|
|
Fyziologická a patofyziologická role GCPII v organismu
Sedlák, František ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Klener, Pavel (oponent) ; Smetana, Karel (oponent)
Glutamátkarboxypeptidasa II (GCPII) je metaloproteáza zodpovědná za štěpení neurotransmiteru N-acetyl-aspartyl-glutamátu v centrálním nervovém systému na N-acetyl-aspartát a glutamát. Současně v lidském tenkém střevě napomáhá vstřebávání folátů pomocí odštěpování γ-vázaných glutamátů z folyl-poly-γ-glutamátu. GCPII je u člověka exprimována i v řadě dalších orgánů (např. ledviny a prostata) a nádorech, kde však její fyziologická funkce není známa. Při komplexním studiu role tohoto enzymu v savčím organismu jsme nejprve charakterizovali komerčně dostupné monoklonální protilátky proti GCPII. Dále jsme vyvinuli jejich plně syntetickou náhradu založenou na hydrofilním polymeru s navázanými GCPII inhibitory. Poté jsme zhodnotili vhodnost užití myšího biomodelu pro studium funkce GCPII in vivo, kdy jsme zachytili rozdíl v expresním profilu GCPII v myši a člověku. U myši ani v prostatě, ani v tenkém střevě jsme GCPII nepozorovali. Pro zhodnocení fyziologické a patofyziologické funkce enzymu jsme analyzovali myší GCPII-deficientní model. Kromě pozorování zvětšených semenných váčků u starších samců jsme nezjistili žádný další zjevný fenotyp. Obdobně jsme vyvrátili i schopnost GCPII štěpit amyloidní peptidy (Aβ1-40 a Aβ1-42). Ukazuje se tak, že chybějící aktivita GCPII v organismu nemá žádné evidentní...
|
|
|
Fyzikální vyšetření sestrou v ordinaci praktického lékaře pro dospělé.
MANČUŠKOVÁ, Zdenka
Bakalářská práce se zabývá fyzikálním vyšetřením, měřením fyziologických funkcí a zaznamenáváním EKG sestrou v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část práce je zaměřená na vysvětlení pojmů a popis provedení fyzikálního vyšetření, měření fyziologických funkcí a na zaznamenávání EKG. Fyzikální vyšetření se provádí smysly. K vyšetřovacím metodám patří pohled (inspekce), poslech (auskultace), pohmat (palpace), poklep (perkuse), vyšetření per rektum a vyšetření pomocí čichu. Do fyziologických neboli vitálních funkcí se řadí tělesná teplota, dech, puls a krevní tlak. Elektrokardiogram znázorňuje srdeční aktivitu v podobě křivky, kterou zaznamenává přístroj elektrokardiograf. Výkony prováděné všeobecnou sestrou v ordinaci praktického lékaře se můžou rozdělit na čtyři okruhy. Preventivní, diagnostický, léčebný a administrativní okruh. Sestra poskytuje pacientům zdravotně výchovný materiál, odebírá od pacientů biologický materiál, měří klientovo fyziologické funkce, aplikuje injekce, převazuje rány, rozesílá pozvánky na preventivní prohlídky, objednává zdravotnický materiál, atd. Druhá část práce obsahuje výzkumné šetření. Empirické šetření bylo uskutečněno kvalitativní metodou formou polostrukturovaného rozhovoru a přímého zjevného zúčastněného pozorování. Rozhovor byl proveden s osmi sestrami, které pracují v ordinaci praktického lékaře pro dospělé. Sestrám bylo položeno základních patnáct otázek. Pozorováno bylo osm sester a osm pacientů. Pozorování bylo vedeno podle dvaatřiceti pozorovacích kritérií. Výsledky pozorování posloužily ke srovnání s výsledky rozhovoru. K fyzikálnímu vyšetření bylo připojeno měření fyziologických funkcí a zaznamenávání EKG, které s vyšetřením úzce souvisí.
