|
|
Diverzita vegetace polních plevelů severního Letovicka
Jurka, Pavel
V bakalářské práci jsem se zaměřil na srovnání plevelové vegetace v porostech ozimé pšenice a ozimé řepky v oblasti severovýchodně od Letovic. V první části práce se zabývám historií zemědělství na Moravě a celkovou charakteristikou území, na kterém se pozemky nacházejí. Dále charakteristikou sledovaných plodin. Na konci této části charakterizuji dělení plevelů i způsoby jejich regulace, ať už nepřímými nebo přímými. Ve druhé části popisuji výsledky svého pozorování. V grafech ukazuji průměrný výskyt jednotlivých druhů, které se na daných pozemcích vyskytovaly, a porovnávám jejich výskyt v pšenici ozimé a řepce ozimé. Nejčastější plevele, které se vyskytovaly pšenici ozimé i řepce ozimé byly, rozrazil břečťanolistý, rozrazil perský, violka rolní a hluchavka nachová.
|
|
|
Vliv odlišné intenzity regulace plevelů na zaplevelení a druhovou diverzitu
Řezníček, David
Bakalářská práce se zabývá studiem plevelové vegetace v několika plodinách (cibule, mrkev, mák, krmná řepa, brambory) na pozemku s mechanickou regulací plevelů (ekologický typ zemědělství, bez používání biocidů). Kromě sledování rozdílů zaplevelení (druhové složení a pokryvnosti) mezi plodinami, byly ve smíšené kultuře cibule a mrkve založeny a během roku monitorovány experimentální plochy s různou intenzitou mechanické regulace plevelů. Pokus byl prováděn v roce 2016 v katastrálním území obce Žlutava (devět kilometrů západně od města Zlín). Zjištěn byl interval regulace, při kterém určité druhy plevelů přežívají, nebo ustupují. Potvrzena byla velmi nízká konkurenční schopnost u cibule a poměrně vysoká u mrkve. Výsledky mohou využít samozásobitelé a zemědělci hospodařící v ekologickém režimu.
|
|
|
Diverzita vegetace polních plevelů severovýchodního Znojemska
Stuchlíková, Irena
V bakalářské práci jsem se zaměřila na srovnání plevelové vegetace v porostech ozimé pšenice a brambor v oblasti severovýchodního Znojemska. V první části práce se zabývám historií zemědělství na území České republiky a celkovou charakteristikou území, na kterém se pozemky nacházejí. Dále plevely s pravděpodobným výskytem ve sledovaných plodinách i způsoby jejich regulace, ať už nepřímými nebo přímými. Na konci této části charakterizuji plodiny, ve kterých jsem plevele pozorovala. Ve druhé části popisuji výsledky svého pozorování. V grafech ukazuji jednotlivé druhy, které se na daných pozemcích vyskytovaly a porovnávám jejich výskyt v jednotlivých časových obdobích a srovnávám i obě jednotlivé plodiny. Pomocí ordinačního diagramu ukazuji, které plevele se vyskytovaly na pozemcích nejčastěji dohromady a prezentuji rozdíly mezi druhy v pšenici a v bramborách a také v jednotlivých obdobích roku.
|
host ::
RSS.