|
|
Společenství parazitoidů dvou druhů drobných motýlů žijících na chmelu otáčivém
Hovorka, Tomáš ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Libra, Martin (oponent)
Interakce mezi parazitoidy, fytofágním hmyzem a jejich hostitelskými rostlinami hrají jednu z hlavních rolí v trofických vztazích suchozemských potravních sítí. Dle současného poznání je více jak polovina všech známých suchozemských druhů součástí právě této potravní sítě (parazitoidi-herbivoři-rostliny). U mnoha druhů hostitelů herbivorů vedly interakce s parazitoidy k evoluci a diverzifikaci různých obranných strategií. Příkladem primární obranné strategie proti predátorům a parazitoidům je tvorba různých úkrytů, jako jsou listové miny, listové zámotky nebo hálky. Tyto strategie jsou klíčovým faktorem, který ovlivňuje složení společenstva parazitoidů. V diplomové práci bylo sledováno spektrum parazitoidů u dvou druhů drobných motýlů s rozdílnými životními strategiemi žijících na chmelu otáčivém (Humulus lupulus). Housenky Caloptilia fidella (Lepidoptera: Gracillaridae) nejprve minují listy chmelu, později, kdy se začnou živit exofágně, si na vnější ploše listu vytváří listové zámotky s kokony. Housenky druhu Cosmopterix zieglerella (Lepidoptera: Cosmopterigidae) zůstávají po celý svůj larvální vývoj v mině. Získaní parazitoidi byli identifikovaní jak na základě morfologie, tak pomocí dvou fragmentů genů, konrétně CO1 a ITS2 (pouze u Chalcidoidea). Ke genetickému vymezení druhů byly využity metody...
|
|
|
Škůdci hrachu při ekologickém a konvenčním pěstování
Matějková, Lucie
Výskyt škůdců hrachu byl zjišťován v roce 2013 na Vyškovsku na ekologicky a konvenčně pěstovaném hrachu setém (Pisum sativum). Sledování škůdců proběhlo pomocí feromonových lapáků, barevných lepových desek a vizuální kontrolou od května do července. Celkem bylo na ekologické ploše zjištěno 13 590, na konvenční 6608 zástupců hmyzu. Nejpočetnějším škůdcem byla kyjatka hrachová, 10 811 jedinců na ekologické ploše, 4335 na konvenční ploše. Její parazitace na ekologické ploše dosáhla 67,5 %. Další škůdci zjištění na ekologické a konvenční ploše byli mšice maková (70, 88), třásněnka hrachová (1403, 316), třásněnka vojtěšková (251, 0), kovolesklec gama (12, 12), bejlomorkovití (97, 191), květilkovití (0, 327). Dále byli na ekologické a konvenční ploše zjištěni ostatní fytofágové (350, 967), predátoři (159, 66), parazitoidi (21, 7), saprofágové (1, 17), opylovači (4, 2) a kruhošví s neznámým významem (441, 280).
|
|
|
Využití makroorganismů a mikroorganismů v biologické ochraně rostlin proti mšicím
BOŠKA, David
Mšice jsou jedny z nejvýznamnějších druhů škůdců, vyskytující se na všech kontinentech kromě Antarktidy. Mšice škodí převážně sáním, produkcí medovice a přenosem stovek virových onemocnění. Nejvýznamnějšími skleníkovými mšicemi vyskytující se na území České republiky jsou mšice broskvoňová (Myzus persicae) a mšice bavlníková (Aphis gossypii). Jejich nebezpečí spočívá v rychlém vývojovém cyklu, kdy dochází k rapidnímu nárůstu populací. Přes velké škody, které způsobují, jsou mšice velmi bezbranný a malý hmyz s velkým množstvím přirozeně se vyskytujících nepřátel. K nejznámějším přirozeným nepřátelům patří predátoři, parazitoidi a entomopatogení houby. V biologické ochraně rostlin před mšicemi se z predátorů využívají hlavně slunéčkovití (Coccinellidae), zlatoočkovití (Chrysopidae) a dravá bejlomorka (Aphidoletes aphidimyza). Ve volné přírodě regulují dále mšice i pestřenkovití (Syrphidae). Nejvýznamnějšími parazitoidy mšic jsou hlavně parazitické vosičky Aphidius colemani, Aphidius ervi a Aphelinus abdominalis. Z mikroorganismů využívajících se proti mšicím jsou to polyfágní entomopatogenní houby, které způsobují primární infekce u více druhů škůdců. Na zahraničním trhu jsou k dostání přípravky na bázi entomopatogenních hub Lecanicillium lecanii, Beauveria bassiana a Isaria fumosorosea, které byly zavedeny na biologickou ochranu proti mšicím a dalším škodlivým organismům.