|
|
|
Monitorace FF na ARO a JIP- příprava materiálů pro nově nastupující sestry
KOPECKÁ, Nina
Práce je vypracovávána na téma: Monitorace FF na ARO a JIP- příprava materiálů pro nově nastupující sestry? V první části práce je uvedena historie a koncepce oboru ARO. Jsou zde rozvedeny kompetence sester, specifika jejich práce, fyzická a psychická náročnost sester pracujících na jednotkách intenzivní péče. Další kapitoly rozebírají, nejen jak má být správně veden nástup nových sester na ARO, ale je zde hlavně probrána kompletní problematika monitorace FF na ARO. Druhá část práce je věnována stanoveným cílům práce a k nim vztahujícím se výzkumným otázkám. Jsou tři cíle: 1. Zmapovat dostupné výukové materiály týkající se monitorace FF pro nově nastupující sestry na ARO. 2. Zjistit jaké výukové materiály týkající se monitorace FF na ARO by chtěly mít sestry na ARO k dispozici pro nově nastupující sestry. 3. Ověřit nově vytvořený výukový materiál týkající se monitorace FF na ARO v praxi. A k nim jsou dány čtyři výzkumné otázky: 1. Jaké výukové materiály týkající se monitorace FF na ARO mají k dispozici sestry na ARO pro nově nastupující sestry? 2. Jaké výukové materiály týkající se monitorace FF na ARO by chtěly dostat nově nastupující sestry na ARO? 3. Jaké výukové materiály týkající se monitorace FF na ARO by chtěly mít sestry na ARO k dispozici pro nově nastupující sestry? 4. Je nově vytvořený výukový materiál týkající se monitorace FF použitelný v praxi při zaučování nových sester na ARO? Třetí část práce se zabývá metodikou práce a výzkumným souborem. Výzkumné šetření bylo rozděleno na tři na sebe navazující etapy v době od prosince 2010 do června 2011. Technikou sběru dat byl hloubkový rozhovor. Výzkumný soubor byl tvořen 8 respondenty pracující na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s., a to v poměru čtyři respondenti s několikaletou praxí a čtyři respondenti v adaptačním procesu. Čtvrtá část práce začíná rozhovory s dotazovanými respondenty z první etapy výzkumného šetření. Ty jsou v práci zobrazeny i v kategorizačních tabulkách. V druhé etapě výzkumného šetření je vypracován materiál o monitoraci FF pro nově nastupující sestry, který je dán ke zhlédnutí v příloze 2. Třetí etapa výzkumného šetření se věnuje reakcím respondentů na nově vytvořený výukový materiál o monitoraci FF. Ty jsou zjištěny polostrukturovanými rozhovory se všemi respondenty. Z výzkumného šetření se zjistilo, že sestry na ARO nedostávají k dispozici dostatečně kvalitně zpracované výukové materiály o monitoraci FF. Zjistilo se, že každý dotazovaný respondent by při svém nástupu na ARO chtěl dostat k dispozici kvalitní materiály o monitoraci FF. Respondenti ale uvedli, že přesně neví, jak by výukový materiál o monitoraci FF měl vypadat. Všech osm respondentů se shoduje, že vytvořený výukový materiál o monitoraci FF pro nově nastupující sestry se jim líbí. Jak po stránce zpracování, tak po stránce obsahové a chtěli by ho používat v praxi. Pátá část práce je věnována diskuzi. Ta rozebírá a popisuje výzkumné šetření a jeho výsledky. Na závěr práce je uvedeno shrnutí výzkumného šetření a nově získaných informací. Jsou zde zodpovězeny všechny cíle práce a výzkumné otázky. Dále je v práci uveden souhrn odborné literatury, ze které bylo čerpáno, použité zkratky, klíčová slova a v neposlední řadě přílohy, které vznikly během vypracovávání práce.
|
host ::
RSS.