|
|
Analýza pracovní spokojenosti
Bělková, Markéta ; Lorencová, Hana (vedoucí práce) ; Kováříková, Věra (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice pracovní spokojenosti. Hlavním cílem je pomocí analýzy zjistit stav spokojenosti mezi pracovníky vybrané organizace Střední a Mateřské školy. Pro tento účel je zpracována nejprve teoretická část, ve které jsou vymezeny základní pojmy týkající se pracovní motivace a pracovní spokojenosti a popsány specifické rysy školství. Na tuto část navazuje metodologická část, která představuje popis postupů a vybraných metod k vypracování daného projektu. Závěrečnou částí je praktická část, kde je přiblížena konkrétní instituce, ve které byl průzkum realizován. Následně jsou vyhodnoceny výsledky z dotazníkového šetření a individuálního rozhovoru s ředitelkou školy. Na základě zjištěných skutečností jsou nakonec navržena nápravná opatření pro zlepšení stavu pracovní spokojenosti a optimalizaci pracovních podmínek.
|
|
|
Připravenost vybraných škol města České Budějovice na vznik mimořádné události
BLÁHOVÁ, Kateřina
Připravenost škol na mimořádné události, by mělo být pro všechny zaměstnavatele a zaměstnance těchto zařízení jednou ze základních priorit. Za účelem posouzení připravenosti škol bylo realizováno dotazníkové šetření, kdy byly vytvořeny tři typy dotazníků, a to dotazník pro ředitele škol, pedagogy, žáky a studenty. Teoretická část práce se zabývá legislativním vymezením problematiky mimořádných událostí a terminologiích pojmů jako jsou bezpečnost, mimořádná událost, mimořádná situace, hrozba, záchranné a likvidační práce, krizová situace, integrovaný záchranný systém, ochrana obyvatelstva nebo evakuace. Další kapitolou práce je pojetí výuky problematiky ochrany obyvatelstva, která je rozdělena na období před rokem 1989 a po roce 1989. Do výuky problematiky ochrany obyvatelstva před rokem 1989 můžeme zařadit termíny jako civilní protiletecká ochrana, civilní obrana a branná výchova. Výuka v oblasti přípravy obyvatelstva na mimořádné události v České republice po roce 1989 je rozdělena na předškolní výchovu, základní vzdělání, střední vzdělání a vysokoškolské vzdělání. Dále byla do této kapitoly zahrnuta preventivně výchovná činnost směřující k zadané cílové skupině. Dalšími kapitolami v teoretické části diplomové práce jsou kapitoly Ochrana obyvatelstva a Koncepce ochrany obyvatelstva. Poslední kapitola byla zaměřena na současný stav počtu škol na území České republiky, Jihočeského kraje a města České Budějovice. Ve výzkumné části bylo cílem zhodnotit připravenost vybraných škol na mimořádnou událost. Jak již bylo zmíněno, byly vytvořeny tři typy dotazníků. První dotazník byl určen pro ředitele škol a obsahoval 26 otázek. Otázky měly uzavřené odpovědi. Začátek dotazníku charakterizuje zkoumaný vzorek. Následuje tematický blok, který pojednává o evakuačním plánu a následné evakuaci. Další otázky jsou zaměřené na posouzení připravenosti škol, pedagogů, žáků a studentů na mimořádnou událost. Poslední otázky zjišťují, zda by ředitelé uvítali možnost, proškolení pedagogů v oblasti Ochrana člověka za mimořádné události. Druhý dotazník byl určen pedagogickému personálu. Dotazník pro pedagogy obsahoval 34 otázek, které měly uzavřené odpovědi. Byl rozdělen do 2 tematických bloků. První čtyři otázky sloužily k charakterizování pedagogického personálu. I. BLOK zjišťoval, zda má škola zpracovaný evakuační plán, jak často je prováděn nácvik evakuace, zda škola spolupracuje se složkami Integrovaného záchranného systému, zda jsou žáci seznamováni s doporučenými způsoby chování při vzniku mimořádné události a jakým způsobem, zda se pedagogové účastní školení na úseku ochrany obyvatelstva, nebo jaká forma školení a tematická oblast by jim nejvíce vyhovovala. II. BLOK byl zaměřen na informovanost pedagogů. Třetím dotazníkem byl dotazník pro žáky a studeny, ten obsahoval celkem 28 otázek. První 3 otázky sloužily k získání informací o respondentovi. Následně byl dotazník zaměřen na znalosti žáků v oblastech ochrana obyvatelstva, požární ochrana, první pomoc, únik radioaktivních a chemických látek. Každá oblast obsahovala 4 otázky. Další 3 otázky byly zaměřené na znalost telefonních čísel, které by žáci a studenti měli znát v případě vzniku mimořádné události. Poslední otázky zjišťovaly, zda a jak byli žáci a studenti seznámeni s doporučenými způsoby chování při vzniku mimořádné události. V případě ředitelů škol byla použita metoda kvalitativní ve formě metody PAPI. Metoda PAPI-Paper And Pen Interviewing spočívá v osobním dotazování, při kterém se odpovědi respondentů zaznamenávají do vytištěného, standardizovaného dotazníku. U pedagogů, žáků a studentů byla použita metoda kvantitativní, a to formou dotazníkového šetření. Všechny výsledky byly zaneseny do programu Excel a vyhodnoceny formou grafů.Pro dobrou míru připravenosti škol, byla dle Paretovo principu stanovena hranice 80 % správných odpovědí. Dále bylo provedené statistické zpracování výsledků dotazníkového šetření za účelem testování závislosti odpovědí respondentů na druhu školy.
