|
|
Biotopy vázané na migrační koridor údolí Tiché Orlice
Rejzek, Tomáš ; Kovář, Pavel (vedoucí práce) ; Černý, Tomáš (oponent)
Mezi nejzávažnější vývojové změny vegetačního krytu bezesporu náleží expanze a invaze rostlin. Ikdyž jejich iniciátorem je sám člověk, probíhají nadále spontánně a nezadržitelně. Tato práce se zaměřuje na sudium průběhu těchto jevů podél řeky Tiché Orlice. Snaží se postihnout současný nebo budoucí dopad na domácí biotu a míru jejího ovlivnění. Zkoumá vliv dvou hlavních migračních cest exotických druhů - železničního koridoru a řeky. Na vzájemných interakcích vybraných ekologických skupin druhů /druhy expanzivní, neofyty, efemeroidy/ prezentuje možné kvalitativní a kvantitativní změny rostlinné složky přirozených biocenóz. Diplomová práce je zároveň podrobnou vegetační studií vytyčeného úseku řeky. Upozorňuje na fytocenózy zvláště významné svým plošným rozsahem nebo vzácností výskytu. Klasifikaci rostlinných společenstev provádí na podkladě nového národního přehledu vegetace. Ověřuje tím možnost jeho využití k podrobné interpretaci vegetační skladby na úrovni menšího výseku krajiny. klíčová slova: řeka, Tichá Orlice, vegetace, říční niva, říční krajina, invaze, expanze, neofyty, mokřady, aluviální louky, psárkové louky, olšiny, krajinná ekologie, klasifikace vegetace, botanika, fytocenologie, syntaxon
|
|
|
Vliv zbudování golfového hřiště na životní prostředí studie EIA Česká Krumlov
HÁVOVÁ, Nikol
Tématem této diplomové práce byl vliv zbudování golfového hřiště na životní prostředí studie EIA Český Krumlov. Na lokalitě Kvítkův Dvůr v Českém Krumlově bylo navrhnuto vybudovat 18ti jamkové golfové hřiště. Zbudování golfového hřiště v této oblasti může významně narušit historický krajinný ráz. V dané lokalitě byl proveden biologický průzkum. Průzkum prokázal, že se zde nevyskytují vzácné či ohrožené rostlinné a živočišné druhy, tudíž by realizace byla možná. Kvítkův Dvůr je ovšem významnou kulturní památkou, která spadá i do ochranného pásma městské památkové rezervace.
|
|
|
Vliv land use na kvalitu rašeliny a složení vegetačního krytu na příkladu Borkovických bla
LEŠTINOVÁ, Iveta
Borkovická blata představují největší rašeliniště v Třeboňské pánvi. Dříve zde probíhala těžba rašeliny až do roku 1979. Nejzachovalejší část Blat byla poté v roce 1980 vyhlášena za chráněné území a vznikla zde přírodní rezervace Borkovická blata. Těžba ovlivnila nejen samotná Blata, ale i jejich přilehlé okolí a využívání krajiny. Práce pojednává o způsobu hospodaření na okolních plochách, a jak to může ovlivňovat kvalitu rašeliny a její vegetační kryt v přírodní rezervaci Borkovických blat. Práce v terénu měla dvě části: 1. odběr rašeliny a její chemické rozbory (prováděny v roce 20102011); 2. fytocenologické snímky s vypracováním land use okolních ploch (terénní práce byly prováděny od července do konce října roku 2014). Na Blatech byla vybrána čtyři místa o velikosti 5 x 5 m, na kterých se prováděly odběry a průzkum. Vybraná místa vykazovala již na první pohled značné odlišnosti podle způsobu dřívějšího využívání.
