|
|
Zacházení s osobami s duševní nemocí z hlediska čl. 3 EÚLP a Česká republika
Kuchařová, Tereza ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Zacházení s osobami s duševní nemocí z hlediska čl. 3 EÚLP a Česká republika Abstrakt Diplomová práce je věnovaná především možným podobám špatného zacházení s osobami s duševní nemocí. Hlediskem špatného zacházení je přitom čl. 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, tedy úmluvy uzavřené v rámci Rady Evropy. V úvodu jsou popsána nejvýznamnější rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva týkající se této problematiky. Základním pilířem práce je poté však mimosoudní kontrolní mechanismus Rady Evropy založený na kontrolních návštěvách a následných doporučení Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT). Práce v návaznosti na zjištění CPT popisuje aktuální stav v oblasti používání omezovacích prostředků, který autorka považuje za aktuálně největší zdroj nesouladu názorů v rámci odborné debaty týkající se psychiatrické péče. Obsahem je tedy také popis české právní úpravy používání omezovacích prostředků a hlavních pohledů na jejich výhody, nevýhody a rizika. Závěr práce je tvořen popisem možného řešení nevyhovujícího situace v oblasti zacházení s osobami s duševní nemocí - reformou péče o duševní zdraví. Pro práci je zvolen analytický přístup s komparativními prvky. Práce se člení na 4 hlavní kapitoly. V první kapitole jsou uvedeny významné rozsudky...
|
|
|
Stigmatizace osob s duševní poruchou
PEŘINOVÁ, Eva
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Stigmatizace osob s duševní poruchou. Práce je rozdělena do dvou částí, a to na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabývám duševním zdravím, duševními poruchami a jejím rozdělením dle MKN 10, historií péče o duševně nemocné, postavením psychicky nemocných ve společnosti. Zaměřuji se také na sociální práci s lidmi s duševním onemocněním a na stigmatizaci duševně nemocných. Cílem výzkumné části této bakalářské práce je zjistit, zda a v jakých oblastech života jsou osoby trpící duševní poruchou stigmatizovány. Dalším cílem je zjistit, zda a v jakých oblastech života jsou stigmatizováni sociální pracovníci, kteří pracují s lidmi s duševním onemocněním. Praktická část práce je zpracována kvalitativní metodou. Pro tuto práci byla využita metoda dotazování a technika polořízeného rozhovoru. Polořízené rozhovory byly vedeny se dvěma zaměstnanci a čtyřmi uživateli Domina služby pro osoby s duševním onemocněním při Městské charitě České Budějovice (dále jen Domino). Uživatelé i pracovníci Domina byli vybráni účelovým kvótním výběrem. Kritériem pro výběr komunikačních partnerů z řad zaměstnanců Domina byla ochota spolupracovat a praxe v oboru minimálně dva roky. Kritériem pro výběr komunikačních partnerů z řad uživatelů Domina byla ochota spolupracovat a doba onemocnění minimálně pět let. Z výsledků rozhovorů s uživateli vyplynulo, že využívání této sociální služby uživatelům pomáhá a doporučili by ji dalším lidem s podobnými problémy. Dále bylo z rozhovorů patrné, že tito uživatelé se potýkají s různými obtížemi, které jim znesnadňují život. Od dvou ze čtyř komunikačních partnerů se odvrátila i rodina a přátelé. Výsledky výzkumu poukazují na to, že jeden z uživatelů nepociťuje stigmatizaci v žádné oblasti života, dva uživatelé se cítí stigmatizovaní jen v některých oblastech života a jeden dotazovaný spatřuje stigmatizaci téměř ve všech oblastech svého života. Z výsledků rozhovorů se zaměstnankyněmi vyplynulo, že práce s touto cílovou skupinou s sebou přináší různé klady i zápory, ale jedna z komunikačních partnerek žádné klady v této práci nenachází. V organizaci se snaží pracovat se stigmatizací a destigmatizací, snaží se tuto sociální službu prezentovat na veřejnosti, aby se veřejnost seznámila s touto cílovou skupinou. Ani jedna z komunikačních partnerek se necítí stigmatizována v žádné z oblastí života. Dle jejich názoru je tomu tak proto, že veřejnost neví, s jakou cílovou skupinou pracují. Komunikační partnerky si myslí, že osoby s duševní poruchou jsou v naší společnosti stigmatizovány. Znají některé mýty a předsudky, které v naší společnosti o duševně nemocných kolují. Obě se domnívají, že největší podíl na této situaci mají média. Tato práce může sloužit jako zdroj informací pro laickou i odbornou veřejnost v oblasti problematiky stigmatizace osob s duševní poruchou.
|
host ::
RSS.