Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Mikrobiální bioremediace perzistentních organických polutantů
ŽÁČKOVÁ, Jana
Perzistentní organické polutanty (POPs) patří mezi nejvýznamnější kontaminanty životního prostředí. Jejich společnými vlastnostmi jsou vysoká toxicita, schopnost akumulace a persistence v živých organismech, což způsobuje závažná zdravotní rizika. Mikrobiální bioremediace představuje účinné řešení dekontaminace prostředí pomocí mikroorganismů, které mohou některé znečišťující látky využívat jako zdroj energie a uhlíku. Cílem této bakalářské práce je: a) poskytnout ucelené informace o problematice POPs; b) popsat možnosti degradace nebo transformace POPs v prostředí promocí bioremediačních technologií; c) charakterizovat nejvyužívanější typy a konkrétní zástupce mikroorganismů využívaných pro mikrobiální bioremediace a popsat praktické případy uplatňování těchto mikroorganismů v rámci bioremediací POPs. V závěru práce byly diskutovány negativní důsledky znečištění životního prostředí a související možnosti využití prostředků bioremediace k odstranění nebo zmírnění jeho dopadů.
Jakost, pozitiva a negativa konzumace sladkovodních a mořských ryb
Lukášová, Jitka
Tato bakalářská práce obsahuje stručný přehled nejvýznamnějších sladkovodních a mořských ryb. Věnuje se charakteristikám jakosti masa a zaměřuje se na chemické složení a nutriční aspekty rybího masa. U chemického složení a nutričních aspektů blíže popisuje minerální látky, vitamíny, tuky a bílkoviny. Dále práce popisuje některá potenciální chemická a biologická nebezpečí. Obsahuje stručný přehled nejznámějších parazitů, bakterií a virů. Z chemických nebezpečí se věnuje některým látkám přirozeně se vyskytujících v životním prostředí, látkám kontaminujícím životní prostředí a některým perzistentním organickým polutantům.
Antioxidační aktivity okřehku Lemna minor L. v abiotickém stresu
Petrovičová, Jana
Perzistentní organické polutanty a pesticidy mají na rostliny obecně škodlivý vliv. Cílem bakalářské práce bylo sledovat a zhodnotit vliv koncentrací (0,5 mg/l a 5 mg/l) flurochloridonu a fluorantenu na rostliny okřehku menšího (Lemna minor L.). Z morfologického hlediska byly pozorovány změny vzhledu a růstu rostlin ohřehku. Byl zjištěn značný vliv flurochloridonu na rostliny. Z fyziologického hlediska byl sledován vliv na biologické membrány -- měření obsahu malonyldialdehydu pomocí spektrofotometrie a vliv na míru stresu v rostlině -- stanovení kyseliny abscisové pomocí radioimunoanalýzy. Ve čtvrtém dni kultivace na uvedených xenobioticích měly všechny experimentální varianty zvýšený obsah kyseliny abscisové oproti kontrole. Zatímco malonyldialdehyd jako marker stresu způsobeného poškozením lipidů se měnil z hlediska kvantity u jednotlivých variant nerovnoměrně.
Adaptace palivářské analytiky na hodnocení kvality biomasy určené k energetickým transformacím
MAROUŠEK, Josef
Pro rok 2010 si Evropská unie EU klade za cíl zajistit 12% energie z obnovitelných zdrojů. Pro rok 2020 se tento požadavek zvyšuje na 20%. Jednou z vizí, jak chce EU těchto cílů dosáhnout, je standardizace v oblasti pevných biopaliv. Pokud se záměr podaří, můžeme očekávat pružnější trh s danou komoditou a větší míru jejího využití k energetickým transformacím. Obsahem předkládané diplomové práce je získávání dílčích podkladů pro prof. S.Kužele a prof. L.Koláře v rámci jimi řešeného výzkumného záměru MSM 06/2/4a. Podíl mnou zpracovávané diplomové práce na výzkumném záměru byl ve sběru žádaných vzorků, měření jejich požadovaných veličin dle norem, předložení výsledků a formulace závěru pro danou dílčí oblast výzkumu. Pracoval jsem na desíti vzorcích, dlouhodobě zjišťoval rozsáhlé množství veličin a veškerá měření prováděl na žádost Ing. Štindla v šesti opakováních pro kvalitní statistickou průkaznost. V práci předkládám velké množství logicky utříděných dat, jejichž interpretací budou moci prof. S. Kužel a prof. L. Kolář zaujmout svá rozhodnutí. Obecně lze říci, že se zde zabývám tématikou spalování fytomasy, jako obnovitelného zdroje energie, především ale technickou stránkou jejího využití. Hlavním zadáním je vyjádřit se, je-li biomasa energeticky analogická hnědému uhlí, případně se vyjádřit k využití fytomasy jako jeho substituce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.