|
|
Rozmístění a morfologie sítí pseudomorfóz mrazových klínů v Rakousku
Dufek, Jaroslav ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Margold, Martin (oponent)
Rakousko se během chladných pleistocenních epizod nacházelo v předpolí blízkého alpského zalednění. Nezaledněné území Rakouska bylo součástí středoevropské periglaciální zóny, ve které se vyvinul permafrost. Rozšíření svrchně pleistocenního permafrostu, jeho charakter, ale i časové zařazení je na území západního okraje Panonské pánve stále nejasné. Svou roli v tom má i to, že představy o charakteristice svrchně pleistocenního permafrostu v této oblasti doposud vycházely zejména z nepřímých biologických či litologických záznamů jako jsou pylová zrna, hlemýždí malakofauna či spraše. Až doposud byla evidence přímých geoindikátorů paleo-permafrostu poměrně omezená, s ojedinělými reliktními mrazovými klíny, kryoturbacemi či sporadickými pozůstatky po termokrasových jezerech a pingách. Práce představuje novou databázi mrazových klínů na území Rakouska, která vznikla na základě publikovaných zdrojů, ale hlavně na základě leteckých snímků dostupných v aplikaci Google Earth Pro. Výsledky podstatně rozšiřují (řádově o stovky lokalit) dosavadní znalosti o výskytu mrazových klínů, které byly na území Rakouska až dosud lokalizovány čistě jen na základě kopaných profilů a půdních sond. Nalezené sítě mrazových klínů jsou indikátorem souvislého paleo-permafrostu a nachází se zejména v nížinných oblastech...
|
|
|
Morfologické charakteristiky polygonů ledových klínů arktické zóny
Kysilka, Tomáš ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Morfologické charakteristiky polygonů ledových klínů arktické zóny Abstrakt Bakalářská práce se zabývá polygony ledových klínů a jejich morfologickými charakteristikami. Analyzuje podmínky nutné pro jejich vznik respektive podmínky umožňující nebo naopak zamezující mrazovému pukání. Úvodní část shrnuje publikované poznatky ve vědecké literatuře o permafrostu, mrazovém pukání, stavbě ledových klínů a jejich morfologickému projevu a diskutuje závislost na klimatu a litologii. Následně práce analyzuje morfologické znaky polygonální sítě ledových klínů ve zvolené lokalitě situované na ostrově Banks Island v Kanadském Arktickém archipelagu a porovnává je s publikovanou periglaciální literaturou. Klíčová slova: ledový klín, polygony ledových klínů, mrazové pukání, permafrost, Banks Island, arktická zóna
|
|
|
Morfologie ping jako výslednice polohových a environmentálních charakteristik
Kuznetsova, Evgeniia ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Margold, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem ping. V rešeršní části jsou shrnuty morfologické charakteristiky těchto tvarů, mechanismy jejich vzniku a jejich vývojové fáze. Cílem práce je popsat rozložení recentních ping na zemském povrchu, charakterizovat limitní přírodní podmínky výskytu ping a stanovit, zda jsou vázány na jejich morfologii, případně do jaké míry. Výsledky se opírají o tabulku obsahující jednotlivé enviromentální charakteristiky, jež byla vytvořena na základě literární rešerše. Výsledky byly dále porovnávány se závěry dřívějších studií. Pinga jsou předmětem zájmu kvůli tomu, že jde o indikátory přítomnosti permafrostu a specifických hydrologických procesů, a díky tomu umožnují vyvozovat závěry o environmentálních podmínkách v dobách minulých i v současnosti.
