Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Systém řízení výkonnosti podniku a motivace
Petera, Petr ; Fibírová, Jana (vedoucí práce) ; Wagner, Jaroslav (oponent) ; Havlíček, Karel (oponent)
V posledních letech a desetiletích byl zpochybňován pozitivní vliv systémů měření a řízení výkonnosti (ve vazbě na odměňování) na motivaci pracovníků. Předmětem koncepčně orientované části disertační práce je snaha rozpoznat, zda zmíněná kritika diskutovaných systémů vychází z jejich inherentních vlastností, či z vlastností jejich konkrétních implementací. Rozsáhlá multidisciplinární rešerše literatury (zejména z oborů účetnictví, měření výkonnosti, finančního řízení, mikroekonomie, ekonomie práce, behaviorální ekonomie a psychologie) prokázala, že systémy měření a řízení výkonnosti (včetně vazby na odměňování) mají potenciál pozitivně působit na motivaci, pracovní úsilí a výkonnost pracovníků. Odmítání tohoto potenciálu, které se často objevuje zejména ve vztahu k odměňování, je založeno na konkrétních aplikacích, a je nutné jej odmítnout jako zjednodušující. Uvedená rešerše rovněž napomohla identifikovat faktory a charakteristiky diskutovaných systémů, které mají klíčový význam pro jejich pozitivní motivační účinek, jakož i vlastnosti, které jsou z motivačního hlediska obvykle nežádoucí. Dalším významným výstupem koncepčně orientované části je modelový rámec umožňující podrobnou analýzu systému odměňování za výkonnost. Disertační práce dále popisuje a diskutuje výsledky dvou empirických šetření, z nichž první bylo orientováno na analýzu systému měření a řízení výkonnosti a systému odměňování, a druhé bylo primárně zaměřeno na podrobnou analýzu systému odměňování a motivace pracovníků. Pokud jde o měření výkonnosti, lze jako pozitivní vnímat skutečnost, že jsou intenzivně využívány strategické systémy měření výkonnosti typu balanced scorecard, a to včetně hledání kauzálních vazeb mezi měřítky a snahy o propojení těchto systémů s odměňováním pracovníků. Je však třeba poznamenat, že problematika propojení BSC s odměňováním pracovníků je respondenty považována za jeden z největších problémů implementace BSC a jedná se tedy o oblast, kde je potřebný další výzkum, zejména v podobě výzkumu založeného na případových studiích. Všichni respondenti indikovali využívání rozpočtů pro plnění mnoha funkcí (nástroj finančního řízení ve smyslu koordinace a ověření realističnosti plánovaných cílů podniku a včasného odhalení rizik, nástroj stanovení cílů podniku jako celku a nástroj interní motivace a řízení) a lze shrnout, že nedochází k opouštění rozpočtů, jak někdy implikuje přístup nazývaný "beyond budgeting". Překvapivým zjištěním bylo malé využívání nových měřítek výkonnosti, zejména ekonomické přidané hodnoty (za vrcholové finanční měřítko byly obvykle označovány ukazatele EBITDA a EBIT). Výsledky obou šetření prokázaly, že podniky usilují o implementaci kvalitních systémů odměňování, ale odhaleny byly i určité problematické vlastnosti těchto systémů. Zejména je třeba zmínit relativně malé využívání odměn za dlouhodobou výkonnost, což může vést ke krátkodobě orientovanému rozhodování manažerů. Uvedený problém je prohlouben skutečností, že odměny jsou obvykle udělovány v peněžní formě, využívání odměn ve formě podílů na vlastním kapitálu (například akcií) je velmi nízké. Relativně nízké je rovněž využívání odměn ve formě programů podporujících rovnováhu pracovního a soukromého života a odměn ve formě projevů uznání.
Performance measurement and management of ThyssenKrupp Výtahy, s.r.o.
Hubová, Jana ; Vávrová, Hana (vedoucí práce) ; Brabec, Martin (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zjištění stavu měření a řízení výkonnosti ve společnosti ThyssenKrupp Výtahy, s.r.o. a následně na uskutečnění vlastní analýzy finančního zdraví zkoumané společnosti za období 2007-2012. První část je soustředěna hlavně na aktuální stav měření a řízení výkonnosti: na představení informačně-technologického zázemí a reportingového systému a jejich využití při řízení výkonnosti. Druhá část je věnována finanční analýze na odhalení slabých míst v řízení výkonnosti za využití vertikálních a horizontálních analýz účetních výkazů, poměrových ukazatelů, bonitních a bankrotných modelů, ukazatele EVA a srovnání s odvětvovým průměrem. V závěru jsou shrnuty výsledky a doporučení.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.