|
|
Vliv konstrukce odhrnovaček na odpor pluhu
Opluštil, Adam
V teoretické části je pojednáváno o konstrukcích strojů na zpracování půdy, konkrétně jsou popsány konstrukce pluhů a také jsou popsány konstrukce strojů pro minimalizační zpracování půdy. Praktická část se zabývala zkoumáním dvou typů odhrnovaček pluhu. Prvním typem konstrukce je plná odhrnovačka a druhým typem je pásková odhrnovačka. Obsahem práce bylo mimo jiné zjišťování, který typ konstrukce působí větším odporem na celý pluh. K měření byly použity pluhy od firmy Pöttinger SERVO 45 M PLUS a SERVO 45 M PLUS NOVA. Oba pluhy byly 4 - radličné oboustranné, aby bylo možné výsledky porovnat. Jako zdroj tažné síly byl použit traktor Zetor Forterra 150 HD o výkonu 95 kW (129,2 koní). Terénní měření, které probíhalo od 9. srpna do 11. srpna 2021, se uskutečnilo v katastru obce Sebranice u Skalice nad Svitavou. Pozemek, o velikosti zhruba 10 ha, kde probíhalo měření, se skládal z hnědozemi s obsahem humusu 2,5 %. Dále byly vytyčeny měřící úseky o délce 50 m. Při měření se shromažďovali údaje o: času projetí vytyčeného úseku, tahové síle, spotřebě paliva, utužení půdy, hloubce a záběru pluhu. Spotřeba paliva byla měřena hmotnostními průtokoměry. Abychom změřili měrný odpor pluhu, byla orební soustava tažena druhým traktorem. Tažný traktor značky John Deere 8330 měl výkon 254 kW (330 koní). Spojení těchto dvou traktorů bylo zajištěno lanem s vloženým tenzometrickým snímačem síly Hottinger, jenž byl umístěn v závěsu tažného traktoru. Podmínkou pro vypočítání odporu pluhu bylo zjistit valivý odpor, který se následně odečetl od tahové síly. Výsledky uvádí, že průměrný procentuální rozdíl mezi měrnými odpory pluhů činil téměř 4,7 % s tím, že plná odhrnovačka (68,47 kPa) měla větší měrný odpor než pásková odrhovačka (65,40 kPa). Z toho nám vyplývá, že v těžších půdách je z ekonomického hlediska výhodnější použít pluh s páskovou odhrnovačkou, u které je menší odpor.
|
|
|
Porovnání utužení půdy na zemědělském pozemku v závislosti na použité technologii jejího zpracování
MACH, Václav
Diplomová práce řeší problematiku degradace půdy zhutněním, a jaký vliv na pedokompakci má odlišný způsob kultivace. Blíže popisuje problém zhutněných půd, vznik této degradace, jaké má následky a zda je možné zhutnění předcházet či jej následně odstranit. Zabývá se též popisem měřicího přístroje, díky němuž lze zjistit hodnoty penetrometrického odporu půdy a její vlhkosti. Blíže popsány jsou také jednotlivé pracovní operace, které na pozemku proběhly. Podrobněji je rozebráno především zpracování půdy, jelikož právě systém kultivace může zhutnění velmi ovlivnit. Uvedeny jsou nejčastější využívané systémy zpracování půdy s jejich výhodami a nevýhodami. Experiment v rámci diplomové práce je zaměřen na ovlivnění zhutnění půdy rozdílnou technologií jejího zpracování. Polní pokus proběhl na pokusném pozemku, který byl rozdělen z hlediska zpracování půdy do dvou částí. Na jedné z částí se během tří let prováděla orba a na druhé byla orba nahrazena kypřením. Po nashromáždění potřebných dat proběhlo jejich vyhodnocení. Pro lepší interpretaci jsou hodnoty penetrometrického odporu a vlhkosti půdy shrnuty v tabulkách a vykresleny v grafech.
