|
|
Zbytkové populace perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) v nebroditelných tocích ČR
Zolich, Radek ; Simon, Ondřej (vedoucí práce) ; Korábek, Ondřej (oponent)
Margaritifera margaritifera je kriticky ohroženým druhem sladkovodního mlže. Status ochrany upravuje jak legislativa České republiky, tak místní předpisy. Cílem této práce bylo zmapovat současné stavy M. margaritifera v českých tocích a ověřit domněnky o jejím výskytu v Otavě u Horažďovic. Dále probíhalo měření parametrů lastur již uhynulých jedinců, kteří se nacházejí ve sbírkách Národního muzea v Praze a České zemědělské univerzity. Celkem bylo k dispozici 642 lastur nasbíraných z Vltavy, Teplé Vltavy, Malše a Otavy, přičemž pro samostatné vyhodnocení byly použita pouze relevantní část, konkrétně 509 lastur. Zkoumány byly rozdíly v morfologických parametrech lastur v závislosti na lokalitě a jejich možné korelaci s řádem toků Otavy, Vltavy, Teplé Vltavy a Malše. Díky poznatkům z mapování žijících jedinců perlorodky říční byl vypracován návrh na úpravu metodiky výzkumu mlžů v České republice, která je součástí Záchranného programu na ochranu perlorodky říční, který vede AOPK ČR. Klíčová slova: Perlorodka říční, lastura, morfologie, řád toku, metodika AOPK, potápěčské práce
|
|
|
Vztah věku perlorodky říční a počtu přírůstků na řezu lastury
TOMAN, Jan
Cílem této diplomové práce bylo stanovit souvislost mezi věkem uhynulých jedinců perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) a počtem přírůstkových linií na řezu lastury jedince. Celkem bylo shromážděno 124 ks lastur perlorodek známého věku z několika českých, německých a finských lokalit. Byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi skutečným věkem a věkem dle přírůstkových linií na obarveném řezu lastury. V průměru byl věk určený dle přírůstků na obarveném řezu větší než skutečný věk o 2,6 roku, což je o 42 ? 25% (? S.D.). Přírůstkové linie na řezu lastury perlorodky tedy neodpovídají ročním přírůstkům. Potvrdilo se, že odečet přírůstkových linií na povrchu lastury či odhad věku dle velikosti lastury jsou méně spolehlivými přístupy ke zjištění skutečného věku jedinců.
|
|
|
Odhad věku a přírůstků lastur perlorodky říční (Margaritifera margaritifera)
HOLEČKOVÁ, Karolína
Cílem diplomové práce bylo podle morfometrických parametrů a stáří uhynulých perlorodek říčních vyhodnotit kvalitu lokalit výskytu perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) a posoudit jejich vhodnost pro případné vysazení juvenilních jedinců. Věk uhynulých jedinců byl určován z obarveného příčného řezu lasturou z perleťové vrstvy. Sběr lastur probíhal v roce 2015 a 2017 na lokalitách v ašské (Bystřina, Lužní potok, Rokytnice a Újezdský potok) a šumavské (Blanice, Kleine Ohe, Zlatý potok) oblasti výskytu v České republice a v přilehlých částech Německa. Celkem bylo použito 77 lastur. Větší rozměry lastur byly zjištěny v ašské oblasti. Průměrný věk lastur byl 46 let a mezi oblastmi se nelišil. Mezi oblastmi se nelišil ani průměrný roční přírůstek. Ten byl 72,5 ?m.rok-1. Nejvyššího věku a největších přírůstků dosahovaly lastury jedinců z lokality Rokytnice a Újezdského potoka. Nejnižšího věku a nejmenších přírůstků dosahovaly lastury jedinců ze Zlatého potoka.
|
|
|
Morfologie lastur perlorodky říční (Margaritifera margaritifera)
PŮBALOVÁ, Lenka
Cílem této práce bylo na základě morfologických parametrů a odhadu věku uhynulých jedinců perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) zjistit rozdíly mezi dvěma geograficky izolovanými oblastmi jejího výskytu. Data byla shromážděna ze čtyř lokalit, respektive ze dvou oblastí, a to z šumavské (Blanice a Zlatý potok) a ašské oblasti (Bystřina a Rokytnice). Průměrná délka lastury byla 95,8 mm, tloušťka 27,9 mm, výška 43,4 mm, ligament byl erodován z 57% a index nadmutosti lastur dosahoval v průměru 32 %. Lastury pocházející z výše uvedených oblastí se mezi sebou lišily v tloušťce (větší v oblasti Ašska) a v procentu erodovaného ligamentu (vyšší v oblasti Ašska). Ostatní morfologické parametry (délka a výška lastury a její index nadmutosti) se mezi oblastmi nelišily. Určení věku dle přírůstkových linií na ligamentu bylo statisticky průkazně vyšší (Z = 4,8; p 0,01) než dle přírůstkových linií na povrchu lastury. Průměrné stáří perlorodek určené dle přírůstkových linií na ligamentu bylo 36 let či na povrchu lastury bylo 30 let. Věk odhadnutý dle ligamentu lépe koreloval s délkou lastury než věk dle přírůstkových linií na lastuře. Věk úhynu jedinců perlorodky říční byl srovnatelný v obou oblastech, ale lišil se mezi jednotlivými lokalitami. Podle odhadu věku na základě přírůstkových linií na ligamentu se Rokytnice ukázala jako nejvhodnější lokalita pro perlorodky.
