|
|
Společenství parazitoidů dvou druhů drobných motýlů žijících na chmelu otáčivém
Hovorka, Tomáš ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Libra, Martin (oponent)
Interakce mezi parazitoidy, fytofágním hmyzem a jejich hostitelskými rostlinami hrají jednu z hlavních rolí v trofických vztazích suchozemských potravních sítí. Dle současného poznání je více jak polovina všech známých suchozemských druhů součástí právě této potravní sítě (parazitoidi-herbivoři-rostliny). U mnoha druhů hostitelů herbivorů vedly interakce s parazitoidy k evoluci a diverzifikaci různých obranných strategií. Příkladem primární obranné strategie proti predátorům a parazitoidům je tvorba různých úkrytů, jako jsou listové miny, listové zámotky nebo hálky. Tyto strategie jsou klíčovým faktorem, který ovlivňuje složení společenstva parazitoidů. V diplomové práci bylo sledováno spektrum parazitoidů u dvou druhů drobných motýlů s rozdílnými životními strategiemi žijících na chmelu otáčivém (Humulus lupulus). Housenky Caloptilia fidella (Lepidoptera: Gracillaridae) nejprve minují listy chmelu, později, kdy se začnou živit exofágně, si na vnější ploše listu vytváří listové zámotky s kokony. Housenky druhu Cosmopterix zieglerella (Lepidoptera: Cosmopterigidae) zůstávají po celý svůj larvální vývoj v mině. Získaní parazitoidi byli identifikovaní jak na základě morfologie, tak pomocí dvou fragmentů genů, konrétně CO1 a ITS2 (pouze u Chalcidoidea). Ke genetickému vymezení druhů byly využity metody...
|
|
|
Přirození nepřátelé lýkožrouta smrkového (Ips typographus)
BÁRTA, Jiří
Kůrovci (Scolitynae) patří mezi nejvýznamnější škůdce lesních porostů, kde způsobují rozsáhlé škody zejména ve smrkových monokulturách. Jejich negativní vliv spočívá v napadení hostitelského stromu, jenž je jeho zdrojem potravy a zároveň mu poskytne prostor pro rozmnožování. Kůrovec je schopen mít při vhodných teplotních podmín-kách i několik generací do roka. Za jednoho z nejrozšířenějších je považován lýko-žrout smrkový (Ips typographus). Tento druh je schopen vyhledávat oslabené a abio-ticky poškozené stromy. Integrovaná ochrana lesa zahrnuje několik účinných metod proti kůrovci. Mezi nejvíce používané metody patří instalace lapačů, lapáků a otráve-ných trojnožek. Lýkožrouta smrkového reguluje v populaci mnoho přirozených nepřá-tel. Od parazitoidů jako Coeloides bostrichorum a Rhopalicus tutela a predátorů Thanasimus formicarius a Medetera spp., až po patogenní mikroorganismy, jako jsou entomopatogenní viry, bakterie, prvoci, mikrosporidie a především entomopatogenní houby náležející do řádu Hypocreales. Nejvýznamnějším druhem je houba Beauveria bassiana, která má největší potenciál v biologické ochraně smrkových porostů.
|
|
|
Využití makroorganismů a mikroorganismů v biologické ochraně rostlin proti mšicím
BOŠKA, David
Mšice jsou jedny z nejvýznamnějších druhů škůdců, vyskytující se na všech kontinentech kromě Antarktidy. Mšice škodí převážně sáním, produkcí medovice a přenosem stovek virových onemocnění. Nejvýznamnějšími skleníkovými mšicemi vyskytující se na území České republiky jsou mšice broskvoňová (Myzus persicae) a mšice bavlníková (Aphis gossypii). Jejich nebezpečí spočívá v rychlém vývojovém cyklu, kdy dochází k rapidnímu nárůstu populací. Přes velké škody, které způsobují, jsou mšice velmi bezbranný a malý hmyz s velkým množstvím přirozeně se vyskytujících nepřátel. K nejznámějším přirozeným nepřátelům patří predátoři, parazitoidi a entomopatogení houby. V biologické ochraně rostlin před mšicemi se z predátorů využívají hlavně slunéčkovití (Coccinellidae), zlatoočkovití (Chrysopidae) a dravá bejlomorka (Aphidoletes aphidimyza). Ve volné přírodě regulují dále mšice i pestřenkovití (Syrphidae). Nejvýznamnějšími parazitoidy mšic jsou hlavně parazitické vosičky Aphidius colemani, Aphidius ervi a Aphelinus abdominalis. Z mikroorganismů využívajících se proti mšicím jsou to polyfágní entomopatogenní houby, které způsobují primární infekce u více druhů škůdců. Na zahraničním trhu jsou k dostání přípravky na bázi entomopatogenních hub Lecanicillium lecanii, Beauveria bassiana a Isaria fumosorosea, které byly zavedeny na biologickou ochranu proti mšicím a dalším škodlivým organismům.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.