|
|
|
Měření a vyhodnocení exploatačních a kvalitativních ukazatelů orby na konkrétním pozemku
EIBL, Jiří
Tato práce se zabývá historií výroby pluhů, popisem a použitím pluhu pro základní klasické zpracování půdy. Mechanické zpracování půdy, které půdu nakypřuje, rozdrobuje, obrací i mísí zaorávané materiály se zeminou, nazýváme orbou. Podmítka a orba, která je cílem této práce, se prováděla na určeném pozemku závěsným pluhem (přední část UPS, pětiradličná a dvouradličná vložka) a pluhem neseným (pětiradličným, dvouradličným). Porovnávaly se momentální exploatační a kvalitativní ukazatelé při práci pluhu v porovnatelných podmínkách.
|
|
|
Sukcese vegetace na úhorech v Národním parku Podyjí - maloplošný management opuštěných ploch
Entová, Martina ; Fabšičová, Martina (vedoucí práce) ; Karlík, Petr (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo popsat sukcesní vývoj několika opuštěných polí, která byla opětovně zorána, a posoudit orbu jako možný management pro vytvoření a udržení druhově bohatých společenstev úhorů. Předmětem studia byla aktuální vegetace, její vývoj v čase a půdní semenná banka. Na pěti opuštěných polích v jihovýchodní části Národního parku Podyjí byla provedena pokusná orba travního porostu a založeny tři pásy s různými typy zásahů: A) pás oraný každý rok, B) pás zoraný jednou na začátku pokusu, C) kontrolní louka ponechaná bez zásahu. V letech 2009-2012 byl hodnocen vývoj vegetace pomocí série snímků trvalých ploch. Složení semenné banky bylo zjištěno pomocí kultivační metody a následného promývání vzorků půdy. K popisu vegetace a semenné banky byly použity indexy podobnosti, Longevity index (LI) a koncept RCS strategií. Vegetaci opakovaně oraných ploch (A) tvořily převážně jednoleté plevelné a ruderální druhy typické R-strategií a vysokým LI, vegetaci louky (C) převážně traviny a vytrvalé byliny typické C-strategií a nižším LI. Vegetace víceletých úhorů (B) se nejdříve podobala jednoletým úhorům (A), ale během 4 let se vývoj posunul blíže k luční vegetaci (C). V průběhu sukcese se prokazatelně snížily hodnoty LI a význam R-strategie a narostl význam S-strategie. Semenná banka...
|
|
|
Sukcese vegetace na úhorech v Národním parku Podyjí - maloplošný management opuštěných ploch
Entová, Martina ; Fabšičová, Martina (vedoucí práce) ; Karlík, Petr (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo popsat sukcesní vývoj několika opuštěných polí, která byla opětovně zorána, a posoudit orbu jako možný management pro vytvoření a udržení druhově bohatých společenstev úhorů. Předmětem studia byla aktuální vegetace, její vývoj v čase a půdní semenná banka. Na pěti opuštěných polích v jihovýchodní části Národního parku Podyjí byla provedena pokusná orba travního porostu a založeny tři pásy s různými typy zásahů: A) pás oraný každý rok, B) pás zoraný jednou na začátku pokusu, C) kontrolní louka ponechaná bez zásahu. V letech 2009-2012 byl hodnocen vývoj vegetace pomocí série snímků trvalých ploch. Složení semenné banky bylo zjištěno pomocí kultivační metody a následného promývání vzorků půdy. K popisu vegetace a semenné banky byly použity indexy podobnosti, Longevity index (LI) a koncept RCS strategií. Vegetaci opakovaně oraných ploch (A) tvořily převážně jednoleté plevelné a ruderální druhy typické R-strategií a vysokým LI, vegetaci louky (C) převážně traviny a vytrvalé byliny typické C-strategií a nižším LI. Vegetace víceletých úhorů (B) se nejdříve podobala jednoletým úhorům (A), ale během 4 let se vývoj posunul blíže k luční vegetaci (C). V průběhu sukcese se prokazatelně snížily hodnoty LI a význam R-strategie a narostl význam S-strategie. Semenná banka...
|
host ::
RSS.