|
|
Houby ovocných dřevin se zvláštním zřetelem k rodu Neofabraea
Pešicová, Kamila ; Novotný, David (vedoucí práce) ; Krátká, Jiřina (oponent)
Tato práce je literární rešerše týkající se hub žijících v asociaci s ovocnými dřevinami se zvláštním zřetelem k rodu Neofabraea. Je zaměřena zejména na endofytické houby všech ovocných dřevin mírného pásu a dále na fytopatogenní houby jádrovin. Rod Neofabraea je významný fytopatogenní rod, jehož zástupci napadají především jabloň a hrušeň a způsobují onemocnění kůry (antraknózu a rakovinu kůry) a kruhovou hnědou hnilobu plodů. Jejich identifikace a detekce je při použití klasických mykologických a mikrobiologických metod obtížná, neboť tyto druhy v in vitro podmínkách většinou nesporulují. Proto se používají moderní, imunochemické nebo molekulárně-genetické metody.
|
|
|
Houby energeticky významných rostlin
Janďourková, Hana ; Novotný, David (vedoucí práce) ; Marková, Jaroslava (oponent)
Tato práce je literární rešerší o houbách energeticky významných rostlin. Uvedeny jsou nejdůležitější fytopatogenní a endofytické houby energetických rostlin, se zvláštním zřetelem k rodu Fusarium. Energetické rostliny jsou rostliny pěstované pro fytoenergetiku. Druhy vhodné pro tento účel byly vybrány zejména pro vysoké výnosy biomasy při co nejnižší vložené práci. Jedná se o rozmanité druhy rostlin od trav až po dřeviny. Mykobiota energeticky významných rostlin je stále ještě málo prozkoumána ve srovnání s tradičně pěstovanými zemědělskými plodinami. Více je známo o fytopatogenních houbách než o endofytech energetických rostlin. Ve své diplomové práci se budu věnovat studiu endofytické mykobioty ozdobnice čínské, šťovíku krmného a čiroku, proto byla excerpce mykobioty těchto rostlin provedena do větší hloubky. Anamorfní rod Fusarium je jeden z nejvýznamějších rodů fytopatogenních a endofytických hub bylin. Z tohoto důvodu je mu věnován větší prostor. Klíčová slova: fytopatogenní houby, endofyty, energetické rostliny, fytoenergetika, Fusarium
|
|
|
Houby ovocných dřevin se zvláštním zřetelem k rodu Neofabraea
Pešicová, Kamila ; Krátká, Jiřina (oponent) ; Novotný, David (vedoucí práce)
Tato práce je literární rešerše týkající se hub žijících v asociaci s ovocnými dřevinami se zvláštním zřetelem k rodu Neofabraea. Je zaměřena zejména na endofytické houby všech ovocných dřevin mírného pásu a dále na fytopatogenní houby jádrovin. Rod Neofabraea je významný fytopatogenní rod, jehož zástupci napadají především jabloň a hrušeň a způsobují onemocnění kůry (antraknózu a rakovinu kůry) a kruhovou hnědou hnilobu plodů. Jejich identifikace a detekce je při použití klasických mykologických a mikrobiologických metod obtížná, neboť tyto druhy v in vitro podmínkách většinou nesporulují. Proto se používají moderní, imunochemické nebo molekulárně-genetické metody.
|
|
|
Monitoring přirozeného výskytu mykoparazitických a antagonistických hub v půdách na území regionu jižní Čechy
BÍLKOVÁ, Jana
Diplomová práce byla zaměřena na monitoring přirozeného výskytu mykoparazitických hub v půdách na vybraných pozemcích s konvenčním a ekologickým systémem hospodaření regionu jižních Čech. K izolaci mykoparazitických hub byly použity čtyři izolační techniky.Pomocí všech metody byly odizolovány převážně druhy hub rodu Trichoderma, dále druh Trichoderma virens, Clonostachys rosea f. catenulata a Lecanicillium muscarium. V žádném půdním vzorku nebyla detekována houba Coniothyrium minitans.Na základě testů byl hodnocen radiální růst kmenů, jejich produkční vlastnosti a zejména pak byla hodnocena účinnost jednotlivých kmenů na vybraných fytopatogenních druzích hub (S. sclerotiorum, Rhizoctonia solani, Botrytis cinerea a Fusarium solani).
|
|
|
Indukce supresivity půdy pomocí introdukce mykoparazitických hub proti významným původcům onemocnění rostlin
STREJČKOVÁ, Monika
Diplomová práce je založena na využití mykoparazitických hub Trichoderma virens, Clonostachys rosea f. catenulata v biologické ochraně rostlin proti významným fytopatogenním houbám Sclerotinia sclerotiorum, Rhizoctonia solani, Botrytis cinerea a Fusarium solani v duálních testech. V pokusech byly testovány kmeny T. virens a C. rosea f. catenulata izolované z půd v ČR. Jako referenční sloužil kmen GL 21 houby T. virens reizolovaný z komerčně dostupného biopreparátu SoilGard a kmen C. rosea f. catenulata reizolovaný z biopreparátu Prestop Mix. Hodnotily se biologické a produkční vlastnosti těchto kmenů. Všechny kmeny jsou schopny kolonizovat substrát a potlačovat růst a vývoj patogenů. Pro moření osiva odrůdy Scirocco byl použit kmen GL 21 houby T. virens v kombinaci s přípravky guaranová guma a karboxymethylcelulóza, které sloužily jako nosič pro uchycení spor. Po 3 dnech se hodnotil účinek houby T. virens na energii klíčení, tvorbu a počet kořenů u obilek. Po 7 dnech se hodnotil zdravotní stav. Houba T. virens má pozitivní vliv na klíčení obilek a zdravotní stav u obilek. Během vegetace se hodnotil vliv moření houbou T. virens na růst a vývoj pšenice jarní. Hodnotily se parametry jako je počet rostlin na m2, počet odnoží, zdravotní stav, výška rostlin, počet zrn v klasu a HTZ. Během vegetace T. virens pozitivně ovlivňuje výšku rostlin.
|
|
| |
host ::
RSS.