Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 74 záznamů.  začátekpředchozí65 - 74  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ověření vlivu krmiv na příjem krmných dávek koz a na složení jejich mléka
KRÁL, Václav
Kozí mléko má mnoho výborných nutričních vlastností, které vyplývají z jeho unikátního složení. To ovšem do jisté míry závisí na složení krmné dávky. Cílem této práce bylo ověřit, jak ovlivní krmná dávka množství a složení nadojeného mléka. Bylo také provedeno sledování, s cílem zjistit, jak vybrané byliny ovlivňují příjem krmných dávek kozami. Pokusná část byla rozdělena do třech částí. V první části byl hodnocen vliv vybraných bylin na příjem krmné dávky kozami. Bylo zjištěno, že přídavek jílku vytrvalého zvýšil množství přijatého krmiva. Naopak přídavek hrachoru lučního příjem krmiva snížil. Ve druhé části byl ověřován vliv jitrocele kopinatého na složení mléka. Bylo zjištěno, že přídavek této byliny v krmné dávce mírně zvýšil denní dojivost. Ve třetí části pak bylo sledováno stádo koz na pastvě. V této části byl hodnocen vliv složení pastevního porostu a přídavku ovsa na složení mléka a nádoj. Bylo zjištěno, že složení pastvy mělo výrazný vliv nejen na základní složky mléka, ale i na zastoupení jednotlivých skupin mastných kyselin. Přídavek ovsa pak vliv pastvy snižoval.
Vliv pastvy v podhorských oblastech na biodiverzitu bezobratlých - epigeičtí brouci.
RUTTA, Petr
Diplomová práce se zabývá biodiverzitou epigeických brouků na pastvinách nacházejících se v podhorských oblastech Šumavy. Srovnává jak se mění biodiverzita společenstev již zmíněných brouků v oblastech s různou intenzitou pastevního zatížení. Odchyt byl prováděn na dvou odchytových místech pomocí zemních pastí. V práci je zjištováno srovnání biodiverzity společenstev epigeických brouků v oblastech s různým zatížení pastvou, porovnání s dosavadními výsledky, antropogenní ovlivnění stanovišť a ordinace druhů na pozemku.
Životní projevy dojnic při pastevním způsobu chovu
NOVOTNÝ, Miroslav
Cílem práce bylo etologické sledování základních kategorií chování skotu při pastevním způsobu chovu. Sledování proběhla také ve stáji v průběhu dojení, které probíhalo ráno a odpoledne. Získané výsledky byly zpracovány do grafů a tabulek v programu Microsoft Excel. Stádo bylo složeno z plemenic Českého strakatého skotu a Holštýnského skotu a na pastvě se nacházelo od dubna do listopadu.
Sledování pohybové aktivity masného skotu v průběhu roku
RUDA, Jan
Chov skotu patří v České republice k základním a tradičním odvětvím zemědělské výroby. V posledních letech se začínají zejména v horských a pohorských oblastech chovat masná plemena skotu. Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit pohybovou aktivitu masného skotu s celoročně venkovním ustájením v závislosti na vybraných vnějších i vnitřních vlivech. Práce byla provedena na soukromé farmě, která obhospodařuje 40 ha v podhorské oblasti. Chovaná zvířata jsou kříženci masných plemen charolais, piemontese, aberdeen angus, hereford, gasconne, limusine a české strakaté. Sledování bylo provedeno pomoci pedometrů, které byly umístěny u 20 ks skotu na krku a na hrudní končetině a u 10 ks pouze na krku. Pedometr registruje počet pohybů za hodinu. Každá hodina je rozdělena do dvousetčtyřiceti 15sekundových úseků. Vyskytuje - li se během tohoto úseku u zvířete pohyb, je zaznamenán. Dalším technickým vybavením je anténa a PC s příslušným softwarem. K měření teploty a vlhkosti byl použit datalogger, který zaznamenával data každou hodinu. Následně byl vyhodnocován vliv teploty a vlhkosti na pohybovou aktivitu, vliv říjového cyklu na pohybovou aktivitu a rozdíl naměřených aktivit z krku a končetiny. Bylo zjištěno, že teplota má zásadní vliv na pohybovou aktivitu. Vliv vlhkosti na aktivitu nebyl prokázán. Během říje nedošlo ke zvýšení aktivity v takovém rozsahu, jak jsme předpokládali. Aktivita naměřená na krku byla vyšší než aktivita naměřená na končetině. Obě hodnoty vykazovali matematickou funkční závislost.