|
|
|
Past and Present Permafrost and Active-Layer Phenomena as Indicators of Late Quaternary Environmental Changes
Uxa, Tomáš ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Dobiński, Wojciech (oponent) ; Winkler, Stefan (oponent)
V pozdním kvartéru došlo v d̊usledku sťrídání glaciálních a interglaciálních období i stadiál̊u a interstadiál̊u k ̌cet- ným rozší̌rením a ústup̊um permafrostu, jehož výzkum je nezbytný pro pochopení vývoje p̌rírodního prosťredí v minulosti, ale poskytuje cenné informace i z hlediska jeho soǔcasné a budoucí dynamiky. Pozorování charak- teristik a forem vázaných na permafrost a ̌cinnou vrstvu jsou však stále nedostatěcná a ňekdy také zaváďející i v mnoha oblastech se soǔcasným výskytem permafrostu a mnohem méňe informací je k dispozici z region̊u, kde se permafrost nacházel v minulosti. Disertǎcní práce poskytuje ucelené informace o rozší̌rení a morfologii p̌revážňe reliktních strukturních p̊ud a kamenných ledovc̊u ve Vysokých Sudetech a Západních a Vysokých Tatrách, jež jsou nejrozší̌reňejšími formami vázanými na permafrost, které se v ťechto sťredoevropských pohǒrích severňe od Alp vyskytují. Je ukázáno, že tyto tvary reliéfu mají ťesnou vazbu na zvyšující se drsnost klimatických podmínek a ubývání vegetace sm̌erem do vyšších nadmǒrských výšek a jako takové sv̌eďcí o p̌rírodních podmínkách, které zde panovaly ke konci posled- ního glaciálu a na pǒcátku holocénu, jakož i o jejich soǔcasném stavu. Obdobné výškové trendy v morfologii struk- turních p̊ud jsou dokumentovány také pro...
|
|
|
Měření půdní vlhkosti metodou EIS a teplotní stratifikace půdy v oblastech Khan Khentii strictly protected area a Khowsgol lake v Mongolsku
Sobotka, Milan
V červenci 2014 proběhlo v oblastech Khan Khentii Strictly Protected Area a Khowsgol Lake v Mongolsku měření vlhkosti a teploty půdy s cílem zjistit vazbu těchto veličin na fungování permafrostu. Měření vlhkosti půdy bylo provedeno metodou EIS (elektrická impedanční spektrometrie). Celkem bylo provedeno 146 měření a bylo vykopáno 49 půdních sond. Měřilo se vždy v A a B půdních horizontech. Měření až na výjimky nepřesahovalo hloubku 30 cm s ohledem na obsah půdního skeletu, jehož obsah skeletu s hloubkou půdy rostl. Byla prokázána přímá vazba výskytu permafrostu na teplotní stratifikaci půdních horizontů. Výskyt permafrostu do 150 cm od prvního měření byl charakteristický rozdílem teplot mezi jednotlivými kroky v průměru až o 2 °C. V případě, že se permafrost vyskytoval hlouběji, byl přechod mezi měřícími kroky plynulejší, v průměru 0,6 °C. Měřením půdní vlhkosti byla zjištěna nejvyšší průměrná vlhkost půdy na lokalitě nejbližší poušti, a to na lokalitě Goricho. Abnormálně vysoká vlhkost půdy na této lokalitě může být způsobená růstem aktivní vrstvy permafrostu v primární fázi, jeho táním v silně antropogenně poškozené krajině národního parku Gorkhy-Terelch.
|
|
|
Morfologie pseudomorfóz mrazových klínů a jejich sítí
Dufek, Jaroslav ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Roman, Matěj (oponent)
Předkládaná bakalářská práce pojednává o fenoménu tvarů periglaciální krajiny souvislého permafrostu jimiž jsou polygonální sítě mrazových klínů a jejich druhotné výplně - pseudomorfózy ledových, písčitých, zemních či složených klínů. Polygonální sítě pseudomorfóz mrazových klínů svrchně pleistocenního stáří jsou nacházeny ve středních zeměpisných šířkách po celé Evropě. Nejčastěji se lze u těchto polygonálních sítí setkat s ortogonálními či hexagonálními tvary. Jsou situovány převážně v oblastech nížin, říčních teras či údolních niv na svazích do sklonitosti 4ř. Jejich distribuce odkazuje na existenci permafrostu v období jeho největšího rozšíření během posledního glaciálu (~17-25 ka BP). Toto období je známé jako poslední periglaciální maximum (LPM; Vandenberghe et al. 2014). Vznik ledových klínů je v současné době vázán především do souvislého permafrostu, jehož pleistocenní jižní hranice byla v západní Evropě stanovena přibližně na 44 -47ř s. š. (Black 1976, Vandenberghe et al. 2014). Výzkumy však ukazují, že za příhodných místních podmínek se ledové klíny vyvíjí i v aridním nesouvislém permafrostu a mohou se vyskytovat společně s písčitými klíny (Kasse 1998). Bylo taktéž zjištěno, že chladné aridní klima není jediným faktorem rozvoje písčitých klínů, ale velký význam má lokální variabilita...