|
|
|
Evakuace škol a školských zařízení pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami v Jihočeském kraji
PAVELKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá problematikou škol a školských zařízení z hlediska jejich připravenosti a informovanosti na evakuaci s dětmi, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami v Jihočeském kraji. Tato bakalářská práce posuzuje připravenost a informovanost jednotlivých škol. Práce je rozdělena na dvě části na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá převážně evakuací, která je součást našeho života a přináší vznik mimořádné události nebo krizové situace. Evakuace se týká všech věkových kategorii. Evakuace se člení z několika hledisek. Patří sem hledisko opatření, kam bychom zařadili plošnou a objektovou evakuaci. Dalším hlediskem je výběr osob, kterých se evakuace týká, tedy jde o všeobecnou a částečnou evakuaci. Evakuace se také dělí dle doby trvání a to na krátkodobou, dlouhodobou a vyvedení. Evakuace rozdělená dle hlediska způsobu realizace je řízená, samovolná a také sem patří samoevakuce. Do posledního rozdělení evakuace z hlediska ohrožení patří přímá a nepřímá evakuace. Dále se v práci zabývám plánováním evakuace. Rozebírám zde plán evakuace jako součást havarijního plánů kraje, dále se zde také věnuji plánování evakuace v zónách havarijního plánování. Pod kapitolou je i plán evakuace osob, jako nedílná součást vnějšího havarijního plánu, který se zpracovává pro jaderné zařízení nebo pracoviště IV. kategorie. Dalšími podkapitolami jsou plány evakuace organizací zpracovávajících vnitřní havarijní plán, plány evakuace v rámci povodňové ochrany a také plány evakuace u ostatních právnických a podnikajících fyzických osob. Velkou kapitolou v teoretické části bakalářské práce je vzdělávací soustava České republiky. Kde vycházím převážně ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (tzv. "Školský zákon") a o změně dalších zákonů, v platném znění. Existují různé druhy škol. Mezi tyto druhy patří mateřská škola, základní škola, střední škola, konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky. Dalšími druhy škol jsou speciální školy. Mezi druhy speciálních škol patří mateřská škola pro zrakově postižené, základní škola pro zrakově postižené, střední škola pro zrakově postižené, konzervatoř pro zrakově postižené; mateřská škola pro sluchově postižené, základní škola pro sluchově postižené, střední škola pro sluchově postižené; mateřská škola pro hluchoslepé, základní škola pro hluchoslepé; mateřská škola při zdravotnickém zařízení, základní škola při zdravotnickém zařízení, základní škola speciální při zdravotnickém zařízení; mateřská škola pro tělesně postižené, základní škola pro tělesně postižené, střední škola pro tělesné; mateřská škola logopedická, základní škola logopedická; mateřská škola speciální, základní škola praktická, základní škola speciální, odborné učiliště, praktická škola; základní škola pro žáky se specifickými poruchami učení, základní škola pro žáky se specifickými poruchami chování. Do speciálních škol chodí děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami. Tyto děti, žáci a studenti mohou mít různé druhy zdravotního postižení. Dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách dělíme zdravotní postižení do několika skupin a to do zrakového postižení, sluchového postižení, mentálního postižení, tělesného postižením vnitřního postižení, řečového postižení, kombinovaného postižení a dále také do těchto skupin patří duševní nemoci, senioři a rodiče dětí se zdravotním postižením. Tato jednotlivá zdravotní postižení charakterizuji později v bakalářské
|
host ::
RSS.