|
|
|
Analýza vhodnosti vybraných stanovišť v povodí horní Vltavy pro juvenilní stadia perlorodky říční
Myslivečková, Lenka ; Bílý, Michal (vedoucí práce) ; Alena, Alena (oponent)
V povodí Teplé Vltavy a Blanice na Šumavě byl odebírán plavený a deponovaný detrit za účelem jeho fyzikálních a chemických analýz a s cílem identifikovat vhodná stanoviště pro růst a vývoj juvenilních jedinců perlorodky říční. Bylo zkoumáno celkem 6 lokalit (5 v povodí Teplé Vltavy, 1 v povodí Blanice), na kterých zároveň probíhaly bioindikační testy. Na všech lokalitách byly vzorky odebírány 3x v měsíci červenci a na 1 lokalitě od června do listopadu (1x měsíčně). Ve vzorcích bylo stanoveno množství Ca, P, K, Mg, Na, podíl organické složky a poměr C/N. Zjistilo se, že krátkodobé oscilace ve složení detritu jsou svým rozsahem srovnatelné se změnami sezónními. Závislost sezónních změn detritu na velikosti průtoků nebyla prokázána. Byl zjištěn rozdíl mezi plaveným a deponovaným detritem v množství organické složky, K, Mg a poměru C/N. Z hlediska kvalitativního složení se oba typy detritu lišily v množství rostlinných a anorganických částic. Ve srovnání s dostupnými výsledky z pramenišť v oblasti Blanice se detrit z řeky výrazně liší od detritu pocházejícího z pramenišť v zastoupení fekálních pelet, amorfní hmoty a rostlinných částic. Růst perlorodek byl závislý na teplotě vody v řece, závislost na testovaných parametrech detritu nebyla prokázána, byly však odhaleny různé trendy (např. vyšší obsah P, lepší růst). V závislosti na podélném profilu se potvrdila teplota vody, která směrem po proudu roste a podíl organické složky v detritu, který směrem po proudu klesá. Byly odhaleny i další trendy v podélném profilu, které se však nepodařilo statisticky prokázat. Jako nejvhodnější stanoviště na základě bioindikací byla vyhodnocena lokalita Ovesná (nejníže po proudu na Teplé Vltavě).
|
|
|
Růst a přežívání juvenilních jedinců perlorodky říční v závislost na charakteru potravních zdrojů
Mastíková, Jana ; Douda, Karel (vedoucí práce) ; Matasová, Klára (oponent)
Přežití perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) je závislé na ochraně a zachování vhodných biotopů, proto je nezbytné znát její nároky na životní podmínky. Tento druh svými specifickými nároky na potravu a prostředí, indikuje kvalitu vhodných biotopů. Perlorodka říční během svého života prochází složitým vývojovým cyklem a v každé fázi má odlišné nároky na potravu. V juvenilní fázi vývoje, je velmi citlivá nejen na kvalitu prostředí, ale i na kvalitu a složení potravy. Její potravu tvoří organogenní detrit, což je převážně rozložená hmota rostlinných a živočišných složek spolu s bakteriemi. Potrava vzniká na ploše povodí, ale i v pramenných oblastech toku-prameništích, odkud je proudem unášen do nižších částí toku a perlorodky ji mohou filtrováním z vody přijímat.
Tento úzce specializovaný druh, citlivě reagující na změny prostředí zejména v juvenilní fázi života má proto velký bioindikační význam. Experimentální část této práce byla zaměřena na hodnocení úživnosti detritu, prováděnou bioindikační metodou ex-situ v laboratoři mimo přirozené prostředí. Pro hodnocení úživnosti a kvality testovaného detritu za optimálních teplotních podmínek ex-situ po dobu 10 dnů, byly použity juvenilní perlorodky z polopřirozeného odchovu. Testované vzorky detritu byly odebrány dle standardní metodiky v letních měsících v roce 2015 z lokality pramenišť řeky Blanice. Celkem bylo hodnoceno 100 vzorků detritu ze 100 pramenišť. Cílem bylo vyhodnotit velikost přírůstku schránek juvenilních jedinců v závislosti na fyzikálně-chemických vlastnostech vzorku. Hlavními analyzovanými daty byly velikosti přírůstku perlorodek a parametry detritu - pH, konduktivita a nadmořská výška pramenišť.
