Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Význam fyzioterapie u diabetické neuropatie
MOTEJLOVÁ, Tereza
Diabetická neuropatie je velmi častou chronickou komplikací u onemocnění diabetes mellitus. Toto onemocnění postihuje periferní nervový systém a mezi nejčastější projevy patří parestézie, pocity studených nohou a poruchy stability. Předmětem této bakalářské práce je zmapování možností fyzioterapie u diabetické neuropatie a vytvořit cvičební jednotku ke zlepšení stability pro autoterapii u jednotlivých probandů. Teoretická část se zabývá nemocí diabetes mellitus. O této nemoci je napsána druhá kapitola s klasifikací, diagnostikou, terapií a jejími komplikacemi. Chronickou komplikací této nemoci může být diabetická neuropatie, které je věnována třetí kapitola. V této kapitole je sepsána anatomie periferního nervového systému, formy, neuropatická bolest a léčba. Čtvrtá kapitola pojednává o posturální stabilitě. Praktická část byla založena na kvalitativním výzkumu. Výzkumný soubor tvořili tři probandi, u nichž byla diagnostikovaná diabetická neuropatie. U každého probanda je vedena kazuistika, která obsahuje anamnézu, kineziologický rozbor, vyšetření na stabilitu včetně posturografu a základní neurologická vyšetření. Na základě vstupního vyšetření byly vytvořeny individuální fyzioterapeutické postupy. Hlavní část cvičební jednotky se věnovala senzomotorice, uvolnění kloubních struktur na noze a cvičení na balančních podložkách s nácvikem posturální stability. Výsledky tohoto výzkumu prokázaly, že fyzioterapie u diabetické neuropatie má pozitivní vliv na zdravotní stav probanda. V průběhu terapie probandi subjektivně uváděli zmírnění parestezií. Objektivně bylo potvrzeno, že probandi lépe drží stabilitu i v náročnějších polohách.
Syndrom karpálního tunelu v kontextu fyzioterapie
KRČOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce zahrnuje informace o syndromu karpálního tunelu. Obecná část je zaměřená především na anatomické uspořádání karpálního tunelu, klinické projevy, diagnostiku onemocnění a konzervativní léčbu. Operace je častým řešením tohoto onemocnění, proto jsem ji zmínila alespoň okrajově, i když není předmětem práce. Cílem práce je zhodnotit metodiky fyzioterapie využívané u pacientů se syndromem karpálního tunelu a také zhodnocení subjektivních potíží pacientů před a po aplikaci těchto metodik. Pro vypracování práce jsem využila metodiku kvalitativního výzkumu s následujícími technikami sběru dat: studium dokumentů, pozorování, volný rozhovor, sekundární analýza dat. Kazuistiky tří pacientů obsahují především vyšetření, popis rehabilitace pacientů se syndromem karpálního tunelu vybranými konzervativními metodami fyzioterapie. Metody, na které jsem se zaměřila jsou léčba laserem, ultrasonoterapie, bezkontaktní elektroterapie, manipulační léčba měkkých tkání, mobilizace kloubů, metoda propriocepticní neuromuskulární facilitace, mobilizace dle Butlera a metoda tejpování. Tyto metody pacienti hodnotili obecně pozitivně a přinesly také zlepšení jejich potíží. Myslím, že použité metody by měly být aplikovány dlouhodoběji a doporučila bych jejich kombinování. Dá se tak efektivněji využít možností fyzioterapie. Dále si myslím, že důležité také je pacienty o onemocnění a příčinách jeho vzniku dostatečně a srozumitelně informovat. Tím by se přispělo k pochopení jejich potíží a k zvýšení motivace pacientů s problémem něco dělat.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.