|
|
Nestátní neziskové organizace v rámci IZS Středočeského kraje
ČAPEK, Martin
Cílem této práce je zmapování nestátních neziskových organizací (dále jen NNO) v rámci integrovaného záchranného systému (dále jen IZS) Středočeského kraje. Jaká je definice NNO a co je to dobrovolnictví. Práce řeší, jaké jsou právní formy NNO, analýza jejich stavu, způsobu jejich zapojování a nasazení při řešení mimořádných událostí (dále jen MU). Dále pak aktuálnost jejich smluvního vztahu a schopnost jeho plnění. Zda jsou schopni nasadit deklarované síly a prostředky. V práci jsou taktéž řešeny podrobné právní formy smluvních vztahů subjektů. Zdali se jedná o plánovanou pomoc na vyžádání dle zákona o IZS, zde je subjekt ostatní složkou IZS či jen dohody o spolupráci a z toho vyplívající práva a povinnosti subjektů. Při řešení problematiky byly použity smlouvy a dohody se subjekty uzavřených se základními složkami IZS. Došlo k ověřování platnosti dohod a oslovením subjektů, byla zjišťována dostupnost a schopnost plnění předmětu dohod. Aktuálnost deklarovaných sil a prostředků. Dále bylo realizováno vyhledávání nových vhodných subjektů pomocí sítě internet, dotazováním u již začleněných subjektů, u základních složek IZS a pomocí rešerše ve zprávách o zásahu v systému statistik událostí IZS. V neposlední řadě byla využita osobní zkušenost autora a kontakty v oboru. Nestátní nezisková organizace je organizace nezřizovaná státem a na státu nezávislá, která je určena k obecně prospěšné činnosti nebo k neziskové činnosti pro soukromý nebo veřejný prospěch. Nejčastěji užívanou právní formou jsou spolky, nadace nebo nadační fondy, církve nebo náboženské společnosti a dnes již nezřizované obecně prospěšné společnosti. Jejich činnost a podíl na fungování IZS není zanedbatelný. Provedeným výzkumem na právních odděleních bylo zjištěno, že dvě základní složky IZS, a to Policie České republiky (dále jen PČR) a Zdravotnická záchranná služba (dále jen ZZS) kraje nemají uzavřeny žádné dohody s NNO. Tyto složky řeší veškerou problematiku externí pomocí u zásahu prostřednictvím velitele zásahu, respektive Hasičského záchranného sboru (dále jen HZS) Kraje a jeho Krajského operačního a informačního střediska (dále jen KOPIS). U některých subjektů bylo zjištěno, že nejsou prakticky vůbec využívány. Zkoumané subjekty měli dohody platné a byly dle předmětu dohody ji připraveny plnit v uvedeném rozsahu. Místní skupina Vodní záchranné služby Českého červeného kříže (dále jen VZS ČCK) Kladno II, Klub vojenské historie Sanites Car Beroun, Help in Danger nebo Záchranný sbor ČR nejsou příliš nebo vůbec využívány. Pátráním bylo vyhledáno několik potencionálních nových subjektů. Bohužel většina z nich nesplňovala ani ty základní předpoklady pro uzavření dohody s IZS. Jedná se především o vhodnou náplň činnosti, pohotovost k výjezdu 24/7 nebo dostupnost a další garance. Jediným vhodným kandidátem, který po výzkumu zbyl, je Asociace dobrovolných záchranářů ČR, o. s. z Dobřichovic. Ta splnila všechny předpoklady pro správné a účelné fungování v IZS a bude přizvána k dalšímu jednání. Na základě zjištěných údajů má IZS Středočeského kraje kvalitně podchyceny fungující NNO. Tento stav je pravidelně ověřován a dohody jsou aktualizovány. Některé subjekty nemají prakticky žádné využití a nejsou povolávány. Zde je otázka důvodnosti trvání smluv a tedy možnost jejich případného vypovězení. Při výzkumu bylo zjištěno, že další potenciál krom jednoho subjektu se v kraji nenachází. Z pohledu strany IZS, ať již HZS kraje či jiných složek, není ani vznesen žádný požadavek na doplnění subjektů. Všechny oblasti pro řešení MU jsou pokryty a dostatečně zabezpečeny. A to jak v poplachovém plánu kraje, tak i v havarijním plánu kraje.
|
|
|
Nasazení dobrovolníků při řešení mimořádných událostí v Jihomoravském kraji
VALOUŠKOVÁ, Aneta
Tématem mé diplomové práce je Nasazení dobrovolníků při řešení mimořádných událostí v Jihomoravském kraji. Ve své diplomové práci se věnuji problematice nasazení dobrovolníků při řešení mimořádných událostí v Jihomoravském kraji. Domnívám se, že využití potenciálu dobrovolníků je jednou z možností, jak získat síly, které lze využít při odstraňování následků, posttraumatickou péči zasaženým osobám a další činnosti při řešení mimořádných událostí, a to vše paralelně se zásahem profesionálních týmů složek integrovaného záchranného systému. Potřeby obyvatel při mimořádných událostech jsou značně diferencované a nasazení dobrovolníků tedy doplňuje nasazené síly a prostředky složky integrovaného záchranného systému. V současné době není v ČR dostatečný právní rámec, který by upravoval nasazení dobrovolníků při řešení mimořádných událostí. V Jihomoravském kraji jsou nestátní neziskové organizace sdruženy v Panelu JMK, který vytváří koordinační platformu a umožňuje Jihomoravskému kraji efektivnější nasazení nestátních neziskových organizací. Dobrovolníci organizovaní v Panelu JMK jsou využíváni při řešení mimořádných událostí a cvičeních pořádaných na úrovni kraje, obce s rozšířenou působností a složek integrovaného záchranného systému.
|
host ::
RSS.