|
|
Euthanasie v praxi
Kampleitner, Ralph ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Gasser, Georg (oponent)
V důsledku spojení faktorů sebeuvědomělých a kriticky smýšlejících pacientů a stále více stárnoucí společnosti vyvstává otázka, do jaké míry může zajít autonomie pacienta a jaká kritéria lze považovat za relevantní rozhodnutí o ukončení života. Pokrok v medicíně v posledních desetiletích vedl k možnosti záchrany životů a jejich udržování v situacích, kde se to před tím zdálo být nemožné. V současné době se však stále více lidí obává, že tento boom může být v jejich neprospěch, když prodlužuje jejich utrpení namísto, aby je zkrátil. Strach z nesnesitelné bolesti a ztráty kontroly podněcuje diskusi o tom, zda je eutanazie morálně přípustná a zda by měla být legalizována. Tato práce se zabývá otázkami: Co hovoří ve prospěch a proti legalizaci eutanazie? Jaké formy léčby jsou zahrnuty pod pojmem "eutanazie"? Jaká je současná právní situace v Rakousku? Jak daleko by autonomie pacienta měla jít? Aby bylo možné odpovědět na tyto otázky, byl proveden průzkum relevantní literatury, jehož výsledky ukazují, že aktivní eutanazie není povolena v Rakousku, avšak v Nizozemsku, Belgii, Lucembursku a částečně i ve Švýcarsku povolena je. Rozhovory vedené mezi pracovníky nemocnice ukázaly, že zdravotnický personál v Rakousku upřednostňuje aktivní eutanazii, protože není spokojen s péčí, která je v tuto chvíli poskytována pacientům ke konci života. Tito pracovníci také přijali trend autonomie pacienta a myslí, že pacienti mohou mít autonomní přání ukončit svůj život, ale že je těžké určit pacientovu autonomii. Důvodem je to, že autonomie je rostoucí hodnotou, která zahrnuje pacientovy schopnosti, stejně jako jeho dlouhodobé cíle, hodnoty a preference, které byly vyvinuty v průběhu jeho života. Proto lze konstatovat, že zvýšení dostupnosti vhodné péče ke konci života by mohlo být řešením, které zamezí tomu, aby zdravotnický personál přijímal nepříjemná rozhodnutí, a stále umožní pacientům zemřít důstojně.
|
host ::
RSS.