|
| |
|
|
Příprava mikrosatelitových markerů pro studium koroptve polní (Perdix perdix)
Vaněčková, Dominika ; Munclinger, Pavel (vedoucí práce) ; Burri, Marta (oponent)
Cílem mé práce byla konstrukce setu mikrosatelitových markerů pro koroptev polní (Perdix perdix). Podařilo se mi vyizolovat sedm nových mikrosatelitů specifických pro tento druh a další lokusy jsem pak převzala od blízce příbuzných druhů ze třídy hrabavých (Galliformes). Celkově jsem tak získala set 18ti lokusů, který jsem následně použila k otestování charakteristik populační struktury tří studovaných populací koroptví ze Stodůlek, Písecka a Milešína. Analýza ukázala jasnou strukturovanost populací a překvapivě malé (menší než 100) efektivní populační velikosti. Vybraných sedm mikrosatelitových lokusů jsem pak použila k provedení analýzy paternity u vybraného vzorku hnízd. V některých hnízdech se mi skutečně podařilo nalézt důkaz o existenci mimopárové paternity u tohoto domněle monogamního kura. Na závěr jsem na základě sekvenace kontrolní oblasti mitochondriální DNA několika vzorků z každé z populací dospěla k názoru, že studované populace koroptví náleží k západní linii mitochondriální DNA.
|
|
|
Příprava mikrosatelitových markerů pro studium koroptve polní (Perdix perdix)
Vaněčková, Dominika ; Munclinger, Pavel (vedoucí práce) ; Burri, Marta (oponent)
Cílem mé práce byla konstrukce setu mikrosatelitových markerů pro koroptev polní (Perdix perdix). Podařilo se mi vyizolovat sedm nových mikrosatelitů specifických pro tento druh a další lokusy jsem pak převzala od blízce příbuzných druhů ze třídy hrabavých (Galliformes). Celkově jsem tak získala set 18ti lokusů, který jsem následně použila k otestování charakteristik populační struktury tří studovaných populací koroptví ze Stodůlek, Písecka a Milešína. Analýza ukázala jasnou strukturovanost populací a překvapivě malé (menší než 100) efektivní populační velikosti. Vybraných sedm mikrosatelitových lokusů jsem pak použila k provedení analýzy paternity u vybraného vzorku hnízd. V některých hnízdech se mi skutečně podařilo nalézt důkaz o existenci mimopárové paternity u tohoto domněle monogamního kura. Na závěr jsem na základě sekvenace kontrolní oblasti mitochondriální DNA několika vzorků z každé z populací dospěla k názoru, že studované populace koroptví náleží k západní linii mitochondriální DNA.
|
|
|
Možnosti a současná praxe určování paternity fretky (Mustela putorius furo)
Henclová, Tereza ; Sedlák, Petr (vedoucí práce) ; Vostrý, Luboš (oponent)
Testy paternity se zabývají původem jednotlivce v rámci plemen. Jsou důležitým parametrem pro zájemce o cílený chov zvířat a vedou ke zkvalitnění jejich chovu. Tato bakalářská práce se zabývá testy paternity využívanými u zvířat na současné úrovni genetického výzkumu a jejich možným využitím u fretky formou literární analýzy. V přehledu literatury je uvedena základní charakteristika fretek. Dále zde jsou obsaženy základní genetické údaje včetně molekulární taxonomie, informace o současném testování paternity a náhled do testování paternity šelem (Carnivora). V diskuzi jsou projednávány možnosti využití tohoto testování u fretek.
Při řešení tématu jsem z literatury zjistila, že v současné době se toto testování provádí pomocí metody PCR (polymerase chain reaction), která umožňuje rychlou ampliflikaci DNA. Pomocí této metody se provádí porovnávání STR lokusů tria matka-mládě-otec. Výhodou STR polymorfismů je dobrá rozlišovací schopnost, vysoká variabilita a snadná amplifikovatelnost pomocí metody PCR, ovšem jejich největší nevýhodou je vysoká mutační rychlost a limitovaný počet markerů v jedné reakci (maximálně 17). Výsledky STR profilování se vyjadřují indexem paternity (Pi). Index paternity je výsledkem výpočtu pravděpodobnosti, která nám pomáhá vyjádřit jak velká je možnost, že údajný samec je otcem mláďat. Ekvivalentní vyjádření Pi je procentuální v rozmezí 0% až 100%. Výsledkem je buď potvrzení, nebo vyvrácení otcovství. Tato problematika je u fretek prozatím rozpracovaná a testování se v současné době příliš nevyužívá. V rámci současných poznatků by testování paternity u fretek přispělo ke zkvalitnění jejich chovu tím, že by snížilo riziko inbreedingu, přenosu dědičných chorob či vad do další generace a zamezilo podvodnému chování s cílem oklamání budoucího majitele.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.