Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Zhodnocení vývoje chovu ovcí na vybraných farmách v regionu Valašsko
Matysková, Michaela
Cílem této práce bylo zhodnotit situaci v chovu ovcí v regionu Moravské Valašsko na východní Moravě. V literárním přehledu je popsána charakteristika chovu ovcí v České republice, definice regionu Moravské Valašsko, nejběžnější plemena ovcí, nejvýznamnější nemoci ovcí a nejvýznamnější predátoři ovcí na Valašsku. V práci jsou popsány nejčastější důvody klesajícího počtu ovcí v regionu. Značná část práce je věnována problematice predátorů ovcí, zejména vlkům. V praktické části byl vypracován dotazník určený chovatelům ovcí ve Valašském regionu. Chovatelé ovcí odpovídali na dotazy týkající se mnoha aspektů chovu. Na závěr byly vypracovány návrhy, jak situaci v chovu ovcí zlepšit.
Populační analýza plemen přežvýkavců zahrnutých do genetických zdrojů v České republice
Benešová, Jaroslava ; Vostrý, Luboš (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Genetická variabilita vyjadřuje míru rozmanitosti populace plemen hospodářských zvířat a vzhledem ke šlechtitelským cílům může značně klesat. V důsledku snížení genetické variability populace dochází k nepříznivým vlivům či k úplnému zániku plemene. Nepříznivé vlivy se projevují především na fitness zvířat a jejich užitkových vlastnostech. Při dostatečné velikosti populace a při panmiktickém páření jsou tyto vlivy minimální, avšak v populacích, kde dochází k redukci počtu jedinců, jsou tyto vlivy zásadní. V souvislosti s inbreedingem se negativně působící vlivy nazývají inbrední deprese. Míru inbreedingu v populacích je nutné sledovat a na základě toho vytvářet připařovací plány tak, aby byl dosahován co největší genetický zisk při zachování genetické variability, jenž nebude mít negativní vliv na fitness a užitkové vlastnosti. Populační analýza byla zpracována na základě dat z plemenných knih v letech 1985 až 2013. Data obsahovala rodokmen šumavské ovce, která je zařazena mezi genetické zdroje v České republice. Pomocí programu SAS 9.3 ( Statistical Analysis Software ) byla stanovena hodnota koeficientu inbreedingu pro každého jedince a průměrná hodnota celé populace. Dalšími vyhodnocenými parametry bylo vyhodnocení trendu koeficientu inbreedingu ve sledovaném období a efektivní velikost populace a generační interval pro čtyři cesty přenosu genů a dvě cesty přenosu genů. Trend vývoje koeficientu inbreedingu (Fx) byl vyhodnocen jako kolísavě stoupající s průměrnou hodnotou kolem 0,6%. Průměrný generační interval (L) pro čtyři cesty přenosu genů byl vypočítán 3,83 let a pro dvě cesty přenosu genů 3,55 let. Hodnota generačního intervalu se ve sledovaném období zkracuje, čímž dochází k intenzifikaci genetického zisku. Efektivní velikost populace (Ne) byla odhadnuta dvěma způsoby. Celková efektivní velikost populace (Ne) zohledňující příbuzenské vztahy byla odhadnuta na počet 85 jedinců a efektivní velikost populace zahrnující pouze samce a samice byla odhadnuta na 3070 jedinců. Na základě provedené analýzy koeficientu inbreedingu, generačního intervalu a efektivní velikosti populace je možné šumavskou ovci řadit k plemenům s nízkým stupněm koeficientu inbreedingu a průměrným generačním intervalem. Na základě hodnoty efektivní velikosti populace 85 jedinců může být plemeno šumavské ovce označováno za ohrožené.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.