Výkrm jalovic pastevním způsobem
VALTER, Jiří
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit výkrm jalovic realizovaný ve dvou pastevních cyklech v horské oblasti jižních Čech. Sledování proběhlo v letech 2008 až 2009. Do hodnocení bylo zařazeno celkem 51 jalovic, vícepodílových kříženek plemen Aberdeen Angus a Masný simentál. Jalovice byly v prvním pastevním období odchovávány na pastvě společně s matkami, v zimním období byly umístěny ve stáji a v dalším roce následovalo druhé pastevní období, po jehož ukončení byly jalovice poraženy. Byla zjišťována živá hmotnost na konci prvního pastevního období, na konci zimního období a na konci druhého pastevního období. Dále byla zaznamenána hmotnost jatečně upraveného těla a třída zmasilosti dle SEUROP. K živým hmotnostem byly dopočítány průměrné denní přírůstky za příslušná období. Soubor byl roztříděn do skupin podle měsíce narození jalovic a podle tříd zmasilosti dle SEUROP. Statistické zpracování dat bylo provedeno pomocí programu Excel. Pro vyhodnocení výsledků byly u sledovaných ukazatelů vypočteny základní statistické charakteristiky a průkaznost rozdílů mezi skupinami ověřena párovým t-testem na odpovídajících hladinách významnosti. Průměrná hmotnost jalovic na konci prvního pastevního období činila 266,0 kg, průměrná hmotnost při ukončení zimního období činila 349,8 kg, průměrná hmotnost na konci druhého pastevního období činila 512,3 kg. Průměrný věk jalovic na konci prvního pastevního období byl 216 dnů, poráženy byly při průměrném věku 574 dnů. Průměrný denní přírůstek za první pastevní období činil 1,14 kg, za zimní období 0,57 kg, za druhé pastevní období 0,78 kg. Celoživotní průměrný denní přírustek činil 0,85 kg. Průměrná hmotnost jatečně upraveného těla činila 247,1 kg. 60,8 % jalovic dosáhlo třídy zmasilosti ``O``, 39,2 % třídy ``R`` nebo ``U``. Jalovice vykazovaly značnou variabilitu, zejména v hmotnosti na konci druhého pastevního období (sx = 43,9 kg). Jalovice zařazené do třídy zmasilosti ``R`` nebo ``U`` dosáhly oproti jalovicím zařazeným do třídy zmasilosti ``O`` vyšší hmotnosti na konci prvního i druhého pastevního období, vyšší hmotnosti jatečně opracovaného těla a dosahovaly také vyššího průměrného denního přírustku v zimním a druhém pastevním období.
Vliv pastvy v podhorských oblastech na biodiversitu bezobratlých {--} koprofágové
SVOBODA, Lukáš
Práce se zabývá studiem vlivu různé intenzity pastevního zatížení na biodiversitu společenstev koprofágních brouků na třech pastvinách na Šumavě v jižních a západních Čechách. Na těchto lokalitách probíhala pastva s rozdílnými stavy zvířat: 78 kusů dobytka na první pastvině, 106 kusů na druhé a 162 kusů na třetí pastvině. K odchytu brouků byly použity padací pasti s návnadou čerstvého kravského exkrementu o objemu 1,5 l. Na každé pastvině nebo v její těsné blízkosti byly umístěny 3 pasti pro každou lokalitu. Doba exposice byla vždy 7 dní v měsíci, od dubna do října 2008. Celkem bylo takto odchyceno 8725 exemplářů o 33 druzích, náležících do čeledí: Scarabaeidae, Geotrupidae a Hydrophilidae. Na základě získaného materiálu byla u společenstev koprofágních brouků pro jednotlivé lokality sledována početnost druhů a exemplářů, druhová diversita, sezónní dynamika a distribuce biomasy. Bylo zjištěno, že vyšší zatížení pastvin pasenými zvířaty může mít positivní vliv na výskyt jedinců některých skupin koprofágních brouků. Další významnější důsledky různého zatížení pastvin pasenými zvířaty na tato společenstva se již nepodařilo zdokumentovat.
Etologické projevy u krav chovaných v systému bez tržní produkce mléka
VESELÁ, Jana
Cílem práce bylo vyhodnotit dynamiku základních životních projevů u krav chovaných v systému bez tržní produkce mléka v podhorských podmínkách. Byla zvolena metoda přímého skupinového pozorování s délkou intervalu 10 minut. Délka pastvy byla nejvyšší na podzim 59,6 % dne a nejkratší v zimě 30,8 % dne. V závislosti na prodlužující se délce stání se zkracovala aktivita ležení z jarního období 15,3 % na 5,7 % dne v zimním období. Z výsledků vyplývá, že chov masného skotu je z pohledu welfare a adaptability stáda v podhorských oblastech vhodný.
