|
|
Rozsivky kvartérních sedimentů Komořanského jezera
Poštulková, Anna ; Rajdlová, Hana (vedoucí práce) ; Houfková, Petra (oponent)
Rozsivky jsou skupinou jednobuněčných fototrofních organismů, jejichž křemičité schránky zachované v sedimentu mají široké uplatnění v paleolimnologickém výzkumu. Mezi nejbohatší uloženiny na našem území obsahující kvartérní rozsivky patří sedimenty bývalého Komořanského jezera. Tato dnes již zaniklá lokalita je zkoumána v rešeršní i praktické části práce. Rešeršní část práce je věnována charakteristice rozsivek a lokalitě Komořanské jezero. Problematika rozsivek je nahlížena z paleontologického úhlu pohledu, a proto je zvláštní pozornost věnována morfologii schránky, jejich ekologii a využití v geologických vědách. Avšak pro úplnou představu o této rozmanité skupině nejsou vynechány ani nové poznatky o jejich systematice či evoluci. Jádrem práce je shrnutí dostupné literatury o Komořanském jezeru se zvláštním důrazem na výzkum populací rozsivek. V praktické části pak byly ze tří vzorků z profilu PK-1-W izolovány schránky rozsivek, bylo vytvořeno 18 trvalých preparátů a 6 z nich bylo použito pro určování taxonů pod mikroskopem. Bylo nalezeno 47 taxonů rozsivek, z nichž 7 nebylo obsaženo ve výzkumu Řehákové (1986). Byla vytvořena synonymika nalezených taxonů v porovnání s popisy v Řehákové (1986). Z pořízených snímků bylo sestaveno 6 taxonomických tabulí. Klíčová slova: rozsivky, Bacillariophyceae,...
|
|
|
Historický výskyt kůrovcovitých brouků v lesích Šumavy a možnosti jeho studia v sedimentu šumavských jezer
Vytisková, Markéta ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Hruška, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá aktuální problematikou kůrovcových kalamit v lesích NP Šumava, zejména gradacemi lýkožrouta smrkového (Ips typographus), a možnostmi využití paleolimnologických metod pro studium historického výskytu kůrovcovitých brouků v této horské oblasti. Význam subfosilií brouků v jezerních sedimentech pro posuzování vývoje přírody a oživení v minulosti roste a byl potvrzen výskyt zachovaných zbytků těl kůrovcovitých brouků v sedimentech jezer, kam byli kůrovci strženi větrem či vodou z povodí. Pro možné stopování cyklického výskytu kůrovcových kalamit v šumavských lesích v minulosti bylo jako nejvhodnější lokalita vytipováno zazemněné jezero Stará jímka. Cílem práce bylo jednak shrnutí poznatků o roli smrčin v šumavské přírodě a charakteru a důsledku kůrovcových kalamit pro tyto porosty, jednak důkladná rešerše literárních pramenů zabývajících se subfosilními zbytky brouků v jezerních sedimentech a jejich paleoekologickou interpretací. Klíčová slova Šumava, smrčiny, kůrovcovití, paleolimnologie, subfosilní zbytky brouků, Stará jímka
|
|
|
Kvartérní paleoekologická analýza NPR Soos
Rajdlová, Hana ; Holcová, Katarína (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Kvartérní paleoekologická analýza NPR Soos Cílem navrhované diplomové práce bylo popsat druhové složení rozsivkových společenstev křemelinového štítu NPR Soos a porovnat tyto výsledky se staršími publikacemi. Dalším cílem bylo ze sedimentárního záznamu (profil 3,4 m) rekonstruovat historický vývoj pánve pomocí rozsivkové analýzy. V rámci práce bylo také testováno, zda rozsivková společenstva skutečně odpovídají jednotlivým typům křemeliny. Klíčová slova: subfosilní rozsivky, NPR Soos, paleolimnologie, pozdní glaciál, holocén
|
host ::
RSS.