|
|
Periferní sídla okresu České Budějovice a jejich lidský a demografický kapitál
PSOHLAVCOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se věnuje hodnocení lidského a demografického kapitálu v periferních a dalších sídlech okresu České Budějovice. Periferní a ultraperiferní sídla jsou definována na základě jejich větší časové odlehlosti veřejnou dopravou od mikroregionálních měst. Suburbánní sídla se vyznačují silnou výstavbou suburbánních domů. Semiperiferní sídla jsou zbývajícími sídly. Periferní oblasti vznikají jako shluky sousedních periferních a ultraperferních sídel (+ sídla bez spojů). Nejprve bylo proto třeba vymezit mikroregionální města a také nižší sídelní střediska (velmi malá města, městyse, střediskové vesnice, významnější vesnice a větší vesnice) s využitím čtyř ukazatelů sídelní střediskovosti - počtu obyvatel, služeb, dojíždějících a dopravních spojů. Následně bylo uskutečněno vyhodnocení lidského a demografického kapitálu typů sídel a periferních oblastí na základě několika ukazatelů populačního vývoje, věkové struktury, vzdělanosti, výstavby bytů, nezaměstnanosti, míry podnikání a dalších ukazatelů. V okrese České Budějovice byly vymezeny tři mikroreginální města, čtyři velmi malá města, dva městyse a množství dalších nižších sídelních středisek. Rozsáhlá území periferních a ultraperiferních sídel (+ sídel bez spojů) se vytvořila ve větší vzdálenosti od mikroregionálních měst. V rámci těchto bylo vymezeno 15 periferních oblastí. Velmi příznivé hodnoty lidského a demografického kapitálu vykazují suburbánní sídla, málo příznivé pak mikroregionální města a městyse. Periferní oblasti v přírodně hodnotné krajině jižně od Českých Budějovic mají výrazně příznivé hodnoty sledovaných kapitálů, opačně jsou na tom některé periferní oblasti kolem Týna nad Vltavou a v Novohradských horách.
|
|
|
Rozvinutost periferních, semiperiferních a střediskových sídel okresu Český Krumlov
MAXA, Ondřej
Hlavním cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení lidského a demografického kapitálu periferních a dalších typů sídel v okrese Český Krumlov. V prvním kroku byla vymezena sídelní střediska s různou hierarchií (mikroregionální města, velmi malá města, městyse, střediskové vesnice a významnější vesnice) na základě ukazatelů jako je počet obyvatel, vybavenost službami pro obyvatele, počet dojíždějících za prací a studiem, počet dopravních spojů v pracovní den (autobus a vlak). V druhém kroku byla v mapě ohraničena periferní sídla na základě 30 minutové izochrony autobusové a vlakové dopravy do mikroregionálních měst (a také ultraperiferní sídla za 60 minutovou izochronu) a ještě sídla suburbánní (na základě znaků suburbanizace) a semiperiferní (zbylá sídla). Ve třetím kroku byl vyhodnocován lidský a demografický kapitál v odlehlostních typech sídel (různě dlouhý populační vývoj, věková skladba, vzdělanost, míra podnikání, výstavba bytů a věk zastupitelů obcí). Ve zkoumaném území okresu Český Krumlov se nachází 2 mikroregionální města (Český Krumlov, Kaplice), 3 velmi malá města, 3 městyse, 10 střediskových vesnic a 10 významnějších vesnic. Přibližně 41 % území okresu a 19 % obyvatel okresu přísluší k periferním a ultraperiferním sídlům. Nejpříznivější hodnoty lidského a demografického kapitálu vykazují kupodivu semiperiferní sídla, u některých indikátorů dokonce i ultraperiferní sídla a sídla bez spojů. Relativně příznivé hodnoty mají také periferní sídla. Tato zjištění značně nabourávají zažitou představu nerozvinutosti periferních území.
