|
| |
|
|
Rozdílné mikrobiální aktivity v rhizosféře trav Festuca ovina a Calamagrostis epigejos
Filipová, Lenka
Diplomová práce "Rozdílné mikrobiální aktivity v rhizosféře trav Festuca ovina a Calamagrostis epigejos" se věnuje problematice klimatických změn a eutrofizaci prostředí a jejich vlivu na stabilitu vzácných stanovišť, konkrétně suchých acidofilních trávníků na území NP Podyjí. Cílem diplomové práce je prostudovat a shromáždit dostupné prameny týkající se interakcí půdních mikroorganismů a rostlinných kořenů ve výjimečných a chráněných xerotermních travinných ekosystémech, které jsou z dosud nevysvětlitelných příčin kolonizovány agresivní expanzivní třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos), čímž dochází k narušení jejich integrity a stability. Literární přehled se zabývá vysvětlením všech podstatných součástí problematiky -- koloběhy prvků v ekosystémech, poměr C : N, úloha mikroorganismů v půdě, význam mikrobiálních dějů v rhizosféře a v travinných ekosystémech obecně. V experimentální části byla potvrzena hypotéza, že stres suchem a eutrofizace prostředí vyvolá v systému rostlina -- mikroorganismy -- půda změny, které se projeví destabilizací systému, nárůstem úniku nitrátových a amonných iontů z půdy a ve změně kvantity i kvality nadzemní a podzemní biomasy kostřavy Festuca ovina.
|
|
|
Identifikace negativních vlivů působících na přírodní památku Pahorek
Sklenka, Marek
Drobné přírodní památky v zemědělské krajině jsou ohroženy řadou vlivů. K jejich ochraně je třeba identifikovat negativní faktory, které na ně působí. přírodní památka Pahorek v k.ú. Vážany u Vyškova je využívána jako extenzivní pastvina chráněná z důvodu vzácných druhů teplomilných rostlin. Na lokalitě bylo provedeno měření bazální respirace půd, obsah půdní organické hmoty v půdě spalováním a množství pohyblivých forem dusíku v půdě. Kontaminace území dusíkem z vnějších zdrojů nebyla prokázána, byly zaznamenány rozdíly v obsahu organické hmoty v půdě, způsobené pravdě podobně managementem v území. Měření bazální respirace prokázalo závislost na obsahu půdní vody v průběhu vegetace. Výsledkem průzkumu lokality a výstupů z laboratorních měření má být doporučení vedoucí k lepšímu nastavení managementu péče o chráněné území a zlepšení jejího stavu.
|
|
|
Srovnání vlivu biologických odpadů rozdílné kvality na biologickou aktivitu půdy
Klásková, Veronika
Tato diplomová práce rozebírá téma biologické aktivity půdy po přidání biologicky rozložitelných odpadů rozdílné kvality (sláma, tráva, kompost). Podstatou této práce byl nádobový experiment, s cílem zjistit vliv čerstvé organické hmoty a stabilizované organické hmoty na biologickou aktivitu půdy. Biologická aktivita půdy byla interpretována pomocí produkce půdních plynů, konkrétně CO2 a N2O, dále pomocí stanovení počtu mikroorganismů jednotlivých fyziologických skupin, stanovením činnosti celulolytických organismů a vyhodnocením růstu biomasy indikační rostliny. Bylo zjištěno, že u materiálu, který obsahuje hůře rozložitelné látky a široký poměr C/N (sláma) může dojít k depresi růstu pěstovaných rostlin oproti aplikaci stabilizované organické hmoty (kompost). Bude-li však mít aplikovaná čerstvá organická hmota příhodné složení a optimální poměr C/N můžeme ji do půdy zapravit i bez předchozí stabilizace například kompostováním a přesto může mít pozitivní dopad na zvýšení jak biologické aktivity půdní bioty, tak i zároveň pozitivně ovlivnit růst pěstovaných rostlin.
|
|
|
Zhodnocení stavu půdní organické hmoty při dlouhodobém pěstování obilnin
Sojáková, Lucie
V rámci diplomové práce bylo provedeno zhodnocení vlivu různých faktorů (rok, hloubka odběru, organická hmota) na celkový obsah oxidovatelného uhlíku Cox v % při dlouhodobém pěstování ozimé pšenice a jarního ječmene (monokultura obilnin). Měření bylo provedeno v letech 2016, 2017 a 2018, přičemž tyto roky jsou součástí dlouhodobého pozorování. Jedná se o stacionární pokus v řepařské výrobní oblasti. Pokus byl založen v roce 1965 na pozemcích Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně, na lokalitě Ivanovice na Hané. Pozorování bylo provedeno na čtyřech variantách organické hmoty (sklizeň slámy, meziplodina, zapravení slámy a chlévský hnůj). Statisticky významný rozdíl byl zjištěn u druhu zapravované organické hmoty, hloubky odběru a roku. Nejvyšší průměrná hodnota za tři sledované roky byla zjištěna u varianty zapravovaná meziplodina. Průměrné hodnoty Cox (%) vycházely téměř totožně u hloubky odběru 0,0 – 0,1 m a 0,1 – 0,2 m, avšak u hloubky 0,2 – 0,3 m byly hodnoty Cox podstatně nižší.
