením, se sekundární literaturou a svým hlavním cílem práce. Druhá kapitola se věnuje obecným tendencím ve vývoji francouzského i československého surrealismu. Třetí kapitola informuje o Effenbergerových teoretických i uměleckých textech, z nichž mnohé stále čekají na publikování. Čtvrtá kapitola je zaměřena na Effenbergerův postoj k surrealismu a na jeho roli hlavního teoretika. Je zde vysvětlena řada surrealistických pojmů. Náplní páté kapitoly je konečně vlastní interpretace jednotlivých básnických sbírek Vratislava Effenbergera v konfrontaci s interpretacemi Bruna Solaříka, Miloslava Caňka a Františka Dryjeho, pro surrealismus významných osobností. Šestá kapitola nabízí interpretaci formou průřezů do Effenbergerovy poezie na základě témat prostoru a času, subjektivity a objektivity, černého humoru a absurdity a způsobu zobrazování ženy a erotiky. Cílem této diplomové práce je přiblížit osobnost a poezii Vratislava Effenbergera současnému běžnému čtenáři a pomoci mu jí lépe porozumět.
|
|
|
Poezie Milady Součkové
POSLUŠNÁ, Barbora
Anotace Diplomová práce je zaměřena na poezii Milady Součkové z let 1942 ? 1983. Úvodní kapitola je věnována tezím a metodologickému vymezení práce. Dále se práce věnuje terminologickému vymezení pojmu ?avantgarda?. Nejdříve uvádí vybrané slovníkové definice, poté vychází z textu Vladimíra Papouška ? Gravitace avantgard. Ve druhé kapitole se pak práce zabývá konfrontací avantgardních tendencí s uměleckými tendencemi v díle Milady Součkové. Klade si tedy otázku, zda je adekvátní v souvislosti s avantgardou o Součkové hovořit. Na tutéž problematiku pak naráží i v kapitole třetí, věnované manželovi Milady Součkové, Zdenku Rykrovi. Dále se tato kapitola zabývá stručným zachycením Rykrova života a postihnutím podobných obecných tendencí v díle manželů. Kapitola čtvrtá se soustředí na tři odborné práce Milady Součkové, psané v letech 1954 ? 1964. Studie jsou zde stručně charakterizovány a opět částečně konfrontovány s dílem a životem Součkové. Závěrečná kapitola je věnována samotné poezii Milady Součkové. V podkapitolách jsou představeny jednotlivé sbírky, které autorka práce interpretuje, zachycuje obecné tendence díla Součkové a sbírky vzájemně konfrontuje. Odkazuje také ke dvěma básním vydaných v letech 1938 a 1939. Cílem je pak postihnout proměny či naopak opakující se témata, motivy v komplexním básnickém díle Milady Součkové.
|
host ::
RSS.