|
|
| |
|
|
Sledování dynamiky obnovy lesa v oblasti postižené kůrovcem v NP Šumava
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Katedra pěstování lesů, Praha ; Podrázský, Vilém
Cílem projektu je zhodnocení spontánních procesů v oblasti lesa postiženého kůrovcem na území NP Šumava. V souboru trvalých výzkumných ploch je hodnocen vývoj půd, fytocenóz a lesních porostů na lokalitách s různou spontánní dynamikou a s různým managementem. V roce 2004 bylo provedeno průběžné hodnocení dynamiky přirozeného zmlazení na výzkumných plochách (VP), fytocenologické periodické snímkování na VP na LS Modrava a Plechý, průběžné vyhodnocení hydrické funkce lesa na třech sledovaných povodích. Zpráva popisuje množství a strukturu mrtvého dřeva a jeho význam pro obnovu lesa ve smrkovém horském lese v oblasti rezervace Trojmezní, strukturu a dynamiku horského smrkového lesa ve výškovém transektu na lokalitě Plechý, dynamiku rozpadu horského smrkového lesa ve výškovém transektu na lokalitě Velká Mokrůvka v bezzásahovém pásmu NP Šumava, zdravotní stav porostů, vyhodnocení spontánní obnovy porostů v letech 1998-2004, hydrickou funkci lesa, mykologický průzkum, stav lesních fytocenóz, stav lesních půd. Zpráva je doplněna přehledem publikací vzniklých v rámci řešení projektu, finančním vyúčtováním a tabulkovými výsledky fytocenologického výzkumu.
|
|
|
Sledování dynamiky obnovy lesa v oblasti postižené kůrovcem v NP Šumava
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Katedra pěstování lesů, Praha ; Podrázský, Vilém
Závěrečná zpráva shrnuje výsledky řešení výzkumného úkolu za celou dobu řešení. Řešení probíhalo v síti trvalých výzkumných ploch (TVP) na území NP Šumava, zakládaných od r. 1997 a v dané době nepokrytých jinými projekty. Umožňují vyhodnocení stavu a vývoje přirozeného zmlazení na TVP, vývoj stavu půd, fytocenóz a stav stromové složky lesních porostů. Základními cíli bylo zhodnocení spontánních procesů, vyhodnocení vlivu probíhajících managementových opatření a formulování závěrů, analýza dynamiky ekosystémů bude prováděna podle determinujících složek a procesů a analýza vlivu antropických zásahů. Dalším cílem bylo popsat ekologická a environmentální rizika různých přístupů k managementu daných území, týkající se zejména půdotvorné, půdoochranné a hydrické funkce lesních ekosystémů v předmětné oblasti. Praktickým cílem byla formulace doporučení pro další management studovaných lesních porostů/ekosystémů, zejména diferenciace území z hlediska bezzásahovosti/cílených vlivů. V rámci řešení projektu byl vydán sborník Sledování dynamiky obnovy lesa v oblasti postižené kůrovcem v NP Šumava. Praha 25.10.2005. P. Neuhoferová (ed.). Kostelec n. Č.l. a Praha, který je uložen v knihovně MŽP pod signaturou SK 623.
|
|
|
Monitoring dynamiky vývoje v přirozených lesích ponechaných samovolnému vývoji‚ zpracování metodiky výběru území se společenstvy určenými k ponechání působení převážně přírodních sil‚ návrh metod a postupů péče o tato území
Správa ochrany přírody, Praha ; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Tesař, Vladimír ; Vrška, Tomáš ; Adam, Dušan ; Janík, David ; Hort, Libor
Základním cílem projektu je provést opakovaná podrobná šetření dendrometrická, fytocenologická, pedologická a strukturní v síti přirozených lesů v ČR ponechaných samovolnému vývoji. Na základě těchto šetření pak provést podrobné analýzy změn ve dřevinném i bylinném patře těchto lesů, v půdních poměrech i ve struktuře a textuře porostu. Mimo síť přirozených lesů s podrobným výzkumem dynamiky vývoje založit monitorovací síť v lesích ponechávaných samovolnému vývoji vycházející z jednotné metodiky sběru a zpracování dat. Cílem monitoringu je získat základní údaje pro charakteristiky lesních ekosystémů, které budou sloužit k zachycení vývojových změn v časové řadě. Zároveň je cílem projektu komplexní uchopení a vysvětlení teorie obnovního managementu lesních ekosystémů a její definování pro podmínky ČR.
|
host ::
RSS.