Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Porovnání orebného a bezorebného zpracování půdy
BARTOŠ, Jiří
Bakalářská práce se zabývá technologiemi zpracování půdy, vliv mající na zhutnění půdy a ekonomickou výnosnost daných způsobů. Také se zaměřuje na opatření proti nežádoucímu zhutnění a jeho následné odstranění. Popisuje základní pracovní operace jako jsou orba a kypření půdy. V bakalářské práci je přiblíženo, na jakém principu funguje orba, základní druhy a rozdělení pluhů, možná výbava pluhů a podle čeho lze orbu dělit. Dále také způsoby orby, na různých typech pozemků, za podmínek. V neposlední řadě jsou zde uvedeny výhody a nevýhody nejběžnějšího zpracování půdy. Dále je zde uvedena technologie kypření, stroje, se kterými lze půdu zpracovávat a jaké výhody a nevýhody technologie zpracování půdy bez orby přináší. Pokus provedený za účelem bakalářské práce, je zaměřen na porovnání orebné a bezorebné technologie zpracování půdy z ekonomického hlediska a v rámci možností ověření vlivu na stav půdy, stav porostu, sklizeň a životní prostředí.
Vliv rozdílného způsobu zpracování půdy na výnosové parametry ozimé řepky olejky
TOMÁŠEK, Václav
Tato práce se zabývá problematikou pěstování řepky olejky (Brassica napus L.) s použitím různých technologií zpracování půdy. Tato práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První část práce zahrnuje literární přehled, který se zabývá základními informacemi o řepce olejce, dále přehledem technologií zpracování půdy a jejich vlivu na výnosové prvky řepky. Hlavní částí práce je vyhodnocení výsledků dvouletého maloparcelkového pokusu z roku 2017/2018 a 2018/2019. Tento pokus byl založen na pozemcích Zemědělské farmy VETO s.r.o., v obci Veselíčko, okresu Písek. Do pokusu byly zařazeny čtyři odrůdy, Mazari CS, Atora, PT234 a PX113. Každá odrůda byla vyseta ve třech variantách zpracování půdy, varianta s orbou, varianta s mělkým zpracováním půdy a varianta s podrýváním. Všechny vyseté varianty byly ve čtyřech opakováních. V pokusu byl sledován vliv zpracování půdy na výnos semen řepky, dále byly sledovány některé výnosové prvky, hmotnost tisíce semen, olejnatost semen, počet rostlin na m2, počet šešulí na rostlinu a tloušťka kořenového krčku. Celkově vyšších výnosů bylo dosaženo v roce 2018, kdy průměrný výnos všech parcel byl 5,63 t/ha. V roce 2019 průměrný výnos všech parcel klesl na 3,80 t/ha. Vliv zpracování půdy na výnos semen byl prokazatelný především v roce 2019, který byl chudší jak na srážky ihned po zasetí, tak na srážky v době tvorby semene. V tomto roce vycházela nejvýnosněji varianta s využitím podrývání. Na závěr lze říci, že podrývání má příznivý vliv na výnos řepky především v sušších letech.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.