|
|
|
Růst a přežívání perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) pro bioindikační účely
NIEDLOVÁ, Eva
Růst a přežívání juvenilní perlorodky říční (Margaritifera margaritifera Linnaeus, 1758) "in situ" indikuje vhodné lokality pro odchov a následný návrat perlorodky do toků. V sezóně od 1. 6. do 31. 8. 2014 bylo hodnoceno 15 profilů v šesti vybraných tocích (řeka Rokytnice, Lužní potok, Pekelský potok, Újezdský potok, Perlový potok a Bockbach) v Ašském výběžku. Použito bylo celkem 580 jednoletých jedinců ve velikosti od 700 do 1400 ?m. Průměrné přežití na všech tocích bylo 63 %. Průměrný absolutní přírůstek byl 755 ?m a závisel na teplotě vody (R2 = 0,1084). Jako nejvhodnější se ukázaly lokality v potoce Bockbach. V tomto toku přežilo na obou testovaných lokalitách 70 % perlorodek a jejich průměrný přírůstek byl 1027 ?m a 997 ?m při nejvyšší průměrné teplotě vody ze všech sledovaných toků (15,5°C a 15,4°C). Nejméně vhodným byl Lužní potok 2, kde přežilo 28 % testovaných jedinců a průměrný přírůstek byl 304 ?m při nejnižší průměrné teplotě ze všech lokalit (13,4°C). Procento přežití dvouletých perlorodek bylo větší než jednoletých, jejich růst byl ve všech tocích srovnatelný.
|
|
|
Ichtyofauna vybraných toků Šumavy
ŠRÁMEK, Jiří
Předkládaná práce je zaměřena na sumarizaci výsledků ichtyomonitoringu pěti šumavských toků na podzim roku 2010. V rámci zpracování se vyhodnocoval stav rybích společenstev a to především jejich druhové složení, diverzita, dominance, ekvitabilita a další parametry. Byly hodnoceny také fyzikálně chemické vlastnosti daných lokalit jako teplota vody a vzduchu, vodivost či zákal. V neposlední řadě byly vyhodnoceny i vlastnosti toků a to především morfologická charakteristika, typy dnového substrátu a jeho členitosti atd. Vyhodnocení všech získaných dat ukázalo, že rybí společenstva zkoumaných šumavských toků jsou vyrovnaná, nejsou zatížena invazními druhy ryb a hodnocené ukazatele korelovaly se stavem toků, geografickou polohou a přírodními poměry. Bylo uloveno 9 druhů ryb v celkovém počtu 963 ks. Abundance se pohybovala na všech lokalitách v rozmezí 201,6 až 409,7 ks ryb na kilometr toku, diverzita společenstev vykazovala hodnoty 0,372093 až 2,166085 pro index Shannon a Wienera a 0,301804 až 0,866948 pro index dle Simpsona, ekvitabilita pak 0,372093 až 0,783906. Nejvíce dominantním druhem byl pstruh obecný, druhým nejčetnějším druhem byla vranka obecná.
|
|
|
Rybí společenstvo vybraných šumavských toků s výskytem perlorodky říční
LUNDA, Roman
Monitoring rybích společenstev proběhl v roce 2010. Odlov se konal na předem určených lokalitách s potencionálním výskytem perlorodky říční (Margaritifera margaritifera). Cílem bylo zmapovat zdejší ichtyofaunu z hlediska biodiverzity, ekvitability, abundance, dominance a velikostní variability. K monitoringu byl použit odlov pomocí elektrického agregátu. Každý úsek měřil 200 m a postupovalo se proti proudu v celé jeho šířce. Ulovené ryby byly determinovány, změřeny a vráceny zpět. Na základě získaných informací byl vyhodnocen stav rybího společenstva. Celkem byly na lokalitách chyceny dva druhy ryb lososovitých a vrankovitých a jeden druh kruhoústých. Dominoval zde pstruh obecný (Salmo trutta m. fario), (81,4 %), kterého následovala vranka obecná (Cottus gobio), (17,4 %). Mezi další chráněné a ohrožené druhy patří mihule potoční (Lampetra planeri). Z hlediska biodiverzity se umístila na prvním místě lokalita č. 8 Spůlka ? horní úsek (0,59) a nejhůře na tom byla lokalita č. 2 Zlatý potok ? Miletínky (0,14). Většinu společenstva těchto lokalit tvořili pouze pstruh obecný a vranka obecná. Pouze na jedné lokalitě č. 3 Zlatý potok ? Strunkovice bylo společenstvo obohaceno mihulí potoční. Největší výskyt perlorodky říční byl potvrzen na lokalitě č. 2 Zlatý potok ? Miletínky, kde se perlorodka vyskytuje v řádech desítek až stovek kusů. Na tomto úseku je i hojná dominance pstruha obecného (96,8%), který perlorodce slouží při jejím vývojovém cyklu jako hostitelská ryba.
|
|
| |
host ::
RSS.