|
|
|
Sociálně-populační rozvinutost periferních, semiperiferních a střediskových sídel okresu Prachatice
ČERVÍK, Jakub
Tato bakalářská práce je zaměřena na hodnocení sociálně-populační rozvinutosti odlehlostních typů sídel v okrese Prachatice. Nejprve jsou vymezena sídelní střediska s různou hierarchií (mikroregionální města a nižší sídelní střediska - velmi malá města, městyse a střediskové vesnice) na základě předem určených podmínek a poté jsou odstupňována podle počtu druhů sledovaných služeb, počtu obyvatel, počtu spojů veřejné dopravy a dojížďky za prací a studiem. Mikroregionálními městy se staly Prachatice a Vimperk. Jako nižší sídelní střediska byla určena 2 velmi malá města (Volary, Netolice), 3 městyse (Vlachovo Březí, Čkyně a Husinec) a 11 střediskových vesnic. Periferní sídla řešeného území jsou ohraničena na základě příliš dlouhé doby strávené ve spojích veřejné dopravy (30 a více minut) při cestách z periferního sídla do nejbližšího mikroregionálního města, případně na základě příliš malého počtu spojů veřejné dopravy směřujících z periferního sídla do mikroregionálních měst. Sousední periferní sídla vytvářejí periferní oblasti. Sociálně-populační rozvinutost je indikována pomocí 8 ukazatelů. Sídla s hodnotami v posledních kvartilech hodnot ukazatelů se vyznačují nedostatečnou sociálně-populační rozvinutostí. Nejvyšší sociálně-populační rozvinutost vykazují mikroregionální města a suburbánní sídla kolem těchto měst. Periferní sídla a oblasti mají nejnižší úroveň sociálně-populační rozvinutosti, ale byly mezi nimi rozdíly dané jejich příslušností do nižších sídelních středisek a zapříčiněné aktivním managementem obcí těchto periferních sídel.
|
|
|
Sociálně-populační rozvinutost periferních, semiperiferních a střediskových sídel okresu Klatovy
HOUDKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zaměřuje na hodnocení lidského, demografického a sociálního kapitálu odlehlostních (perifernostních) typů sídel Klatovského okresu. Nejprve jsou definována sídelní střediska a je stanovena jejich hierarchie (mikroregionální města, velmi malá města, městyse, střediskové vesnice a větší vesnice) podle čtyř indikátorů střediskovosti (počet obyvatel, počet druhů vybraných služeb, počet dojíždějících za prací a do škol a počet spojů veřejné dopravy). Následně jsou vymezována periferní sídla mikroregionální úrovně na základě nedostatečného počtu spojů veřejné dopravy do mikroregionálních měst a podle příliš dlouhé doby strávené na cestě v těchto spojích. V blízkosti mikroregionálních měst jsou vymezena suburbia/suburbánní sídla. Zbývající sídla jsou sídly semiperiferními. Ve finále je pak analyzován lidský, demografický a sociální kapitál jednotlivých odlehlostních typů sídel a periferních oblastí sídel. Vedle 3 mikroregionálních měst (Klatovy, Sušice, Horažďovice) bylo vymezeno jedno velmi malé město (Nýrsko), 5 městysů (Janovice nad Úhlavou, Švihov, Železná Ruda, atd.), 14 střediskových vesnic a 18 větších vesnic. Poměrně rozsáhlé periferní oblasti byly nalezeny v pohraničí s Bavorskem. Mikroregionální města mají příznivé hodnoty vzdělanosti, suburbánní sídla se vyznačují příznivým populačním vývojem a vyšším podílem dětí, semiperiferní sídla mají příznivou věkovou strukturu a významnou spolkovou činnost. Periferní sídla měla překvapivě příznivý populační vývoj.
|
|
|
Periferní sídla, obce a oblasti okresu Znojmo - vymezení, typy a stabilita
HOLÍKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce je zaměřena na vyhodnocování rozvinutosti (stability) obcí a sídel různých polohových typů v okrese Znojmo. Nejprve jsou vymezena sídelní střediska s odlišnou hierarchií (mikroregionální, nano, piko a femto střediska) a také nestřediskové obce na základě počtu druhů sledovaných služeb, počtu obyvatel, počtu spojů veřejné dopravy a dojížďky za prací a studiem. V dalším kroku jsou vymezeny periferní obce a sídla okresu Znojmo na základě malého počtu spojů veřejné dopravy směřujících do mikroregionálních sídelních středisek a/nebo na příliš dlouhé doby strávené v těchto spojích. Dále jsou ještě vymezeny suburbánní obce a sídla. Zbývající obce a sídla (pokud nejsou mikroregionálními sídelními středisky) přísluší do semiperiferního typu. V závěru je pak zkoumána a zdůvodňována sociálně-populační a také technicko-infrastrukturní rozvinutost (stabilita) v jednotlivých typech obcí a sídel a v jednotlivých typech periferních oblastí. Celkem byla vymezena 2 mikroregionální sídelní střediska (Znojmo, Moravský Krumlov), 10 nano (např. Hrušovany nad Jevišovkou a Miroslav), 9 piko a 17 femto sídelních středisek. Rozsáhlejší periferní oblasti byly vymezeny na Vranovsku a Jevišovicku. Nejvyšší rozvinutost vykazovaly obce mikroregionálních sídelních středisek a suburbánní obce kolem nich, a dále semiperiferní obce, zvláště semiperiferní nano a piko sídelní střediska. Nejhůře na tom byly periferní nestřediskové obce a periferní piko sídelní střediska.
|
host ::
RSS.