|
|
|
Změny biologie klíněnky jírovcové (Cameraria ohridella) po 20 letech invaze
Ďatková, Henrieta
Klíněnka jírovcová Cameraria ohridella Deschka & Dimić, 1986 (motýli: vzpřímenkovití) je v České a Slovenské republice nepůvodní druh. Její housenky minují v listech kaštanu koňského Aesculus hippocastanum, který je pěstován jako okrasná dřevina, a způsobují usychání a předčasný opad listů. Cílem bakalářské práce bylo zjistit letovou aktivitu klíněnky jírovcové, stanovit míru její parazitace a určit intenzitu napadnutí jírovců. Sledování probíhalo v roce 2016 na třech studijních plochách v České a Slovenské republice: v Brně v arboretu Mendelovy univerzity, v Brně na pozemku kolejí Jana Amose Komenského a ve městě Čadca. K určení letové aktivity byly použity feromonové lapáky, parazitace byla zjišťována odchytem parazitoidů (Ichneumonoidea, Chalcidoidea) líhnoucích se z kukel přezimujících v opadlých listech. Intenzita napadení jírovců byla stanovena 15. až 17. 6. podle počtu min ze šesti stromů, 60 listů z každého stromu. První imaga byla pozorována 25. 4., poslední imaga 3. 10. Největší abundance byla zjištěna ve třetí generaci počátkem září (9. 9.). Byly napadeny všechny hodnocené listy. Průměrně bylo na jednom listu 1,8 až 15,3 min. Nejvyšší intenzita napadení listů jírovce byla na pozemku kolejí Jana Amose Komenského v Brně, 88,34 % listů bylo silně napadeno. Byla zjištěna 8,25 % parazitace kukel přezimující generace.
|
|
| |
|
|
Spektrum škůdců a jejich antagonistů v okrasné a užitkové zahradě
Egriová, Sabina
Ve vegetačním období v roce 2016 byl v městě Petřvald u Karviné pozorován výskyt škodlivého a užitečného hmyzu v okrasné a užitkové zahradě v pravidelných dvoutýdenních intervalech. V zahradě byly vymezeny tři studijní plochy, podle pěstovaných rostlin: okrasné rostliny, zelenina a ovocný sad. Hmyz byl monitorován pomocí barevných misek a zemních pastí. Nejvhodnější metodou pro odchyt epigeického hmyzu jsou zemní pasti. Barevné misky jsou nejvýhodnější k sledování výskytu létajícího hmyzu. Byla sledována početnost a zastoupení jednotlivých trofických skupin hmyzu. Celkem bylo odchyceno 2 917 jedinců z 10 řádů hmyzu a 52 čeledí. Z trofického hlediska bylo zaznamenáno 720 fytofágů, 1 746 predátorů a parazitoidů a 290 saprofágů.
|
|
|
Škůdci hrachu při ekologickém a konvenčním pěstování
Matějková, Lucie
Výskyt škůdců hrachu byl zjišťován v roce 2013 na Vyškovsku na ekologicky a konvenčně pěstovaném hrachu setém (Pisum sativum). Sledování škůdců proběhlo pomocí feromonových lapáků, barevných lepových desek a vizuální kontrolou od května do července. Celkem bylo na ekologické ploše zjištěno 13 590, na konvenční 6608 zástupců hmyzu. Nejpočetnějším škůdcem byla kyjatka hrachová, 10 811 jedinců na ekologické ploše, 4335 na konvenční ploše. Její parazitace na ekologické ploše dosáhla 67,5 %. Další škůdci zjištění na ekologické a konvenční ploše byli mšice maková (70, 88), třásněnka hrachová (1403, 316), třásněnka vojtěšková (251, 0), kovolesklec gama (12, 12), bejlomorkovití (97, 191), květilkovití (0, 327). Dále byli na ekologické a konvenční ploše zjištěni ostatní fytofágové (350, 967), predátoři (159, 66), parazitoidi (21, 7), saprofágové (1, 17), opylovači (4, 2) a kruhošví s neznámým významem (441, 280).
|
|
| |
host ::
RSS.