|
|
Contermporary Dutch drama
Zbuzková, Andrea ; Krol, Ellen Jacoba (vedoucí práce) ; Sedláčková, Lucie (oponent)
Ve své diplomové práci se snažím přiblížit specifika současného nizozemského dramatu. Na základě teoretických děl Hanse-Thiese Lehmanna, Huga Bremse a Anjy Krans popisuji v první části své práce vývoj dramatu v Nizozemsku od roku 1969 až do přelomu tisíciletí, věnuji se stěžejním událostem, tendencím a charakteristice následujících období. Zabývám se termínem "postdramatické divadlo" a snažím se ho charakterizovat. Ve vývoji nizozemského divadla sleduji pak především proměnu spolupráce mezi dramatiky a divadelními skupinami a tematiku soudobých dramat. V druhé, praktické části své práce se pak na několika dílech čtyř vybraných nizozemských dramatiků (Esther Gerritsen, Rob de Graaf, Maria Goos, Gerardjan Rijnders) snažím zjistit, zda jsou v jejich případě myšlenky výše uvedených divadelních vědců a teoretiků platné (a pokud, tak do jaké míry). Stručně načrtnu obsah děl a vypíchnu jejich nejzásadnější tematiku. Při svých závěrech využívám informace získané z četby teoretických děl, novinových článků, recenzí, rozhovorů s umělci a konečně i z jejich dramat. V závěru své práce pak shrnuji poznatky získané na základě četby a analýzy v praktické části. Popisuji pozici nizozemských dramatiků na přelomu tisíciletí a vysvětluji, v jakém ohledu lze, a v jakém nikoli, tyto autory nazývat postdramatickými.
|
|
|
Contermporary Dutch drama
Zbuzková, Andrea ; Krol, Ellen Jacoba (vedoucí práce) ; Sedláčková, Lucie (oponent)
Ve své diplomové práci se snažím přiblížit specifika současného nizozemského dramatu. Na základě teoretických děl Hanse-Thiese Lehmanna, Huga Bremse a Anjy Krans popisuji v první části své práce vývoj dramatu v Nizozemsku od roku 1969 až do přelomu tisíciletí, věnuji se stěžejním událostem, tendencím a charakteristice následujících období. Zabývám se termínem "postdramatické divadlo" a snažím se ho charakterizovat. Ve vývoji nizozemského divadla sleduji pak především proměnu spolupráce mezi dramatiky a divadelními skupinami a tematiku soudobých dramat. V druhé, praktické části své práce se pak na několika dílech čtyř vybraných nizozemských dramatiků (Esther Gerritsen, Rob de Graaf, Maria Goos, Gerardjan Rijnders) snažím zjistit, zda jsou v jejich případě myšlenky výše uvedených divadelních vědců a teoretiků platné (a pokud, tak do jaké míry). Stručně načrtnu obsah děl a vypíchnu jejich nejzásadnější tematiku. Při svých závěrech využívám informace získané z četby teoretických děl, novinových článků, recenzí, rozhovorů s umělci a konečně i z jejich dramat. V závěru své práce pak shrnuji poznatky získané na základě četby a analýzy v praktické části. Popisuji pozici nizozemských dramatiků na přelomu tisíciletí a vysvětluji, v jakém ohledu lze, a v jakém nikoli, tyto autory nazývat postdramatickými.
|
host ::
RSS.