|
|
|
Quantification of specific microbial functional guilds in Arctic permafrost soil
WALTER, Deborah
The quantity of specific bacterial and archaeal groups were determined in permafrost soils. The selected groups were quantified by quantitative polymerase chain reaction (qPCR) of specific genes: total archaea (16SrRNA gene), methanogenic archaea (mcrA gene), nitrogen fixators (nifH gene) and denitrifiers (nosZ gene). The quantities of these groups were compared between different soil horizons and furthermore correlations between the quantity of gene copies and basic soil parameters were computed.
|
|
|
Izolace specifických druhů bakterií z permafrostu
RODOVÁ, Ivana
Tato práce se zaměřuje na izolaci a charakterizaci bakterií z permafrostu Arktidy, které jsou schopné rozkládat alifatické a aromatické uhlovodíky. Jelikož dřívější analýzy ukázaly, že v permafrostu dominují Proteobakterie a Aktinobakterie, byla i tato práce zaměřena na tyto dvě skupiny. Alifatické a aromatické uhlovodíky rozkládá velice specializovaná skupina bakterií, které mají unikátní enzymatický aparát. Díky této schopnosti se podílejí na cyklu uhlíku ve specifických kryoturbovaných půdních horizontech Arktidy, kde byl prokázán vysoký výskyt alifatických a aromatických uhlovodíků. V neposlední řadě lze tyto bakterie využít i k biotechnologickým účelům při odbourávání ropných uhlovodíků a dalších polutantů.
|
|
|
Rozšíření a morfologie polygonálních sítí pseudomorfóz mrazových a ledových klínů na území ČR
Vohradský, Lukáš ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Ledové a mrazové klíny jsou geomorfologickým jevem, který je přímo vázán na periglaciální prostředí a permafrost (Murton, 2007). Přítomnost permafrostu v pleistocénu na území České republiky přímo dokazují polygonální sítě pseudomorfóz po ledových a mrazových klínech (Czudek, 2005), které jsou zřetelně viditelné na některých DPZ snímcích. Mimo jiné mohou tyto polygonální sítě pseudomorfóz být použity jako indikátory paleoenviromentálních podmínek pro období, ve kterém jejich recentní formy vznikaly a vyvíjely se (French, 2007). A dále i pro dobu, kdy byly sekundárně vyplňovány (Sekyra, 1958). Předkládaná práce se zabývá rozšířením a morfologií polygonálních sítí pseudomorfóz ledových a mrazových klínů, které se na území ČR utvářely na konci pleistocénu a začátku holocénu. Analýza rozšíření polygonální sítí pseudomorfóz byla provedena na volně dostupných DPZ snímcích s pomocí aplikace GoogleEarth Pro (Google, Inc., 2011). Tímto způsobem bylo nalezeno 629 lokalit s potenciálním výskytem pseudomorfóz, z nichž u 49 lokalit byla provedena morfometrická analýza polygonálních sítí a reliéfu, k němuž přísluší. Statisticky bylo prokázáno, že se popsané polygonální sítě pseudomorfóz ledových a mrazových klínů na území ČR nacházejí zpravidla na nekonsolidovaných písčitých nebo štěrkových substrátech říčních teras...
|
|
|
Morfologické charakteristiky polygonů ledových klínů arktické zóny
Kysilka, Tomáš ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Morfologické charakteristiky polygonů ledových klínů arktické zóny Abstrakt Bakalářská práce se zabývá polygony ledových klínů a jejich morfologickými charakteristikami. Analyzuje podmínky nutné pro jejich vznik respektive podmínky umožňující nebo naopak zamezující mrazovému pukání. Úvodní část shrnuje publikované poznatky ve vědecké literatuře o permafrostu, mrazovém pukání, stavbě ledových klínů a jejich morfologickému projevu a diskutuje závislost na klimatu a litologii. Následně práce analyzuje morfologické znaky polygonální sítě ledových klínů ve zvolené lokalitě situované na ostrově Banks Island v Kanadském Arktickém archipelagu a porovnává je s publikovanou periglaciální literaturou. Klíčová slova: ledový klín, polygony ledových klínů, mrazové pukání, permafrost, Banks Island, arktická zóna
|
host ::
RSS.