Analýza vybraných vlivů ovlivňujících reprodukci plemenic skotu
PROKŮPEK, Petr
Reprodukce skotu je v dnešní době vedle dosahované úrovně užitkovosti v popředí zájmu našich chovatelů. Stálé zhoršování důležitých reprodukčních ukazatelů, mnohdy až ke kritickým hranicím, se stává hlavním problémem mnoha zemědělských podniků, jež se chovem skotu zabývají. Zejména v podhorských a horských oblastech, ale i regionech se ztíženými podmínkami (LFA oblasti), je potřeba chovu skotu věnovat patřičnou pozornost. Chov skotu zde neposkytuje pouze produkci, plní zde i nezastupitelné mimoprodukční funkce. Cílem této práce bylo vyhodnotit ve třech různých chovech za sledované období 5 let (2002 {--} 2006) reprodukční ukazatele (inseminační interval, interinseminační interval, servis periodu, inseminační index, mezidobí a % březosti po 1.inseminaci) u vybraných dojnic. Dle úrovně byly mezi sebou porovnány jednotlivé chovy (Rychnov nad Malší, Vlčí Jámy, Těšov) u plemene české strakaté (ČESTR). V Rychnově nad Malší, kde je chováno plemeno ČESTR i HOLŠTÝN, byly vyhodnoceny i rozdíly v reprodukčních ukazatelích těchto plemen. V úvahu byla brána úroveň mléčné užitkovosti, způsob chovu, měsíc otelení a pořadí laktace. Délka servis periody (SP) je ve všech chovech neuspokojivá. Průměrná délka SP za celé sledované období byla v Rychnově nad Malší 125,2 dnů (ČESTR), ve Vlčích Jamách 123,5 dnů a v Těšově 125,7 dnů. Průměrná délka mezidobí je ve všech sledovaných chovech rovněž neuspokojivá. Průměrná délka mezidobí za celé sledované období byla v Rychnově nad Malší 402 dnů, ve Vlčích Jamách 418 dnů a v Těšově 415 dnů. Také bylo zjištěno velmi nízké procento zabřezávání po 1. inseminaci v Rychnově nad Malší i v Těšově (pod 40 %). Nebyl prokázán významný vliv měsíce otelení ani pastvy dojnic na délku servis periody. Plemeno HOLŠTÝN prokázalo, že je schopno ve stejných podmínkách produkovat více mléka, avšak vůči průměru České republiky je dosahovaná užitkovost podprůměrná, navíc vykazuje horší výsledky v reprodukci (kromě ins. intervalu) oproti českému strakatému skotu. Na základě počtu otelení za život dojnice byl potvrzen pozitivní vliv pastevního chovu na dlouhověkost dojnic oproti průměru v ČR. Monitorované ukazatele mléčné užitkovosti a reprodukce jsou ve sledovaných chovech významně ovlivněny plemenem, úrovní výživy a managementem dojnic chovu dojnic
Střevní paraziti koz ve vybraném chovu
VANĚČKOVÁ, Michala
Cílem diplomové práce bylo objektivně zhodnotit výskyt střevních parazitů ve vybraném chovu koz. K výzkumu byl vybrán soukromý podnik chovu koz zabývající se hlavně produkcí mléka. Praktický výzkum probíhal od roku 2009 do roku 2010. V této době byly odebírány vzorky výkalů ke zjištění výskytu parazitů. Při rozboru vzorků byli nalezeni následující paraziti: Trichuris ovis, paraziti řádu Strongylida, Fasciola hepatica, Dicrocellium lanceatum a kokcidie. Celková prevalence parazitů byla zjištěna značná, a to 85 % pozitivních vzorků. Nejčastěji identifikovanými parazity byli helminti řádu Strongylida s prevalencí 41,46 %, což odpovídá 199 případům z celkového počtu 480. Nejvyšší prevalence všech zjištěných parazitů byla v letním období roku 2009, následně na jaře roku 2010.
Analýza základních projevů chování u stáda ovcí
JINDROVÁ, Miloslava
Tématem bakalářské práce byla analýza základních projevů chování u stáda ovcí. Etologická sledování životních projevů ovcí byla uskutečněna ve stádě soukromého zemědělce Ing. Jana Vejčíka v Dlouhé Stropnici v oblasti Novohradských hor. Sledování základního stáda které tvořilo 96 ovcí, z toho 8 šumavek a 88 valašek probíhalo ve třech ročních obdobích.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 74 záznamů.   začátekpředchozí65 - 74  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.