|
|
Predikce průměrných hodinových koncentrací přízemního ozonu z měření pasivními dozimetry
Sinkulová, Michaela ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Zíková, Naděžda (oponent)
Z hlediska znečištění ovzduší je přízemní ozon látkou, která podle současných poznatků nejvíce přispívá k poškození ekosystémů. Pro výpočet klíčových ukazatelů potenciálního poškození ekosystémů, tedy expozičního indexu AOT40 a stomatálního toku, je důležitá znalost hodinových koncentrací ozonu, které jsou vstupními daty pro oba výpočty. Přitom pro měření imisních koncentrací O3 pro účely environmentálních studií se nevyužívá kontinuálního měření, ale měření pasivními (difuzními) dozimetry, které jsou exponovány po delší období (zpravidla 1 týden-1 měsíc) a udávají tedy průměrnou koncentraci za příslušný časový úsek. Cílem této diplomové práce je predikce hodinových koncentrací přízemního ozonu z měření pasivními dozimetry, které probíhalo v letech 2006-2010 v Jizerských horách. Monitoring probíhal vždy v délce 2 týdnů během vegetační sezóny (duben-říjen) na vybraných lokalitách v různých nadmořských výškách (714 m n.m. - 1 000 m n.m.). Použity byly pasivní dozimetry značky Ogawa. Z těchto průměrných koncentrací a doprovodných meteorologických dat byly vypočteny hodinové hodnoty koncentrací přízemního ozonu dle modelu z odborné literatury a ty byly následně porovnány s měřením z automatizované stanice, která poskytla reálné hodinové koncentrace. Pro analýzu dat byly uvedeny základní parametry jako...
|
|
|
Využití pasívních vzorkovačů při identifikaci reziduí antibiotik v přečištěných odpadních vodách
Kostříková, Markéta ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Šťastný, Jan (oponent)
S růstem lidské společnosti přibývá i spotřeby antibiotik, která se ve velké míře dostávají zpět do životního prostředí a v podobě jejich reziduí nebo metabolitů tam působí negativně na necílové organismy. Hlavními zdroji těchto sloučenin je lidská a veterinární medicína, zemědělství a živočišná výroba. Teoretická část této práce je rozdělena na dvě kapitoly. Na problematiku metod pasivního vzorkování, kde je probrána jejich využitelnost a výhody oproti aktivnímu vzorkování, mezi které patří rychlost, relativní nenákladovost, nulový přísun vnější energie a sběr vzorků in situ. Jsou zde popsány principy práce základních typů vzorkovačů primárně určených pro identifikaci cizorodých částic ve vodním prostředí. Jedná se o Gore-Sorber, PDB, SPMD, POCIS, Chemcatcher, Keramický dozimetr, PISCES, MESCO a SLMD. Druhá kapitola se zabývá farmaceutickými látkami, detailněji antibiotiky vyskytujícími se v přírodním prostředí (Streptomycin, Amoxicilin, Ciprofloxacin, Lincomycin, Erythromycin, Spiramycin, Flumequin, Ofloxacin, Sulfamethoxazol, Chlortetracyklin, Oxytetracyklin) a metodami jejich detekce. V experimentální části byla hodnocena možnost využití pasivních vzorkovačů při identifikaci reziduí antibiotik v odpadních vodách pomocí plotnové difuzní metody. Klíčová slova: pasívní vzorkovač, rezidua...
|
host ::
RSS.