|
|
|
Stav organické hmoty v půdě jako indikátor dopadu různých způsobů hospodaření v zemědělské krajině
Severová, Kristýna
Diplomová práce hodnotí vliv různých agrotechnických opatření (osevního postupu, zpracování půdy a organického hnojení) na obsah celkového oxidovatelného uhlíku (Cox). Sledování probíhalo ve dvou dlouhodobých stacionárních polních pokusech vedených na hlinité luvické černozemi v řepařské výrobní oblasti. V prvním pokusu, vedeném v letech 1989 – 2017, byl hodnocen vliv dvou osevních postupů (s 33,3 % a 66,6 % zastoupením obilnin) a čtyř způsobů zpracování půdy k ozimé pšenici, jarnímu ječmeni a cukrovce. U ozimé pšenice a jarního ječmene byly zařazeny následující varianty zpracování půdy: 1 - orba na 0,22 m; 2 - orba na 0,15 m; 3 - přímé setí do nezpracované půdy a 4 - mělké kypření na 0,10 m. U cukrovky to byly varianty: 1 – orba na 0,28 m; 2 – orba na 0,22 m + kypření na 0,40 – 0,45 m; 3 – orba na 0,28 m + výsev vymrzající meziplodiny; 4 – orba na 0,22 m + výsev vymrzající meziplodiny. V druhém polním pokusu, vedeném v letech 1977 – 2017, byl hodnocen vliv organického hnojení při monokulturním pěstování obilnin (střídání ozimé pšenice a jarního ječmene). Zařazeny byly tři varianty organického hnojení: 1 – sklizeň slámy, 2 – sklizeň slámy a pěstování meziplodiny na zelené hnojení a 3 – zaorávka slámy. Měření obsahu oxidovatelného uhlíku bylo provedeno v roce 2017, v prvním i druhém pokusu u jarního ječmene. Vliv osevního postupu na obsah Cox byl statisticky významný. Vyšší obsah byl u osevního postupu se 33,3 % zastoupením obilnin (1,71 %), nižší u osevního postupu s 66,6 % zastoupením obilnin (1,62 %). Vliv různého zpracování půdy na obsah Cox byl také statisticky průkazný. Nejvyšší hodnota (1,70 %) byla zaznamenána na variantě 2 (s orbou na 0,15 m u obilnin a s orbou na 0,22 m + kypřením na 0,40 – 0,45 m u cukrovky) a nejnižší (1,62 %) na variantě 3 (s přímým setím u obilnin do nezpracované půdy a u cukrovky s orbou na 0,28 m + výsevem vymrzající meziplodiny). Varianty 1 a 4 zaujímaly střední postavení. Vliv hloubky odběru na obsah Cox byl statisticky významný. Nejvyšší hodnota byla zjištěna v hloubce odběru 0,10 – 0,20 m (1,72 %) a nejnižší v hloubce odběru 0,20 – 0,30 m (1,59 %). V druhém polním pokusu byl vliv organického hnojení na obsah oxidovatelného uhlíku statisticky významný. Nejvyšší průměrná hodnota byla zjištěna na variantě 2 s meziplodinou na zelené hnojení (2,01 %) a nejnižší na variantě 1 se sklizní slámy (1,87 %). S hloubkou odběru zde obsah Cox klesal.
|
|
|
Půdní organická hmota ve smrkových a bukových porostech
Bureš, Karel
Nadložní humus je jednou ze složek lesního ekosystému, který významným způsobem ovlivňuje složení lesních půd a tím zásadně ovlivňuje produktivitu a stabilitu lesního stanoviště. Kvalita a kvantita humusu a humusových látek (HL) - huminových kyselin (HK) a fulvokyselin (FK) je důležitou půdní charakteristikou. Diplomová práce hodnotí kvalitu a kvantitu půdní organické hmoty (SOM) /množství nadložního humusu; obsah a zásobu uhlíku, dusíku, jejich vzájemný poměr udávaný jako C/N; obsah a zásobu humusových látek (HL), huminových kyselin (HK) a fulvokyselin (FK); barevný kvocient Q4/6 a stupeň humifikace apod./ ve smrkovém porostu stáří 35 let ve druhé generaci a bukovém porostu ve stáří 45 let v první generaci po smrkovém porostu na výzkumném objektu Rájec-Němčice v oblasti Drahanské vrchoviny (poloha: 49°26''31''s.š., 16°41'30''v.d.) v České republice na kambizemi modální oligotrofní jedlo-bukového lesního vegetačního stupně v nadmořské výšce 600--660 m n. m. na stanovištích původních smíšených lesů. Z výsledků vyplývá, že pod porostem SM se akumuluje více nadložního humusu (větší zásoba), než pod porostem BK. Poměr HK/FK je vyšší pod porostem SM oproti porostu BK, kde převládají mladé fulvokyseliny. Poměr Q4/6 je příznivější ve vrstvě F pod porostem SM, ve vrstvě H je tomu naopak a v horizontu Ah jsou si podobné. Stupeň humifikace SH I i II je podobný v obou porostech, příznivější se jeví v porostu buku. Výsledky potvrzují vhodnost rozšiřování buku do současných stanovišť rozsáhlých smrkových monokultur střední a východní Evropy, za účelem návratu k původním smíšeným porostům.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.