|
|
Trendy forem partnerského soužití v kontextu sociální politiky
VODRÁŽKOVÁ, Magdalena
Tato práce se zabývá zmapováním forem partnerského soužití a jejich vývojem v souvislosti se změnami sociální politiky. Manželství má bohatou historii a v průběhu dějin se jeho podoba i podstata několikrát změnila. Za posledních šedesát let vzrostla míra rozvodovosti, došlo ke zrovnoprávnění žen a jejich zvýšenému zapojení na trhu práce. Nesezdané soužití je velmi podobné manželství a zpravidla mu též předchází. V současné době je tento typ partnerského soužití čím dál běžnější, a někdy dokonce nahrazuje manželství. S manželstvím a nesezdaným soužitím přímo souvisí založení rodiny, proto je v teoretické části popsán vznik rodiny, její funkce a její proměny v průběhu času. Zbytek teoretické části je věnován sociální a rodinné politice. Právě rodinná politika je velmi podrobně charakterizována z pohledu její koncepce, cílů, nástrojů i systémy opatření, kterými podporuje rodiny. Cílem mé diplomové práce bylo zmapovat, jaké formy partnerského soužití byly preferovány v různých vývojových obdobích sociální politiky v České republice a jaký vliv měla jednotlivá opatření rodinné politiky na populační vývoj v rámci sňatečnosti, porodnosti, nebo rozvodovosti z krátkodobého a také z dlouhodobého hlediska. V souvislosti s cílem práce byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza 1: instituce manželství byla ve všech vývojových etapách sociální politiky důležitější pro ženy než pro muže. Hypotéza 2: vysokoškolsky vzdělané osoby více preferují manželství než osoby se základním vzděláním. První část výsledků výzkumu je zpracována komparativní analýzou dostupných sekundárních zdrojů týkajících se vybraných vývojových etap sociální politiky v naší zemi. Druhá část výzkumu probíhala formou pilotáže prostřednictvím kvantitativní metody dotazníkového šetření. Z výsledků vyplývá, že výrazná změna materiálních podmínek rodin s dětmi se příznivě projeví na růstu populace. Ženy spojovaly manželství s mateřstvím a tím i s větší jistotou při výchově dětí. Počet sňatků u vysokoškolsky vzdělaných lidí stoupá oproti lidem s nižším vzděláním. Na tento stav má vliv také vzrůstající počet lidí s vysokoškolským vzděláním, který se díky společenským podmínkám začal zvyšovat od 90 let 20. století. Lidé s vysokoškolským vzdělaním více zastávají názor, že hlavní důvod, proč lidé uzavírají manželství, je narození dítěte, ale zároveň v tom nevidí takovou důležitost, jako vyučení lidé.
|
|
|
Postavení české ženy v rodině z pohledu veřejnosti
KLOUDOVÁ, Hana
Postavení české ženy v rodině je v současné době diskutované téma. České rodiny ztrácí svou původní podobu a tím dochází i ke změně postavení ženy v rodině a tudíž k narušení tradičního patriarchálního modelu rodiny. Výzkumem ve své bakalářské práci jsem chtěla zmapovat názory veřejnosti na postavení české ženy v současné rodině, zda česká žena stále zastává tradiční postavení ženy v rodině a do jaké míry se v dnešní rodině vyskytuje model současné moderní ženy. V teoretické části práce jsem se zaměřila zejména na vývoj postavení české ženy v historickém měřítku, dále jsem se věnovala současné struktuře rodiny,novým formám a možnostem soužití, poklesu porodnosti, dvoukariérovému manželství,rozdělení rolí ženy v rodině a v neposlední řadě dělbou práce v domácnosti. Pro realizaci výzkumného šetření jsem zvolila kvantitativní metodu, technikou dotazníku. Samotný dotazník je sestaven z 24 uzavřených otázek a ze 4 uzavřených otázek s faktografickými údaji. Zkoumaným souborem jsou náhodně vybraní kolegové a kolegyně, přátelé a rodinní příslušníci z okresu České Budějovice. Minimální věk respondentů je určen hranicí 18 let. Z celkového počtu 200 ks rozdaných dotazníků se zpět vrátilo 148 ks vyplněných dotazníků použitelných pro výzkum, celková návratnost je tedy 74 %. Hypotéza 1 předpokládala, že česká žena zastává stále své tradiční postavení v rodině, byla potvrzena. Hypotéza 2, která předpokládala, že současná tzv. ?nová žena? se v české rodině vyskytuje jen zřídka se nepotvrdila. Výsledky práce sice ukazují, že v rodinách stále převládá tradiční model, ale již s výrazně menším percentuelním poměrem názorů, než tomu ukazují sociologické výzkumy minulých let. Muž již není výhradním živitelem rodiny a současná žena kromě péče o domácnost,výchovy dětí je zároveň schopna chodit do zaměstnání, přispívat výraznou měrou do rozpočtu rodiny, dále se profesně vzdělávat a reprezentovat muže. Výsledky mé bakalářské práce lze využít jako studijní materiál pro výuku studentů se sociálním - zdravotním zaměřením nebo mohou být základem pro další výzkumná šetření a studie zabývající se touto problematikou.
|
|
|
Nevěra jako faktor rozvodovosti
SOUČKOVÁ, Beáta
Práce se zabývá fenoménem nevěry a jejím dopadem především na manželské svazky. Cílem je podpořit tvrzení, že nevěra nemusí být podstatou partnerského problému, který narušuje vztah manželů a naplňuje rozvodové statistiky, ale je především symptomem nemocného vztahu. Práce se zároveň soustřeďuje na zjištění, jaké dopady měla psychoterapie na obnovení manželství v prezentovaných kazuistických případech a jaké podoby mohou nabývat soužití partnerů po uskutečnění psychoterapie. Teoretická část práce se věnuje vnímání nevěry širokou veřejností, postojům k věrnosti, rozlišením motivací a příčin nevěry a jejím stupňům z hlediska ohrožení vztahů. Součástí je i kapitola věnující se rozvodovosti, která s fenoménem nevěry úzce souvisí, a kapitola popisující možná řešení, která lze použít v případě ohrožení vztahu nevěrou. Praktická část je tvořena především kazuistickými případy, kde je nevěra zachycena od svého počátku až k závěrům, ke kterým prostřednictvím psychoterapie vede.
|
host ::
RSS.